Nezařazené

Šum a jak na něj

Poradím nejjednodušší metodu: nelamte si s ním hlavu. Vím ale, že tím většinu čtenářů neuspokojím. Vraťme se tedy ještě k Canonu 7 D Mk II a zabývejme se jím. Ale než to uděláme, svěřím vám své výhrady k problému šumu. Je to fyzikální jev a projevuje se nepřímo úměrně velikosti čipu, kompakty jím trpí víc, APS-C míň a full frame nejmíň (a zdánlivě paradoxně střední formát zase víc – to proto, že ty velké čipy se hřejí a šum vzniká i teplem). Zrovna dnes ráno jsem mobilem vyfotil naše pejsky, po ránu vykulené z pelechu. Je to zašuměné až bůh brání, a co? Mně se to líbí, jsou to vykulení pejskové.


Ale k tomu Canonu. Je to přístroj vyšší třídy a má nastavitelnou redukci šumu ve čtyřech stupních: vypnout, a tři stupně odšumění. Nastavuje se to ve fotomenu na třetí kartě.


Srovnejme teď čtyři fotky, pořízené při 1600, 3200, 6400 a 10000 ISO. Ono by to šlo až do padesáti tisíc, ale myslím si, že v dnešní době je těch 10 tisíc už za hranici běžné použitelnosti – zatím nejlépe si vedl Nikon D750, ten dobře snášel ji 12800 ISO. Na této ukázce vidíme, že 1600 je bez problému, při 3200 je cosi vidět, 6400 je problém a 10000 velký problém – výřez 100% z obrázku, který má rozměr 5472 na šíř, takže se na můj monitor s šířkou 1920 bodů vejde skoro třikrát.


Všechny uvedené příklady jsou pořízené BEZ redukce šumu. Co to udělá, když ji zapneme? Jsme na 6400 ISO, to je hodně vysoká citlivost a začneme vlevo nahoře bez redukce šumu a vpravo dole nejsilnější redukce šumu.


Pro větší názornost srovnejme fotku při 10 tisíc, vlevo bez redukce, vpravo s nejsilnější redukcí:


Opět, jde o 100% zvětšení. Může se nám zdát, že ta odšuměná je pěkná, i ta písmena neztratila ostrost. Když jsem si obrázek prohlížel celý, na plné ploše monitoru, tak ať visím, jestli na něm byly markantní rozdíly ve všech těch čtyřech stupních. Ostatně, zde jsou a můžete si je stáhnout a prozkoumat:

Co tedy s tím?
Musíme počítat s tím, že odšumění vždy vede k určité neostrosti. Tímto procesem se obrázek poněkud rozmydlí. Tento Canon si počíná velmi šetrně, ale obvykle doporučuji nechat odšumění na střední hodnotě, případně, pokud to aparát dovoluje, fotit v RAW bez odšumění a pak odšumovat ručně při vyvolání. Pak lze odšumovat i lokálně – některé partie to potřebují víc, jiné míň, takže na ty více potřebné (zpravidla jsou to tmavé partie) nastavíme vyšší stupeň odšumění, fotku vyvoláme a pak stejnou fotku odšumíme méně a obě varianty složíme ve vrstvách tak, aby ve výsledné fotce zůstalo optimum. Tato fotka byla pořízena v RAW při 6400 a byla vyvolána natřikrát, s různými hodnotami expozice, doostření a redukce šumu.


Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: