Stupně kvality

Náš čtenář I.V. se ptá: Mám povedzme velkosť obrazu 3M a mám ponuku na 3 kvality obrazu FINE, NORMAL, BASIC. Čo sa udeje vo foťáku elebo v snímači CCD aby vygeneroval trojaku kvalitu pri rovnakom počte pixelov 3M ?
Odpověď je jednodušší, než když se ptal před týdnem na velikosti obrazu a jejich vztah k počtu pixelů. Stupně kvality (ať už je výrobce označuje jakkoli, Olympus je označuje na př. SHQ, HQ a SQ, místo Basic bývá Economy atd.) bývají přinejmenším dva (na př. Sony má Fine a Standard) nebo „dva plus jeden“ nebo „dva plus dva“, na př. Canon 350D má Fine, Normal a RAW, někdy kromě RAW najdeme i TIFF.
Takže popořádku:
RAW a TIFF jsou vždy nekomprimované formáty, RAW je datový formát z něhož se obrázek musí nejdříve vygenerovat, kdežto TIFF je obrazový formát.
Všechna ostatní označení (fine, standard, SHQ atd.) se týkají komprimovaného formátu JPEG. Komprimovaný znamená, že jeho datový objem je redukován. Tak například:
Obrazová informace digitálního obrazu je typicky „osmibitová“, to jest 3×8 bitů (osm bitů v každém z barevných kanálů RGB – červeném, modrém a zeleném). 8 bitů= 1 byte. Na každém pixelu nám tedy visí 3 byty, když jich máme na snímači dejme tomu 5 miliónů, měli bychom získat obraz 3×5 miliónů= 15 miliónů bytu, tedy 15 MB. To je neúnosně mnoho (ale pozor, více méně takto velký obrázek získáme, pokud použijeme nekomprimovaného formátu TIFF). Proto se používá komprimovaného formátu JPEG, který vždycky nějak redukuje datový objem.
V každém aparátu najdeme specifický způsob redukce. Například to bude 1:3, 1:10, 1:15. Tedy, z původních 15 MB dat získáme obrázek,který bude mít 5 MB, nebo 1,5 MB nebo 1 MB. Takže počet pixelů (obrazových bodů) je stejný, ale obrázky s vyšší kompresí (nižším datovým objemem) obsahují méně barevných odstínů. Obvykle se to neprojeví na monitoru, projeví se to obvykle až při tisku relativně zhoršenou kresbou (zhoršenou oproti snímku z téhož přístroje při vyšší kvalitě).

Náš čtenář I.V. se ptá: Mám povedzme velkosť obrazu 3M a mám ponuku na 3 kvality obrazu FINE, NORMAL, BASIC. Čo sa udeje vo foťáku elebo v snímači CCD aby vygeneroval trojaku kvalitu pri rovnakom počte pixelov 3M ?
Odpověď je jednodušší, než když se ptal před týdnem na velikosti obrazu a jejich vztah k počtu pixelů. Stupně kvality (ať už je výrobce označuje jakkoli, Olympus je označuje na př. SHQ, HQ a SQ, místo Basic bývá Economy atd.) bývají přinejmenším dva (na př. Sony má Fine a Standard) nebo „dva plus jeden“ nebo „dva plus dva“, na př. Canon 350D má Fine, Normal a RAW, někdy kromě RAW najdeme i TIFF.
Takže popořádku:
RAW a TIFF jsou vždy nekomprimované formáty, RAW je datový formát z něhož se obrázek musí nejdříve vygenerovat, kdežto TIFF je obrazový formát.
Všechna ostatní označení (fine, standard, SHQ atd.) se týkají komprimovaného formátu JPEG. Komprimovaný znamená, že jeho datový objem je redukován. Tak například:
Obrazová informace digitálního obrazu je typicky „osmibitová“, to jest 3×8 bitů (osm bitů v každém z barevných kanálů RGB – červeném, modrém a zeleném). 8 bitů= 1 byte. Na každém pixelu nám tedy visí 3 byty, když jich máme na snímači dejme tomu 5 miliónů, měli bychom získat obraz 3×5 miliónů= 15 miliónů bytu, tedy 15 MB. To je neúnosně mnoho (ale pozor, více méně takto velký obrázek získáme, pokud použijeme nekomprimovaného formátu TIFF). Proto se používá komprimovaného formátu JPEG, který vždycky nějak redukuje datový objem.
V každém aparátu najdeme specifický způsob redukce. Například to bude 1:3, 1:10, 1:15. Tedy, z původních 15 MB dat získáme obrázek,který bude mít 5 MB, nebo 1,5 MB nebo 1 MB. Takže počet pixelů (obrazových bodů) je stejný, ale obrázky s vyšší kompresí (nižším datovým objemem) obsahují méně barevných odstínů. Obvykle se to neprojeví na monitoru, projeví se to obvykle až při tisku relativně zhoršenou kresbou (zhoršenou oproti snímku z téhož přístroje při vyšší kvalitě).