Dubnové kolo průběžné soutěže Digineffu má jako téma makro. Jsme v půli měsíce. Zastavil jsem se nad pěticí obrázků, které mě tak či onak zaujaly.
Dubnové kolo průběžné soutěže Digineffu má jako téma makro. Jsme v půli měsíce. Zastavil jsem se nad pěticí obrázků, které mě tak či onak zaujaly.
Svou vlastní, a v kontextu makrofotografie naprosto nestandardní cestou šla Zuzka Vitvarová. Z jejích zaslaných prací zde uvádím Samotáře – mravenec obklopený nezřetelnými světelnými efekty. Zde je výsledek hodně oproštěn od reality a je naopak podřízen autorčině záměru. Vitvarová vždycky pracuje se šerosvity, které uskupuje do tvarů a ploch, vytváří z nich jeviště pro divákovou fantazii. Obrázek je prakticky monochromatický, hodně potopený do šera a přesto je upředen e světla.
Do sféry klasického makra naopak patří Polibek od Jaroslava Šubrta. Podivné setkání motýla a mravence, to je příhoda z miniaturního světa, jakou asi málokdo viděl. Ano, tato fotka vypráví příběh, třebaže nikoli lidský. Jistě má své racionální opodstatnění, ale raději ho nechtějme znát, přišli bychom o kouzlo. Foceno Canonem 550D,stoptadvacetinou na 1000 ISO, to vše jsou údaje, nad nimiž asi někdo púozvedne udiveně obočí. Ale je to tak.
Nádhernou náladu má fotka Když se načančám Radomíra Pekaríka. Ten na svém webu prozrazuje, že fotí EOS 450D a má rád experimenty – přitahuje ho HDR i LensBaby Composer a laboruje i se starými manuálními objektivy. Fotek hmyzu má na své stránce bezpočet. Fotí rád a dobře a zde uvedená fotka je svým provedením předurčená k dobrému umístění v dubnovém kole. Humor by jí mohl dopomoci snad i k prvnímu místu, ale o tom rozhodne porota.
Svou neobvyklostí zaujme fotka Kamikaze od veterána naší soutěže Františka Běleckého. Vážka je tu zachycena v letu, její hlava je v ostrosti, spíš tušíme než vidíme křídla. Kouzelný je skoro lidský výraz tváře toho tvora. Další fotka se vtipem, s postřehem, neobvyklá a objevná.
Zatím na 164 místě je kreace Jaroslava Linky Na květu. Je to samozřejmě vize hodně vzdálená fotografii, nicméně v propozicích není psáno, že se fotky nemají upravovat. Přiznám, že je mi takové pojetí fotografie hodně cizí, nicméně styl a výtvarnou vizi tato práce má. Je to příklad foto – grafiky, citlivě stylizovaná do barev, které spolu dobře ladí. Myslím, že v rodině výtvarných fotografií mají i takové experimenty svoje místo.
