Tentokrát to vyšlo pravdu na polovinu měsíce! Opět vás zvu na zastavení nad pěti fotografiemi, které nejsou na prvních místech v průběžné soutěži, ale podle mého názoru stojí za pozornost – ostatně, všechny jsou pozoruhodné a doporučuji si občas soutěž prohlédnout, už pro inspiraci.
Tentokrát to vyšlo pravdu na polovinu měsíce! Opět vás zvu na zastavení nad pěti fotografiemi, které nejsou na prvních místech v průběžné soutěži, ale podle mého názoru stojí za pozornost – ostatně, všechny jsou pozoruhodné a doporučuji si občas soutěž prohlédnout, už pro inspiraci.
Snímek Zuzany Vitvarové nemá název, žádný nepotřebuje. Je to graficky čistá fotka s příběhem – hodně mi připomíná klasickou ruskou školu reportážní fotografie, jak jsem ji před léty poznával v měsíčníku Sovetskoje foto: časopis byl mizerně tištěný, ale obsahoval skvělé fotky. Ona je to tak trochu sibiřská fotografie…
![](/obrdg2018/tvorba/180615polocas_deti/vitvarovam.jpg)
Nerušit! Spím. To je fotka od Rudolfa Vága, dalšího pravidelného účastníka. Další ukázka na téma v jednoduchosti je síla. Zkratkou řečeno vše. Jistě je tu problém, který dal podnět k přemýšlení: jaký má být poměr osvětleného barevného k černému? Ono se to dá takřka libovolně měnit. Autor volil hodně velkou černou plochu, aby umocnil pocit jakési izolace, osamělosti toho malinkého spáče. Ale dá se to řešit i jinak a taky bychom možná došli k zajímavému vyznění.
![](/obrdg2018/tvorba/180615polocas_deti/vagom.jpg)
Portrét autistky Aničky I. nakonec asi skončí někde vpředu. Je to fotka toho druhu, kdy mi leží v hlavě. Viděl jsem ji a vracím se k ní. A mimoděk myslím na ty hádky, který objektiv kreslí takhle a jaký má mikrokontrast… Čím je to vlastně focené? V EXIF nic není, na další autorově fotce je zaznamenaný Samsung Galaxy Ace… Je to nějak proostřené dozadu, co na tom záleží?
![](/obrdg2018/tvorba/180615polocas_deti/krckam.jpg)
Přišlo málo akčních dětských fotek. I tohle je vlastně montáž, jmenuje se Zfalšovaný tandem, pořídil Jiří Bína. Hezký nápad dobře provedený a zaslouží si postrčit bodově trochu dopředu.
![](/obrdg2018/tvorba/180615polocas_deti/binam.jpg)
Učinil jsem.
Uzavřu další vzácnou akční fotkou. Bublifuková, pořídila Monika Sandrová. Ono je těžké dostat do snímku tlupy dětí nějaký řád. Dětí je tu pět (pána v modré košili nebudeme vnímat) a skvěle se povedlo, že každé dítě má svůj výraz a nekryjí se. Ústřední je samozřejmě ta holčička se srdíčkem na tričku. Fotku jsem vylovil odněkud ze zadní čáry… a ona je fakt moc dobrá! No a protože se nestává, že by slepé kuře našlo zrno, nebylo tomu ani tentokrát, podívejte se na autorčiny fotky v Zoneramě…
Ta tam má všechno možného včetně dětiček habaděj. Těším se na další fotky!
![](/obrdg2018/tvorba/180615polocas_deti/sandrovam.jpg)