Počasí fotografům přeje (mělo by ale zapršet) a téma Krajina přišlo v květnu vhod. Jak se blíží poločas, zvýšil se počet zasílaných prací! Všechny jsou výborné, málo kdy bývá peleton tak vyrovnaný. Pojďme se na pár fotek podívat a něco si o nich řekneme. Jako obvykle vybírám nikoli z prvních míst.
Krajinářská fotografie je náramná disciplína, když se má dělat pořádně, je velmi náročná. Recept na zaručeně „ohromující fotky“, jak se někdy v reklamách tvrdí, neznám. Rád bych dnes na několika příkladech poukázal na možné přístupy.
Počasí fotografům přeje (mělo by ale zapršet) a téma Krajina přišlo v květnu vhod. Jak se blíží poločas, zvýšil se počet zasílaných prací! Všechny jsou výborné, málo kdy bývá peleton tak vyrovnaný. Pojďme se na pár fotek podívat a něco si o nich řekneme. Jako obvykle vybírám nikoli z prvních míst.
Krajinářská fotografie je náramná disciplína, když se má dělat pořádně, je velmi náročná. Recept na zaručeně „ohromující fotky“, jak se někdy v reklamách tvrdí, neznám. Rád bych dnes na několika příkladech poukázal na možné přístupy.
Začněme snímkem Jiřího Ondráčka V arizonské Vlně. Tahle Vlna je přírodní úkaz, je to samozřejmě v rezervaci, musíte být dopředu přihlášení, platí se vstup atd., spolu s Antelope Canyon je to možná to NEJ co Arizona nabízí. To jistě je možná cesta k úspěšné fotce – fotit krajinu samu o sobě pozoruhodnou. Autor se úkolu zhostil dobře, je třeba upozornit na ty dva lidičky – dělají snímku měřítko; kdyby tam nebyli, neměli bychom představu, jak je ta vlna vlastně velká. Na měřítko je dobře v krajině myslet.
Z jiného soudku je Lhotákovská krajina od Jiřího Cicvárka. Lhoták – v dubnu skončila jeho krásná výstava v pražském Obecním domě – maloval na pohled neatraktivní krajiny, ozvláštněné technickými objekty a geometrickými tvary. Betonová skruž s oranžovým lemováním by se mu jistě líbila! Dobře působí i to modré nebe bez mráčku – je to plocha, na které geometrický tvar dobře vyniká. Toto je příklad výtvarné inspirace a je to příklad, kdy fotografujeme krajinu, kterou by si chodec možná ani nevšiml a nenapadlo ho, že stojí za záznam.
Krajině sluší zvláštní atmosférické podmínky. Proto je dobře ji fotit buď brzy ráno nebo za pozdního odpoledne, tedy za nízkého slunce. Když je k tomu mlha, je vyhráno! Tyto podmínky se splnily Janu Dostálovi, když pořizoval tento záběr. Navíc se mu do záběru pěkně napáskovaly kachny a ohlídal si, aby odraz vrcholků stromů nezasahoval do kraje snímku.
Markéta Butalová, věrná účastnice naší soutěže, pořídila svoji kompozici K moravskému poli v tradici klasické černobílé fotografie. Je to obraz viděný na místě a snímaný už se záměrem dalšího zpracování. Čtvercový formát, všechny linie pečlivě vedené na obrazově významných místech, ignorování reality, především pak barev, vše je tu podřízeno autorčině záměru. A vznikla silná fotka.
No a nakonec – i vtip patří do krajinářské fotografie. Vlastimil Raška je zkušený fotograf mimo jiné i krajin a tuhle Kruhovou obranu měl jistě dlouho vyčíhanou. Počkal si asi na zapadající slunce a vzlétl (jak prozradil EXIF fotky) dronem DJI Phantom4 Pro osazeným kamerou FC6310. Zadařilo se. Tenhle dron dělá šestnáctimegové fotky a v testu DXO vykázal v oboru krajinářské fotky větší dynamický rozsah, než Canon 1D Mk II. No a hlavně má ta fotka Kruhová obrana něco, co žádný test nezměří – má vtip.
Sledujte naši soutěž, už proto, abyste našli inspiraci. V pondělí 4. června zveřejním výsledky.
