Nezařazené

Soutěž v poločase – MOJE NEJLEPŠÍ

On je ten název či to téma, je to trochu nadnesené. Co je to Moje nejlepší? Dejme tomu, že je to volné téma a že si každý pošle to, co se mu momentálně líbí. Přišlo pár fotek z oboru makrofotografie. Já to tu neuvádím: ono když to makro někdo umí, tak je to super a chci tomu věnovat hned příští kolo, to bude makro. Ale je to speciální fotografie. Já tedy vybral pět fotek, jak bývá v půli měsíce u nás zvykem, a kritériem mi byl nápad, vtip. Čímž nechci shazovat i jiné fotky s nápadem a vtipem. Berte to jako více méně náhodný výběr.

On je ten název či to téma, je to trochu nadnesené. Co je to Moje nejlepší? Dejme tomu, že je to volné téma a že si každý pošle to, co se mu momentálně líbí. Přišlo pár fotek z oboru makrofotografie. Já to tu neuvádím: ono když to makro někdo umí, tak je to super a chci tomu věnovat hned příští kolo, to bude makro. Ale je to speciální fotografie. Já tedy vybral pět fotek, jak bývá v půli měsíce u nás zvykem, a kritériem mi byl nápad, vtip. Čímž nechci shazovat i jiné fotky s nápadem a vtipem. Berte to jako více méně náhodný výběr.

Na konci Evropy se jmenuje fotka Heleny Horáčkové. Efekt je založen na přímém slunečním protisvětle a naprostém doostření scény, jistě ho bylo dosaženo dílčím fotografováním na několik ostrostí. Fotky tohoto druhu stavějí na hlavu klasické poučky o nutnosti hodně clonit: i kdyby se Helena Horáčková uclonila k smrti, nikdy by nedosáhla ostré kresby na plnoformátu, byť s ohniskem 15 mm, s clonou 11. Fotografie je to působivá, s rozmyslem pořízená.



Jelikož patřím do fanklubu Miroslava Prouzy, asi jeho snímek Svobodné Polsko neprotlačím na přední místa, tím spíš, že mám jen jeden hlas… To je fotka podle mého gusta. Má vtip, má prostor, má děj. Po formální i věcné stránce je dokonalá. O každém ze zobrazených lidí chci znát příběh. Jak se ocitli na zcela nezajímavé výspě, kam je zakázáno chodit? To ví pánbůh sám, Prouza asi nikoli. Ten to jen fotí.



Pačes… to je asi jméno borce na fotografii Romana Holého. Je to fotka takříkajíc neatraktivní. Pačes není nahatá ženská ani cojávímco, je to chlápek, co kouká z okna a za zády má nějaký pekelný světelný zdroj. Docela by mě zajímalo, jak ta fotka vznikla. Náhodu, jako že si tam svítili tisíciwattovou žárovkou a Holý zavolal, hele, Pačes, stůj takhle a já tě vyfotím? Nebo to vymyslel a naaranžoval… taky možné, ale jak ho to mohlo napadnout? Je to focené Olympusem E410, boha jeho, o něm jsem tu referoval před jedenácti lety, taková je to vykopávka a furt to fotí, kdo by věřil? Vteřinou při cloně 11 na 200 ISO, já už fakt ničemu nerozumím. Ale fotka se mi líbí.


P.S. Já fakt ničemu nerozumím… Náš čtenář pan Pokluda mě laskavě upozornil, že fotka je braná ZEVNITŘ, tedy Z MÍSTNOSTI VEN. Odtud tedy ten jas. A stejně se mi ta fotka líbi!

Václavák po dešti, to je fotka Josefa Zedníka. Foceno Canonem 650D a objektivem 10-18, tyhle krátké zoomy já pořád propaguju, jsou super. Fotce moc nerozumím jak vznikla, je to zrcadlově, tedy odraz od něčeho, a ostrost ne na dvou rovinách. Ale každopádně je to Václavák po dešti (pro vysvětlenou: Václavák, to býval střed Prahy, ve staré době Koňský trh, dneska tam chodí jen turisti a chmatáci a šlapky, což OPRAVDU není žádný argument proti výborné fotce Josefa Zedníka, spíš proti okolnostem, jež střed Prahy zničily).



Monika Sandrová vyfotila kamarádku a nazvala to Zrcadlová. Fotila to padesátkou na F1.8, jestli je to TA padesátka na jedna osm, pak je to skvělá volba – pro Nikona D7100. Bláznivá fotka, ony ty obě holky asi trochu trhlé jsou. Chválabohu za to. Vidí něco v odrazu a buch, je z toho fotka. Ale pozor, to není NÁHODNÁ fotka. Je v tom emoce a zájem a vtip a postřeh.