Já ten poločas prošvih, byl patnáctého! Tak snad mi prominete tu dvoudenní prodlevu. Zde je pět fotek, které nejsou na předních místech, avšak zaujaly mě.
Ani jsem netušil, jak těžké téma jsem navrhl – přitom, všímám si, že jídlo fotí každý, mobilem i jinak… Ale ono to opravdu není jen tak. Karel Korda to pojal reportážně – Ohřejeme, upečeme. Parciální barevnost, fotka má hlavu a patu – perfektně pojatá. Podle mého názoru… Jiní porotci se na to ale dívají hodně skrz prsty. Je to holt neobvyklé.
Já ten poločas prošvih, byl patnáctého! Tak snad mi prominete tu dvoudenní prodlevu. Zde je pět fotek, které nejsou na předních místech, avšak zaujaly mě.
Ani jsem netušil, jak těžké téma jsem navrhl – přitom, všímám si, že jídlo fotí každý, mobilem i jinak… Ale ono to opravdu není jen tak. Karel Korda to pojal reportážně – Ohřejeme, upečeme. Parciální barevnost, fotka má hlavu a patu – perfektně pojatá. Podle mého názoru… Jiní porotci se na to ale dívají hodně skrz prsty. Je to holt neobvyklé.
Momentálně na posledním místě sedí fotka Jany Náhlovské, nazvaná Buřty s cibulí. Je to upřímné, hodně jednoznačné, prostě – vyfocené buřty s cibulí, co je inzerováno, to je předloženo. Nepochybně je to poctivá fotka.
Úplně jinde pojetím i vyzněním tu jsou aranžované fotky, které mnohdy připomínají klasická plátna. Takto pojal kompozici Podzimní Jiří Cicvárek. K námětu „zátiší“ se v nastávajícím roce určitě vrátíme. Je to taky přetěžké téma… skoro tak obtížné, jako jídlo. 🙂
U Mistra Arcimbolda bral inspiraci Vlastimil Raška, když aranžoval Jídlo pro fotografii (fotografa). To je představitel humorně pojaté kompozice s jídlem.
A humorem prohlídku různých pojetí zakončím. Miroslav Prouza vyfotil Teplý párek. Komentovat netřeba. Do jinojazyčného prostředí by se ten fór asi nevešel…
