Je to v naší průběžné soutěži novinka, ještě jsme neměli podmínku, že by měl být soutěžní obrázek pořízený mobilem. Přitom dnes se možná fotí víc mobilem než koncesovaným fotoaparátem. Jsme v půlce. Zadání zřejmě dělá jindy pravidelným účastníkům problém. Ještě se nestalo, abychom měli v polovině pod padesát zaslaných soutěžních prací! Žádný průzkum jsem ani dělat nemohl, jen tak odhaduju, že tradičním fotografům připadá mobil jako cosi podřadného. Přitom je dobře známo, že u nás je kupříkladu Jan Šibík známý svými skvělými fotografiemi pořízenými mobilem a z hvězd zahraničních jmenujme třebas Annie Leibowitz. Na fotografování mobilem oceňuji bezprostřednost a spontánnost. Jako ukázku bezprostřední spontánní fotografie uvedu třeba Přítelkyně, mobilem Huawei pořídil Jan Kvasnička. To je příklad fotky, kterou by asi nikdo tradičním fotoaparátem nepořídil. Není důmyslně komponovaná podle zlatého řezu. Má ale dynamiku a opravdovost okamžiku a dovedu si představit, že by za padesát let mohla figurovat jako dokument druhé dekády jednadvacátého století. 
Mobil a technika… Rošťáka od Vratislava Dluhoše jsem nalezl na předposledním místě… a na poslední místo jsem tu dotyčnou fotku poslal při příjmu já, protože sice je mobilem, v tom splňuje zadání, ale není na ní člověk a tudíž nesplňuje celé zadání. Tak tedy rošťák… Foceno Nokií, třináctina na 800 ISO, to je pro většinu mobilů vražedná citlivost a však je to neostré a zašuměné… Ale je to bezprostřední a nehledané a věru že si takové fotky velice vážím.
Nicméně mobilem se nemusí jen tak pálit od boku. Štěpán Rožek pořídil svým iPhonem velmi působivý autoportrét. Konec konců, mobily jsou pro autoportréty dělané, existuje jich milióny… a kolik z nich jsme viděli v soutěžích?
Měl jsem tu minulý týden druhý díl pojednání o focení mobilem a věnoval jsem se fotkám na výšku. Závěr byl, že fotka na výšku není okudlaná fotka na šířku… Kompozici do výškového formátu je třeba specificky řešit a jako ukázka by mohla posloužit tahle fotka Dany Klimešové, pořízeno HTC One. Je to drobet neostré… No a co? Hlavně že je to příjemná, živá fotka, která zaujme.
Dušan Galandák zase svým mobilem Huawei ukázal, že se dá technicky zachytit i velmi rychlý pohyb. A že to pěkně padlo do kompozice, to je bonus, který je třeba ocenit.
Závěrem se podívejme na příjemnou etudku od Vlastimila Rašky. Jeho práce jsme si tu probírali už několikrát, je to stálý a úspěšný účastník průběžné soutěže. Foceno mobilem Huawei Honor 7. Fotka není moc ostrá a má přepal, a zase – no a co? Hlavně že má půvab!
Už asi není čas na to, aby se zvedla vlna fotomobilních fotografií… Účast asi bude rekordně nízká – je to poprvé a příště věřím, že bude větší. A že nějaké příště bude, tím si buďte jisti.
