Červencové kolo průběžné soutěže Digineffu vrcholí. Ve čtvrtek budeme znát jméno nového Měsíčka, tedy autora nejúspěšnější práce na téma Měsíc rozbitých kolen. Výborné fotky chodí den co den. A to fiasko?
Vyhlásili jsme speciální disciplinu Tištěná fotografie, zopakuji zadání.
Červencové kolo průběžné soutěže Digineffu vrcholí. Ve čtvrtek budeme znát jméno nového Měsíčka, tedy autora nejúspěšnější práce na téma Měsíc rozbitých kolen. Výborné fotky chodí den co den. A to fiasko?
Vyhlásili jsme speciální disciplinu Tištěná fotografie, zopakuji zadání.
Fotografie ve velikosti A4 a odvozené je možné zasílat na adresu: MAGAZÍN FOTO, Springwinter s.r.o., Rybalkova 29, 101 00 Praha 10. Fotografie jsou nevratné a zasláním autor souhlasí s vydražením fotografie pro dobročinné účely.
Proč jsme vyhlásili soutěž v vytištěných fotkách?
Rád bych podporoval myšlenku tištěné fotografie.
Není žádná digitální fotografie – jsou jenom číslíčka. Stačí aby hlava drcla o magnetickou plotnu a vše fotky budou s největší pravděpodobností v nenávratnu. Když nebudete tisknout tak či onak – v odborné firmě nebo doma, za deset, patnáct let nebudete mít fotky svých dětí, své rodiny, kamarádů, z dovolené a vaše tvůrčí úsilí bude někde v limbu. s největší pravděpodobností Proto prodlužujeme soutěž v tisku.s největší pravděpodobností Výrobce tiskáren Epson věnuje každý čtvrtrok tiskárnu L800 (psal jsem o ní zde) vítězi této speciální disciplíny. Mohou to být fotky na libovolné téma z čtvrtroku, tedy dětská tématika (červenec), krajina se zaměřením na mraky a oblohu (srpen) a ještě uvidíme (září).
No a k tomu fiasku:
Za celý ten červenec nikdo neposlal ani jednu práci. Účast nulová. Můžeme spekulovat, proč lidé netisknou nebo tisknou málo, je to prostě fakt. A zároveň je to škoda, hlavně z důvodů výše uvedeného, že žádné digi fotky nejsou, jsou to jen datové soubory a stačí elektrické zaškobrtnutí a je po nich.
Aktuální soutěž
Přestávám nabádat a lamentovat a podívejme se na stav soutěže. Na prvních třech místech se drží práce které znáte už z posledního bilancování, zde máte připomínku: je to stav z poledne 26. července (připomínám, že pořadí je proměnné a definitivní bude až po půlnoci z 31.7. na 1.8.)
Na čtvrté místo se dostala roztomilá fotka Mileny Vaníčkové …víš, co mě můžeš. Je to pečlivě komponovaná a tónově zpracovaná fotografie založená na obrazovém kontrastu – dětský motiv v kontrastu se strukturou srubu či roubenky. Zajímavý je i rozpor v barvách, to dřevo proti pastelovým barvám dítěte a závěsu. Milá vtipná fotka.
Další novinky jsou od 7. místa. To má zatím snímek Okamžik napětí Ilony Hromádkové. Je to momentka z dětského řádění na trampolíně. Významnou roli tam hrají pohledy – toho chlapce nahoře a dívky dole. Pohledy, to je důležitý prvek v živé fotografii. Směr pohledu vede oko diváka, upevňuje strukturu fotky.
Skákací je i Levitace od Jana Fichtnera. Staví na světelném efektu, na výrazném protisvětle které vytvořilo nápadný stín. I stíny jsou výborný obrazotvorný prvek a zde je využitý do maxima – přestože se autor asi nevyvaruje kritickým poznámkám stran autentičnosti stínu.
Čistá fotografie je Když jde o prsty Ladislava Vejtruby. Dokonalá, čistá fotografie, po všech stránkách perfektní a věřím, že až se do porotování vloží více porotců, postoupí z aktuálního 9. místa.
No a na aktuálně desátém místě je Střemhlav do průšvihu , opět od Mileny Vaníčkové. Stává se poměrně často, že se na předních místech ocitnou dvě práce téhož autora – prostě, když se to umí, tak se to umí. Tato fotka je hodně abstraktní, silně procesovaná, a přestože je zcela jinak pojatá než „víš co mi můžeš“ je právě tak precizní a čistá.
Na finální výsledky se těším příští čtvrtek!
