Nezařazené

Souboj Titánů

Ateliér Pod pumpou ve složení Ondřej Neff a Ljuba Krbová se chystá na fotoexpedici do Tibetu. Zkrátka, zbrojíme. No a tím pádem se naskytly dohady o výbavě. Jak je na tom objektiv Canon 70-200 plus 2x konvertor versus klasická pumpa Canon 100-400? Odpověď přinese až ta tibetská výprava a buďte si jisti, že podám zprávu. Tohle je první šetření.

S oběma objektivy už máme zkušenosti. Ta pumpa (objektivu se říká “pumpa”, protože zoomuje posunem vpřed / vzad, místo otáčením, jako když pumpujete kolo) má pověst takovou i makovou, ve srovnání s hvězdnou 70-200/2.8 značně nižší. Ale lépe je vše prozkoumat. To jsou oni, ti dva fešáci:

Vlevo je 70-200 s dvojkovým konvertorem. Ten má horší pověst než konvertor 1,4x. Zdvojnásobí ohniskovou vzdálenost a sníží světelnost o dva stupně, takže udělá z F2.8 světelnost F5.6. Což je světelnost pumpy při ohnisku 400 mm. V tomhle jsou si tedy rovni. Když se na ně podíváte, vidíte, že pumpa je delší než ten kratší zoom s konvertorem. Výhoda? Nevýhoda? Nicméně, málo platné, s konvertorem je ta 70-200 přece jen trochu monstrum:

Obrovská výhoda objektivu 100 – 400 je jeho pružnost a ovladatelnost. Můžete si nastavit odpor, který bude klást při zoomování a snadno si ho nastavíte na pevnou hodnotu ohniska utažením prstence – je to ten, který je hned vpravo od tenčího černého ( připomenu, že pumpa je na obrázku vpravo). Takže při tomto pokusu jsem ze stativu pořídil série fotek při shodném osvětlení a nastavení expozice. Všimnete si, že se expozice liší – na vině je automatika, pracoval jsem v režimu A, tedy při prioritě clony. Nejdříve tedy při nastavení ohniska 100 mm, oba objektivy jsou holé, bez extendru.

Nahoře je 70-200, ve spodní řadě 100-400. Když budeme obrázky zkoumat podrobněji, pak asi shledáme, že 70-200 má o něco lepší kresbu, nicméně rozdíl není dramatický. Podotýkám, že pro 100-400 je to přísná zkouška, protože objektiv 70-200/2.8 ve všech svých variantách – tato je bez stabilizace, tedy ta konstrukčně nejstarší – má tu nejlepší pověst. S dalším ohniskem f=200mm jsem se trochu potýkal, v první zkoušce mi vyšlo na objektivu 100-400 něco velmi ošklivého, ale při opakovaném pokusu byly výsledky lepší. Tedy: při světelnosti 5.6 (objektivu 100-400) byly výsledky z objektivu 70-200 výrazně kvalitnější, při cloně F8.0 byl možná lepší 100-400 a při vyšších clonách si byly oba objektivy hodně podobné. Na ukázce jsou srovnání záběru při cloně 8 a 16, všechny tyto záběry byly pořízeny metodou live view+samospoušť, tedy spuštění závěrky ne-mechanickým popudem.

Velmi jsem byl zvědavý na třetí kolo. Dvojnásobný extender Canonu se netěší nejlepší pověsti. Měl jsem ho jednou v Africe, ale na nějakém pofidérním objektivu a výsledky byly velmi špatné. Tady spolupracuje se špičkovou optikou. Utkání dopadlo tak, že při cloně F8.0 byl mírně lepší objektiv 100-400 a při cloně F16 to bylo naopak.

Tak nějak vypadají první komparace. Podstatná je samozřejmě praxe, žádné závěry nedělám, leda ten, že 100-400 není taková katastrofa, jak se o ní někdy tvrdí. Chová se velmi slušně. Nicméně při přemýšlení, co koupit, hrají roli peníze. Takže:

  • Objektiv Canon EF 70-200 mm f/2,8 L USM stojí cca 31 500,
  • 2x telekonvertor stojí 9300
  • Canon EF 100-400 mm f/4,5-5,6L IS USM stojí 40000

To “kombo” tedy přijde dokonce o něco dráž. To je mi hlavolam! Navíc, 100-400 je stabilizovaný, kdybychom šli do stabilizovaného 70-200/2.8, museli bychom setsakra přitlačit, Canon EF 70-200 mm F 2,8 L IS II USM stojí 61 tisíc, takže by “kombo” přišlo na 70 litrů. Takže z tohoto pohledu se jeví “kombo” trochu jako nouzovka, nicméně – záleží na situaci každého z nás, kdo v takové situaci stojí a bádá. No a může nastat situace, kdy někdo už má 70-200 a uvažuje o delším skle. Takže znova, do čeho jít? 100-400 za 40 litrů, neb do dvojkového extendru na 1/4 ceny plus určité nepohodlí při práci? No a to aby vyřešil pánbu.

Ateliér Pod pumpou ve složení Ondřej Neff a Ljuba Krbová se chystá na fotoexpedici do Tibetu. Zkrátka, zbrojíme. No a tím pádem se naskytly dohady o výbavě. Jak je na tom objektiv Canon 70-200 plus 2x konvertor versus klasická pumpa Canon 100-400? Odpověď přinese až ta tibetská výprava a buďte si jisti, že podám zprávu. Tohle je první šetření.

S oběma objektivy už máme zkušenosti. Ta pumpa (objektivu se říká “pumpa”, protože zoomuje posunem vpřed / vzad, místo otáčením, jako když pumpujete kolo) má pověst takovou i makovou, ve srovnání s hvězdnou 70-200/2.8 značně nižší. Ale lépe je vše prozkoumat. To jsou oni, ti dva fešáci:

Vlevo je 70-200 s dvojkovým konvertorem. Ten má horší pověst než konvertor 1,4x. Zdvojnásobí ohniskovou vzdálenost a sníží světelnost o dva stupně, takže udělá z F2.8 světelnost F5.6. Což je světelnost pumpy při ohnisku 400 mm. V tomhle jsou si tedy rovni. Když se na ně podíváte, vidíte, že pumpa je delší než ten kratší zoom s konvertorem. Výhoda? Nevýhoda? Nicméně, málo platné, s konvertorem je ta 70-200 přece jen trochu monstrum:

Obrovská výhoda objektivu 100 – 400 je jeho pružnost a ovladatelnost. Můžete si nastavit odpor, který bude klást při zoomování a snadno si ho nastavíte na pevnou hodnotu ohniska utažením prstence – je to ten, který je hned vpravo od tenčího černého ( připomenu, že pumpa je na obrázku vpravo). Takže při tomto pokusu jsem ze stativu pořídil série fotek při shodném osvětlení a nastavení expozice. Všimnete si, že se expozice liší – na vině je automatika, pracoval jsem v režimu A, tedy při prioritě clony. Nejdříve tedy při nastavení ohniska 100 mm, oba objektivy jsou holé, bez extendru.

Nahoře je 70-200, ve spodní řadě 100-400. Když budeme obrázky zkoumat podrobněji, pak asi shledáme, že 70-200 má o něco lepší kresbu, nicméně rozdíl není dramatický. Podotýkám, že pro 100-400 je to přísná zkouška, protože objektiv 70-200/2.8 ve všech svých variantách – tato je bez stabilizace, tedy ta konstrukčně nejstarší – má tu nejlepší pověst. S dalším ohniskem f=200mm jsem se trochu potýkal, v první zkoušce mi vyšlo na objektivu 100-400 něco velmi ošklivého, ale při opakovaném pokusu byly výsledky lepší. Tedy: při světelnosti 5.6 (objektivu 100-400) byly výsledky z objektivu 70-200 výrazně kvalitnější, při cloně F8.0 byl možná lepší 100-400 a při vyšších clonách si byly oba objektivy hodně podobné. Na ukázce jsou srovnání záběru při cloně 8 a 16, všechny tyto záběry byly pořízeny metodou live view+samospoušť, tedy spuštění závěrky ne-mechanickým popudem.

Velmi jsem byl zvědavý na třetí kolo. Dvojnásobný extender Canonu se netěší nejlepší pověsti. Měl jsem ho jednou v Africe, ale na nějakém pofidérním objektivu a výsledky byly velmi špatné. Tady spolupracuje se špičkovou optikou. Utkání dopadlo tak, že při cloně F8.0 byl mírně lepší objektiv 100-400 a při cloně F16 to bylo naopak.

Tak nějak vypadají první komparace. Podstatná je samozřejmě praxe, žádné závěry nedělám, leda ten, že 100-400 není taková katastrofa, jak se o ní někdy tvrdí. Chová se velmi slušně. Nicméně při přemýšlení, co koupit, hrají roli peníze. Takže:

  • Objektiv Canon EF 70-200 mm f/2,8 L USM stojí cca 31 500,
  • 2x telekonvertor stojí 9300
  • Canon EF 100-400 mm f/4,5-5,6L IS USM stojí 40000

To “kombo” tedy přijde dokonce o něco dráž. To je mi hlavolam! Navíc, 100-400 je stabilizovaný, kdybychom šli do stabilizovaného 70-200/2.8, museli bychom setsakra přitlačit, Canon EF 70-200 mm F 2,8 L IS II USM stojí 61 tisíc, takže by “kombo” přišlo na 70 litrů. Takže z tohoto pohledu se jeví “kombo” trochu jako nouzovka, nicméně – záleží na situaci každého z nás, kdo v takové situaci stojí a bádá. No a může nastat situace, kdy někdo už má 70-200 a uvažuje o delším skle. Takže znova, do čeho jít? 100-400 za 40 litrů, neb do dvojkového extendru na 1/4 ceny plus určité nepohodlí při práci? No a to aby vyřešil pánbu.

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: