Sony SL A55 – první setkání

V rekreačním středisku na břehu Zegrzynského jezera na sever od Varšavy uspořádalo evropské ústředí firmy Sony prezentaci nejzajímavější novinky sezóny, svého nového modelu A55. O této „zrcadlovce s EVF hledáčkem“ jsme přinesli informace minulý týden. Teď už víme víc, drželi jsme ji v ruce a hlavně jsme s ní fotili.

Připomenu základní fakta. Sony Alfa 55 (a levnější model 33) jsou vybaveny polopropustným zrcátkem, které odvádí část světla nahoru na modul automatického ostření, pracující na principu fázové detekce (co to je vysvětluji zde). Díky tomu přístroj ostří na úrovni zrcadlovek. Nicméně nemá matnici a optický hledáček, nýbrž elektronický hledáček. Jde o hybridní řešení zcela originální, natolik nové, že vyvolávalo základní otázku: jak to bude fungovat?
Funguje to výborně.

Elektronický hledáček
Připomenu, že elektronický hledáček je v podstatě miniaturní LCD displej plus optika. Používá se už mnoho let, jsou jím vybaveny četné ultrazoomy, dostal se do „kompaktů s výměnnými objektivy“, ať už v podobě vestavěného hledáčku (řada G od Panasonicu) anebo jako přídavné zařízení (Olympus Pen, GF1 od Panasonicu). Hledáček modelu A55 zaujal už svými parametry – má 1,4 miliónů pixelů, stejně jako géčka od Pana, nicméně efektivně je výrazně lepší. První zprávy přinesl Dpreview. Hovořilo se o jakýchsi barevných konturách, nicméně autor článku připouštěl, že ne každý ty kontury vidí. Já patřím do té druhé skupiny a zrovna tak ostatní kolegové z Čech a Slovenska, bylo nás dohromady 10, shodli jsme se, že s ostrostí a jasem hledáčku jsme neměli problémy. Navíc: obraz je veliký, podstatně větší i než to, co vidíme v jinak dokonalém hledáčku full frame zrcadlovek. Pochopitelně lze nastavit, co všechno kromě záběru chceme v hledáčku vidět, živý histogram, vodováhu, nastavené parametry a pochopitelně v hledáčku uvidíme i náhled obrázku, pokud si ho přejeme vidět (po expozici). Na hledáčku tedy nevidím absolutně žádnou chybu a fungoval velmi dobře i v horších světelných podmínkách.

Autofokus
To je druhé sledované téma: autofokus na principu fázového posunu, tedy „jako v zrcadlovce“. Opakuji, je podstatně rychlejší než systémy založené na analýze kontrastu, užívané v kompaktech a „zrcadlovkách bez zrcátka“, eventuálně „live view“ zrcadlovek. Princip jsem vysvětloval na schematu minulý týden, zde je názorný obrázek od Sonyho – vidíme snímač AF nahoře, polopropustné zrcadlo, vzadu snímač obrazu a vpravo nahoře elektronický hledáček:

Hlavní výhodou systému je rychlost ostření. Přitom A55 je schopna série 10 oken /sec (levnější model A33 „jen“ 7 oken / sec). Takže otázka zněla, zdali přístroj umí držet v ostrosti při frekvenci 10 fps rychle se pohybující objekt. Zkoušeli jsme to m.j. na přeskoku motorkového kaskadéra před dva můstky a ostrost zůstala ve správné rovině.

Odpověď: umí.

Samozřejmě: hodně záleží na rychlosti objektu, na kvalitě objektivu (musí to být rychle ostřící optika, já to fotil géčkovým objektivem Sony 70-400 /4-5.6.

Došel mi dotaz, jak je to se ztmavením obrazu při sériovém 10 fps focení. Takže: Sony pro novináře připravil prezentaci, kde je poněkud zavádějící muvíčko, z něhož vyplývá, že po celou dobu snímání vidíme obraz bez přerušení. Nikoli, obraz bliká, ale ne natolik, abychom nemohli sledovat objekt. Ovšem bavíme se o hledáčku. Přiznám, že mě nenapadlo tohle zkoušet při „live view“, tedy na velké LCD na zadní stěně. Nějak mě nenapadlo fotit s 400 mm objektivem nataženýma rukama při live view… 🙂 Ovšem uznávám, že některé motivy by bylo dobré takto snímat (foťák nad hlavou, nebo podhledy, neobvyklé úhly záběru atd. V tomto režimu live view – nezkoušel jsem – má obraz být vypnutý, nevím, opakuji, toto jsem nezkoušel. Ještě k té sérii: prvních 10 fotek se zapíše bez nějakého škobrnutí, pak nastávají problémy s vyrovnávací pamětí a další zápis jaksi škobrtá, je krátká prodleva, pak 3 fotky, prodleva, 3 fotky atd. Režim 10 fps se zapíná jako extra funkce na kruhovém voliči režimů – je čistě automatická, čili během série aparát sleduje osvětlení a mění expozici. To je hodně nepříjemné a mám-li nějakou výtku tak to, že nemohu 10 fps provozovat v režimu manuální expozice. Automatika mě může přivést do značných problémů. Ještě podotknu, že jsem fotil v JPEG a nejsem si jist, zdali to aparát umí v RAW – ověřím, až ho dostanu na delší čas opravdu k recenzi. Expoziční kompenzaci ale i v tomto režimu nastavit lze.

Vysoké ISO
Přístroj nabízí až 25600 ISO. ISO má dva režimy – buď nastavíte vysokou hodnotu, anebo vysokou hodnotu, která vznikne složením šesti rychle po sobě naexponovaných snímků. Výsledky jsou velmi uspokojivé. První ukázka – snímek při 12800 ISO:

Fotil jsem ze stativu, nicméně systém je schopen eliminovat i nepřesnosti vyvolané focením z ruky. Nicméně úroveň šumu je velmi slušná i v „obyčejném“ režimu – zde jsou ukázky 3200 a 6400 ISO, což jsou hodnoty obvykle hrubě za hranicí praktické použitelnosti:

Přístroj tedy podává velmi dobrý výkon i v nízkých světelných hladinách. Tato ukázka je při umělém osvětlení, foceno při 6400 ISO, opakuji, hodnota za hranici běžné použitelnosti (však je to taky tisícina – myslím si, že maximum toho co v praxi využuijeme je do 4000 ISO a že i s 1600 lze velmi dobře žít: při této hodnotě jsme s A55 v pohodě. Takže zpět k tématu – následující ukázka je výřei 100% z obrázku při 6400 ISO, na proklik získáte celý snímek.

HDR
High dynamic range, tedy schopnost vykreslit detaily jak ve stínech tak v jasech – zde je nabízen i automatický režim. Opět, vše fungovalo zcela uspokojivě, ukázka to myslím dobře ilustruje:

Toto je jen několik postřehů z prvního setkání. Čerstvě jsem se vrátil, takže jsem stačil opravdu sdělit jen to nejdůležitější, k přístroji se samozřejmě vrátím s dalšími detaily.

V rekreačním středisku na břehu Zegrzynského jezera na sever od Varšavy uspořádalo evropské ústředí firmy Sony prezentaci nejzajímavější novinky sezóny, svého nového modelu A55. O této „zrcadlovce s EVF hledáčkem“ jsme přinesli informace minulý týden. Teď už víme víc, drželi jsme ji v ruce a hlavně jsme s ní fotili.

Připomenu základní fakta. Sony Alfa 55 (a levnější model 33) jsou vybaveny polopropustným zrcátkem, které odvádí část světla nahoru na modul automatického ostření, pracující na principu fázové detekce (co to je vysvětluji zde). Díky tomu přístroj ostří na úrovni zrcadlovek. Nicméně nemá matnici a optický hledáček, nýbrž elektronický hledáček. Jde o hybridní řešení zcela originální, natolik nové, že vyvolávalo základní otázku: jak to bude fungovat?
Funguje to výborně.

Elektronický hledáček
Připomenu, že elektronický hledáček je v podstatě miniaturní LCD displej plus optika. Používá se už mnoho let, jsou jím vybaveny četné ultrazoomy, dostal se do „kompaktů s výměnnými objektivy“, ať už v podobě vestavěného hledáčku (řada G od Panasonicu) anebo jako přídavné zařízení (Olympus Pen, GF1 od Panasonicu). Hledáček modelu A55 zaujal už svými parametry – má 1,4 miliónů pixelů, stejně jako géčka od Pana, nicméně efektivně je výrazně lepší. První zprávy přinesl Dpreview. Hovořilo se o jakýchsi barevných konturách, nicméně autor článku připouštěl, že ne každý ty kontury vidí. Já patřím do té druhé skupiny a zrovna tak ostatní kolegové z Čech a Slovenska, bylo nás dohromady 10, shodli jsme se, že s ostrostí a jasem hledáčku jsme neměli problémy. Navíc: obraz je veliký, podstatně větší i než to, co vidíme v jinak dokonalém hledáčku full frame zrcadlovek. Pochopitelně lze nastavit, co všechno kromě záběru chceme v hledáčku vidět, živý histogram, vodováhu, nastavené parametry a pochopitelně v hledáčku uvidíme i náhled obrázku, pokud si ho přejeme vidět (po expozici). Na hledáčku tedy nevidím absolutně žádnou chybu a fungoval velmi dobře i v horších světelných podmínkách.

Autofokus
To je druhé sledované téma: autofokus na principu fázového posunu, tedy „jako v zrcadlovce“. Opakuji, je podstatně rychlejší než systémy založené na analýze kontrastu, užívané v kompaktech a „zrcadlovkách bez zrcátka“, eventuálně „live view“ zrcadlovek. Princip jsem vysvětloval na schematu minulý týden, zde je názorný obrázek od Sonyho – vidíme snímač AF nahoře, polopropustné zrcadlo, vzadu snímač obrazu a vpravo nahoře elektronický hledáček:

Hlavní výhodou systému je rychlost ostření. Přitom A55 je schopna série 10 oken /sec (levnější model A33 „jen“ 7 oken / sec). Takže otázka zněla, zdali přístroj umí držet v ostrosti při frekvenci 10 fps rychle se pohybující objekt. Zkoušeli jsme to m.j. na přeskoku motorkového kaskadéra před dva můstky a ostrost zůstala ve správné rovině.

Odpověď: umí.

Samozřejmě: hodně záleží na rychlosti objektu, na kvalitě objektivu (musí to být rychle ostřící optika, já to fotil géčkovým objektivem Sony 70-400 /4-5.6.

Došel mi dotaz, jak je to se ztmavením obrazu při sériovém 10 fps focení. Takže: Sony pro novináře připravil prezentaci, kde je poněkud zavádějící muvíčko, z něhož vyplývá, že po celou dobu snímání vidíme obraz bez přerušení. Nikoli, obraz bliká, ale ne natolik, abychom nemohli sledovat objekt. Ovšem bavíme se o hledáčku. Přiznám, že mě nenapadlo tohle zkoušet při „live view“, tedy na velké LCD na zadní stěně. Nějak mě nenapadlo fotit s 400 mm objektivem nataženýma rukama při live view… 🙂 Ovšem uznávám, že některé motivy by bylo dobré takto snímat (foťák nad hlavou, nebo podhledy, neobvyklé úhly záběru atd. V tomto režimu live view – nezkoušel jsem – má obraz být vypnutý, nevím, opakuji, toto jsem nezkoušel. Ještě k té sérii: prvních 10 fotek se zapíše bez nějakého škobrnutí, pak nastávají problémy s vyrovnávací pamětí a další zápis jaksi škobrtá, je krátká prodleva, pak 3 fotky, prodleva, 3 fotky atd. Režim 10 fps se zapíná jako extra funkce na kruhovém voliči režimů – je čistě automatická, čili během série aparát sleduje osvětlení a mění expozici. To je hodně nepříjemné a mám-li nějakou výtku tak to, že nemohu 10 fps provozovat v režimu manuální expozice. Automatika mě může přivést do značných problémů. Ještě podotknu, že jsem fotil v JPEG a nejsem si jist, zdali to aparát umí v RAW – ověřím, až ho dostanu na delší čas opravdu k recenzi. Expoziční kompenzaci ale i v tomto režimu nastavit lze.

Vysoké ISO
Přístroj nabízí až 25600 ISO. ISO má dva režimy – buď nastavíte vysokou hodnotu, anebo vysokou hodnotu, která vznikne složením šesti rychle po sobě naexponovaných snímků. Výsledky jsou velmi uspokojivé. První ukázka – snímek při 12800 ISO:

Fotil jsem ze stativu, nicméně systém je schopen eliminovat i nepřesnosti vyvolané focením z ruky. Nicméně úroveň šumu je velmi slušná i v „obyčejném“ režimu – zde jsou ukázky 3200 a 6400 ISO, což jsou hodnoty obvykle hrubě za hranicí praktické použitelnosti:

Přístroj tedy podává velmi dobrý výkon i v nízkých světelných hladinách. Tato ukázka je při umělém osvětlení, foceno při 6400 ISO, opakuji, hodnota za hranici běžné použitelnosti (však je to taky tisícina – myslím si, že maximum toho co v praxi využuijeme je do 4000 ISO a že i s 1600 lze velmi dobře žít: při této hodnotě jsme s A55 v pohodě. Takže zpět k tématu – následující ukázka je výřei 100% z obrázku při 6400 ISO, na proklik získáte celý snímek.

HDR
High dynamic range, tedy schopnost vykreslit detaily jak ve stínech tak v jasech – zde je nabízen i automatický režim. Opět, vše fungovalo zcela uspokojivě, ukázka to myslím dobře ilustruje:

Toto je jen několik postřehů z prvního setkání. Čerstvě jsem se vrátil, takže jsem stačil opravdu sdělit jen to nejdůležitější, k přístroji se samozřejmě vrátím s dalšími detaily.