Nezařazené

Sony RX100 VI na husitských slavnostech

Už ji mám v ruce, červnovou novinku. Postupně jsem tu recenzoval všechny modely RX 100 a nikdy se netajil nadšením, nejinak tomu bude i tentokrát! Po první procházce velká spokojenost. Srdcem přístroje je dvacetimegový ultrarychlý vrstvený jednopalcový CMOS Exmor RS s 315 body na fázovou detekci rozmístěné po 65% ploše, což umožňuje průběžné ostření i při frekvenci 24 oken za vteřinu. Výklopný dotykový displej lze vyklopit nahoru o 180 stupňů a dolů o 90. Procesor přístroje je Bionz a výrobce poukazuje na příbuznost s jeho vlajkovou lodí, bezzrcadlovkou Alpha 9, zde se naráží na akcelerační modul LSI, který se stará o snížení šumu. Když jsem zde přístroj začátkem června uváděl, dal jsem najevo nelibost nad změnou optiky – místo rozsahu ekv. 24-70 (což je klasika) je tu 24-200, je to tedy takřka ultrazoom se světelností F1.8-2.8. Fotil jsem v sobotu 14.července v Praze na Vítkově, tradičně tu jsou husitské slavnosti a historičtí šermíři tu předvádějí bitvu husitů s křižáky.



První dojmy
Rozměrově vše při starém, je to opravdu kompakt velký 102 x 58 x 43 mm. Změnilo se trochu . Displej je dotykový včetně toho, že dokáže fungovat jako touchpad (koukáte elektronickým hledáčkem a palcem nastavujete ostřicí bod. Elektronický hledáček je vychytaný. On je vyskakovací (viz obrázek nahoře), ale dosud bylo nutno vytáhnout očnici. U šestky jen stisknete tlačítko a lup, displej vyskočí a můžete koukat (oční korekce je samozřejmostí i zde). Hledáček snad by měl mít rychlejší obnovovací frekvenci, mně ale nikdy nepřipadalo, že by blikal. Pozměnilo se menu, o něm podrobně pojednám příště v recenzi, hodně se přiblížilo ovládání fullframe A7. První dojem tedy – příjemný ovladatelný kompakt, má to naprostý automat, ale i program, priority clony a času a plný manuál, umí to plynulé panorama a samozřejmě video. Není tu přehršel ovládacích prvků, tlačítko pro koš má písmeno C a to je volitelné, defaultně je na něm přístup k ISO. Mně připadá šikovnější si ho nastavit na kroužek u objektivu, ale je to diskutabilní, možná by tam byla lepší korekce expozice – i to lze.

V praxi
Bylo hodně prudké sluníčko, což silně poznamenalo výsledek. Fotil jsem souběžně v RAW a JPEG, jenže je to novinka a Adobe Camera RAW ještě šestku neumí, takže fotky jsou všechny z JPEG. Samozřejmě jsem zkoušel nejdřív efekty rozsahu zoomu. Tohle je ekvivalent ohniska 24 mm.



Ekvivalent 200 mm už pěkně komprimuje prostor a přestože je hloubka ostrosti na kompaktu vždycky velká, jakýs takýs separační efekt se tu projeví. Chce to ale krátký čas, fotky na 1/200 jsem neměl ostré, tahle je na 1/1600 na 500 ISO a každý vous je vidět.



Výklopný displej umožní snadno fotit i z podhledu, bez něho bych se snad musel ponořit do vody.



A jsme u problému kompaktu, málo platné, ten dynamický rozsah jednopalcového čipu je omezený. Obrázek nahoře je upravený, má projasněné stíny, takto ten obrázek vypadal, když se ve foťáku narodil.



Co mě potěšilo, tyhle nové modely od čtyřky počínaje bleskově ostří. Vidíte pejska v tahu a cvak, streetovka je hotová. Tyhle vrstvené hybridní čipy spolu s moderními procesory to prostě zvládnou. Mám vyfocenou i holčičku, která upadla a nepředpokládal jsem, že bude ostrá… a je ostrá a neukazuju ji jenom z ohleduplnosti, ona fakt chudinka plakala.



Samozřejmě když je měkké světlo, je po problémech – toto je pan středověký sklář. Ukazovala se tu všelijaká řemesla.



Byl bych to měl brát krátkým ohniskem, ale přece jen na reportáž se ten zoom vyplatí. Ohnisko ekv. 115 mm, s předchozími modely bych tu byl doslova krátkej.



Zase ukázka podhledu díky výklopnému displeji. Mdlé světlo ve stanu, 500 ISO, protisvětlo.



Průnik slunečního světla na bílou košili – a je vymalováno. Kožešníkova dílna, mladý učeň.



Odpočinek před bitvou, zase výhoda dlouhého ohniska – zkrácená perspektiva.



Na samotnou bitvu jsem neměl nervy, ale Žižku jsem vám vyfotil. Tak aspoň s pivem, palcát je za pasem. Mohu prozradit, že nakonec vyhrál…



Shrnutí
Bál jsem se, že na 200 milimetrů se dočkám bídného výsledku, on ten rozsah 24-200 si žádá hodně konstrukčních kompromisů. Ale obavy byly zbytečné, i na dlouhé ohnisko kreslí objektiv velmi dobře. Je zřejmé, že tím skoro ultrazoomem užitná hodnota přístroje hodně vzrostla a není tedy divu, že podle světových statistik se přístroj dobře prodává. U nás stojí 34 tisíc a to je na kompakt opravdu raketa, plnoformátová A7 II stojí taky tolik a jednička dokonce jen 22 tisíc. Je to ale kvalita, skvělá optika a spolehlivá rychlost ostření – v podstatě se mi nestalo, že bych měl obrázek neostrý. A za to se platí.