Sony RX10 III

Na konci března uvedl Sony inovovaný kompakt nejvyšší třídy s pětadvacetinásobným zoomem. Následoval ani ne rok po římské dvojce. Ta si získala vysoké ocenění, bezpochyby právem. Nový model nabízí podstatně vyšší rozsah zoomu.

Jaký je a komu je určen.
Jde o přístroj s vestavěným (nevýměnným) objektivem s rozsahem odpovídajícím 24 – 600 mm (předchozí model končil na 200 mm) v utěsněném těle z magnéziové slitiny a kompozitu. Jednopalcový (13.2 x 8.8 mm) snímač BSI-CMOS má k sobě navrstvenou akcelerační vrstvu, výrazně urychlující převod dat přes DRAM paměť, takže přenos má pětinásobnou rychlost, i to je vlastnost modelu římská II. Procesor je Bionz X, který umožňuje m.j. sérii 14 oken za vteřinu a natáčení 4 K video z celé plochy snímače. Zvládá až 12800 ISO v základním módu. Objektiv od Zeisse má ekvivalent 24 až 600 se světelností F2.4-4.0, clonu má devítlamelovou. U toho údaje dlužno se pozastavit, protože světelnost 4.0 na objektivu ekv. 600 mm je vskutku pozoruhodná. Objektiv má pětiosou stabilizaci. Displej je výklopný třípalcový, s 1229 tisíci body, bohužel nikoli dotykový. Hledáček je elektronický, OLED s vysokým rozlišením 2,4 mega, což je nejvyšší standardně používané rozlišení elektronického hledáčku.

Abych se vrátil k videu, kromě 4 K umí i Full HD 11920 bodů a menší, zpomalený zápis frekvencemi 240, 480 a 960 fps. Zapisuje ve formátech MPEG-4, ACVHD, XAVC S. Záznamové médium je karta SD anebo nativní Sony Memory Stick Duo. Výstupy má USB 2.0, micro HDMI a wi-fi s NFC (připojení dotykem bez drátu). Je vybaven vstupem pro mikrofon i sluchátka, významná vlastnost pro natáčení videa. Nemá GPS. Rozměry má 133 x 94 x 127 mm, s baterkou váží 1051 g.

Víme tedy, jaký je. Komu je určen? Odpověď je trochu hlavolam a oříšek pro Strýčka Skrblíka. Na trhu jsou totiž všechny doposud existující tři modely Sony RX 10. Ten původní stojí v listopadu 2016 27 tisíc, římská dvojka 47 tisíc a římská trojka, tedy model který tu zkoumáme, stojí padesát tisíc. Jednička a dvojka mají něco přes osminásobný zoom s ekvivalentem 24-200. To je rozsah pro běžnou praxi dá se říci ideální. Dvojka se od původního modelu liší hlavně tou akcelerační vrstvou, ta umožnila sérii 14 fps a 4 K video, původní model má jen Full HD 1920 a 10 oken za vteřinu. Zde je tedy na zvážení, zda se toto vyplatí za příplatek dvaceti tisíc korun.
Zato rozdíl mezi RX II a RX III činí tři tisíce korun, to asi není likvidační suma. V podstatě jde o příplatek za rozšířený zoom. Chci ho nebo nechci? To je základní otázka, kterou si musí každý řešit sám.

Ovládání a menu
Přístroj se zapíná vnitřní páčkou u spouště, vnější páčka slouží k zoomování. Spoušť je se závitem pro drátěnou spoušť. V blízkosti spouště najdeme dvě tlačítka pro uživatelské nastavení, mezi nimi je výrazný výlisek – to je velmi praktické opatření, usnadňující rychlou orientaci poslepu. Ve výchozím nastavení C1 vede na Režim pohonu (jednotlivé snímky, série, samospoušť, C2 pak na ISO – nastavuje se v druhém oddíle menu (ozubené kolečko), 5 obrazovka, pátá položka Vlastní klávesa – velmi důležitá položka! Krom toho je na rohu naražené kolečko pro ovládání korekce expozice. Vlevo od funkčních tlačítek je osvětlení stavového displeje a aktivace blesku. Na druhé straně od hledáčku je kruhový volič režimů. Tam najdeme obvyklou čtveřici PASM (program, priorita času / clony a manuál), plný automat, scény, plynulé panorama, video a zpomalené video (HFR = High Frame Rate) jakož i položku MR – pozice pro uživatelské nastavení.

Na přední stěně, vlevo dole je důležitý přepínač režimů ostření – S jednorázové, C průběžné „continuous“ a manuální, ruční ostření a jeho varianta DMF – to je doostřování při aktivované automatice.
Na zadní stěně máme vlevo od displeje tlačítko pro menu, vpravo je spoušť videa, roller, pod ním uzávěr ostření, Fn tlačítko pro aktivaci funkčního menu (lze rozsáhle editovat). Pod tím je čtyřcestný volič s kroužkem, ten kroužek je taky jako cosi roller, lze na něj definovat funkce – ve výchozím nastavení je nahoře položka DISP – režim displeje. Tam je příjemná vodováha. Ostatní tři pozice jsou ve výchozím nastavení neobsazené. Funkci lze nastavit na otáčení kolečka. V základním nastavení jsou tam kreativní režimy, kolečko je dost citlivé a hrozí nebezpečí, že si tam mimoděk něco nežádoucího nastavíte. Proto jsem to přenastavil na Nenastaveno. Dole pak je tlačítko na prohlížení a koš na mazání fotek, který v režimu fotografování funguje jako volitelné C3 tlačítko.

Snadná intuitivní ovladatelnost věru není silná stránka přístrojů Sony. K podivu je přítomnost jen jednoho rolleru, na přístrojích vyšší třídy (a toto je aparát za padesát tisíc) bychom hledali rollery dva. Zde musíme clonit prstencem na objektivu, který je tenký a těsně u těla a špatně se nahmatává. Zoomujeme zmíněnou páčkou u spouště, jde samozřejmě o elektrický pohon, jak jinak. Zoomovat ale lze i vnějším prstencem na objektivu, ale i ten je by wire, tedy elektricky, se zpožděním. Plné přezoomování trvá něco pod dvě vteřiny, nicméně v menu, v setupu (ozubené kolečko) lze na obrazovce 3 nastavit pomalejší zoomování.

Menu
Menu má šest oddílů, foto, nastavení, wi-fi, aplikace, prohlížení a setup (aktovka). Ten je trvale důležitý, protože v něm formátujeme kartu. Fotomenu má devět obrazovek. Zajímavá je obr. č. 5, tam je položka DRO/HDR, Kreativní styl a Obrazový efekt. Kreativní filtry jsou silnou stránkou přístrojů Sony, jsou zábavné a efektivní. Lze se k nim ovšem dostat přes Fn menu, velmi jednoduše. V obrazovce 6. řešíme redukci šumu. Při dlouhé expozici lze RŠ jen vypnout nebo zapnout, při vysokém ISO lze vypnout a nastavit normální a vysoké. Doporučuji normální. Menu „ozubené kolečko“ vede k nastavování. Má 6 obrazovek, hned na 1. jsou pomůcky k ručnímu ostření. Je zde i pomůcka k nastavení kontroly expozice, tedy funkce „zebra“, v základním nastavení je vypnutá. Na rozdíl od funkce „highlights“, která barevně zvýrazní přepaly, tedy místa s hodnotami úrovní 255 ve všech třech kanálech RGB, zebra určí specificky nastavitelnou jasovou úroveň. Úroveň naší pleti má hodnotu zebra 75. Zebra je nastavitelná od 70 do 100+. Asistent ručního ostření, ten barevně zvýrazní hrany zaostřených objektů. Celkem dobře to funguje při nastavení dlouhého ohniska, při krátkém ohnisku (a velké hloubce ostrosti) je to dosti zmatené a nefunkční. Najdeme ho též na obrazovce 1. O důležitosti obrazovky 5 už byla řeč, nastavují se v ní funkční klávesy. Na 6. obrazovce lze určit, který kroužek na objektivu bude ostřit a který zoomovat. Lze zde také nastavit krokové zoomování.
Třetí pozice menu je věnováno nastavení wi-fi, čtvrtá aplikacím, jež je možno získat z webu. Pátý oddíl je určen k prohlížení, nejsou zde žádné funkce pro úpravy, což je vzhledem k wi-fi konektivitě docela nedostatek. Poslední oddíl aktovka je velký setup. Za zmínku stojí nastavení USB včetně ovládání přístroje z počítače. To je funkce používaná hlavně v ateliérové praxi, přičemž si nemyslím, že pro tento druh fotografie je RX 10 III určen především. Na páté obrazovce lze formátovat kartu a je tu také možné ovlivnit formát pojmenování obrázků. Na úplně poslední pozici je reset nastavení – to když si něco někde nastavíme a nevíme jak se toho zbavit, je to takový východ z nouze.

Jak se s ním fotí
Není to přístroj pro ledabylé nebo nepoučené focení. Je větší než leckterá zrcadlovka, taky těžší a dražší. Jenže je all in one, jak se tomu říkalo, a obsahuje – funkčně – tělo a sadu dvou, ale spíš tří vysoce kvalitních objektivů. Uplatní se v cestovní fotografii i při focení ve volné přírodě – těžko přístroji vyčítat, že nemá průběžnou světelnost F2.8, ono stačí, že má F4.0 i na delším konci zoomu.

Čip je na špici současného vývoje a právě kvůli němu se přístroj přesunul do tak vysoké cenové třídy – on je prostě drahý. Ve spolupráci s procesorem Bionz X má výborné výsledky i v oblasti vysokého ISO. Rozumně vzato, limit běžné použitelnosti je někde kolem 3200 ISO – hodně záleží i na motivu. To je skvělé vysvědčení, protože jednopalcový čip je v podstatě poloviční než MFT čipy používané v systému Micro Four Thirds Olympus & Panasonic a čtvrtinové než APS-C rozměr v běžných zrcadlovkách.

K tomu přidejme i rychlost 14 oken za vteřinu a máme před sebou hodně dobře použitelný univerzální přístroj.

Určité limity ale plynou n ostření, které je čistě na bázi analýzy kontrastu. Dnes už se hodně používá hybridní ostření, kde je čip vybaven fotodiodami uzpůsobenými na analýzu fázového posunu – takovým čipem je vybaven na při Sony A 6500. Ostření modelu RX 10 III je bezproblémové při běžných světelných podmínkách, v šeru ale někdy tápe, zvláště při delším ohnisku. Pokud jde o průběžné ostření, funguje velmi dobře, dokud je objekt daleko, ale jakmile přiběhne blíže, má tendenci z obrazu vyběhnout.

Ke kladům přístroje musím přiřadit i vybavení zábavnými dodatky, jako jsou kreativní filtry. Jimi vybavuje Sony celou svoji produkci včetně fotomobilů.
Objektiv
Hlavní atrakcí je ovšem širokorozsahový zoom. Jeho parametry jsou skvělé – světelnost F2.4 – 4.0 je cosi unikátního a ve světě zrcadlovek takový objektiv nenajdeme. Ani na plnou světelnost v nejkratším ohnisku nemá vinětaci:

Právě tak se budeme marně pídit po barevné vadě, po aberaci, fialových konturách: toto je výřez 100% z rohu z fotky v protisvětle:

Výkonná je i stabilizace. Při focení statických objektů je rozumný limit pro ekv. 600 mm 1 / 125 vteřiny. Zkoušel jsme jít až na 1 / 20, ale to už přece jen má výsledek jen přibližnou ostrost. Ale i sama ta 1 / 125 je úžasný výsledek. Podotknu k tomu, že při takto dlouhém čase ale riskujeme pohybovou neostrost – za ni ale objektiv není odpovědný. Třetí častá vada je soudková vada, ani ta zde není žádnou hrozbou. Ten objektiv je prostě vynikající.

Jakmile zvládneme drobná úskalí ovladatelnosti, začneme přicházet půvabu širokého rozsahu zoomu na chuť. Já si tedy myslím, že ekv. 400 mm by bohatě stačil, ale to je podotek celkem marný. Navíc, toto hodně dlouhé ohnisko 600 mm se dobře využije i při videu, kde požadavky na ostrost jsou podstatně menší. Obrázky mají přístroje Sony tradičně kvalitní s bohatými, avšak nikoli přehnanými barvami. Příznivý je i dynamický rozsah, ten navíc lze i navýšit nastavením v menu, ale zázraky nečekejte – jen to trochu projasní stíny. Kdo fotí v RAW se o to nemusí starat.

Shrnutí
Sony RX10 III je špičkový kompakt nejvyšší třídy, s jednopalcovým čipem a prvotřídním objektivem s rozsahem 24-600 ekv. A světelností F2.4-4.0. Je přizpůsoben ke snímání videa (má vstupy pro mikrofon i sluchátka), vyniká barevným podáním a rychlostí. Pokud jde o jeho vysokou cenu 50 tisíc, je třeba vzít v úvahu, že nahrazuje výbavu dvou ale spíš tří vysoce kvalitních objektivů. Je určen k vážnější práci už tím, že je velký a poměrně těžký. Je to dobrá varianta k brašně s tělem a sadou výměnných objektivů.

Ukázky:

1 a 2 rozsah zoomu, 16 rozdíly v jasech, 17 až 19 filtry – dětská marera, živé barvy, rozostření, 20 při 3200 ISO.