Nezařazené

Sony DSLR-A390 a DSLR-A290 (info)

Dnes už nikdo soudný nepochybuje, že to Sony myslí se zrcadlovkami velmi vážně a je to nepochybně třetí nejvýznamnější výrobce DSLR v oblasti čipu APS-C a full frame. V červnu přicházejí dva modely amatérské třídy se čtrnáctimegovým stabilizovaným čipem. Liší se jen málo. Bajonet přístroje je kompatibilní i s objektivy Minolty a Konica Minolty (Sony DSLR je přímý následník těchto přístrojů). Autofokus je devítibodový (modul na dně těla, princip fázové detekce), zaostřovací světlo řešeno vyskakovacím bleskem. Režimy snímání obvyklé, tedy auto, program, priorita clony / času a plný manuál plus sedm scénických režimů. Rozsah závěrky 30 sec – 1/4000, sedm předvoleb bílé plus manuální nastavení. Citlivost dosahuje 3200 ISO, to je dnes skromná hodnota. Sériové snímání 2,5 fps. Procesor je osvědčený Bionz. Přístroje nabízejí optimalizaci dynamického rozsahu, v praxi je to projasňování stínů – to dělají DSLR Sony tradičně velmi dobře. Je zde možnost i funkce “Smart Teleconverter”, jde o “smart” digitální zoom, fakticky výřez, což si lze při 14megovém rozlišení dobře dovolit. Tato funkce prodlouží ohniskovou vzdálenost 1,4 nebo 2 krát.

Hledáček je první bod, v němž se oba modely liší. Oba jsou zrcátkové (nikoli hranol), nicméně A390 nabízí větší zvětšení obrazu.
LCD je též různě řešeno, sice oba mají 2,7 palcový displej s 230 tisíci pixely, avšak A390 ho má vyklápěcí a A290 nikoli. Navíc, A390 má live view, tedy schopnost snímat “na displej”. To je nepochybně velká přednost A390 oproti A290.

Oba modely mají duální slot, tedy zapisují jak na karty rodiny SD, tak na firemní MS Duo.

Rozměrově se liší šířkou kvůli LCD: délka a výška jsou stejné, 128.1 x 97.1 mm, šířka 83.5, respektive 79.6 mm. Vyšší model je i o něco těžší, 497 x 456 g.

Na americkém trhu by měly stát 600 a 500 dolarů. Přístroje navazují na A230 a A380. Dvěstětřicítka stojí tělo 8 tisíc, třistaosmdesátka jedenáct, z toho si můžeme odvodit, jaká asi bude cena nových modelů v korunách.

Dnes už nikdo soudný nepochybuje, že to Sony myslí se zrcadlovkami velmi vážně a je to nepochybně třetí nejvýznamnější výrobce DSLR v oblasti čipu APS-C a full frame. V červnu přicházejí dva modely amatérské třídy se čtrnáctimegovým stabilizovaným čipem. Liší se jen málo. Bajonet přístroje je kompatibilní i s objektivy Minolty a Konica Minolty (Sony DSLR je přímý následník těchto přístrojů). Autofokus je devítibodový (modul na dně těla, princip fázové detekce), zaostřovací světlo řešeno vyskakovacím bleskem. Režimy snímání obvyklé, tedy auto, program, priorita clony / času a plný manuál plus sedm scénických režimů. Rozsah závěrky 30 sec – 1/4000, sedm předvoleb bílé plus manuální nastavení. Citlivost dosahuje 3200 ISO, to je dnes skromná hodnota. Sériové snímání 2,5 fps. Procesor je osvědčený Bionz. Přístroje nabízejí optimalizaci dynamického rozsahu, v praxi je to projasňování stínů – to dělají DSLR Sony tradičně velmi dobře. Je zde možnost i funkce “Smart Teleconverter”, jde o “smart” digitální zoom, fakticky výřez, což si lze při 14megovém rozlišení dobře dovolit. Tato funkce prodlouží ohniskovou vzdálenost 1,4 nebo 2 krát.

Hledáček je první bod, v němž se oba modely liší. Oba jsou zrcátkové (nikoli hranol), nicméně A390 nabízí větší zvětšení obrazu.
LCD je též různě řešeno, sice oba mají 2,7 palcový displej s 230 tisíci pixely, avšak A390 ho má vyklápěcí a A290 nikoli. Navíc, A390 má live view, tedy schopnost snímat “na displej”. To je nepochybně velká přednost A390 oproti A290.

Oba modely mají duální slot, tedy zapisují jak na karty rodiny SD, tak na firemní MS Duo.

Rozměrově se liší šířkou kvůli LCD: délka a výška jsou stejné, 128.1 x 97.1 mm, šířka 83.5, respektive 79.6 mm. Vyšší model je i o něco těžší, 497 x 456 g.

Na americkém trhu by měly stát 600 a 500 dolarů. Přístroje navazují na A230 a A380. Dvěstětřicítka stojí tělo 8 tisíc, třistaosmdesátka jedenáct, z toho si můžeme odvodit, jaká asi bude cena nových modelů v korunách.

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: