O pár milimetříků než Sony U20 je menší jeho nástupce , také dvoumegový Sony Cybershot DSC-U40. Se svými 83x39x26 mm je kupodivu o pár gramů těžší, ale to neznamená, že se pronese – váží 130 g. Je to dvoumegáč se zápisem na MemoryStick Duo (8 MB v dodávce), napájený dvěma minitužkovkami AAA (doporučuje se NiMH, nabíječka i baterky jsou v dodávce) . Nemá průhledový hledáček, pouze jednopalcový displej LCD. Obrázky jsou buď 1632×1224 (tedy o něco víc, než dvoumega mívají) anebo VGA 640×480. Efektivní počet pixelů je 1,99 milionů, fyzicky 2,1 milionů, rozměr snímače je 1,7´´ (5,27×3,96 mm). Objektiv má pevné ohnisko odpovídající 33 mm kinofilmového přístroje, bez zoomu, i bez digitálního. Světelnost je F2.8, největší clona F8. Ostří automaticky (nebo manuálně ve 4 krocích) od 10 cm do nekonečna. Bílou lze nastavit podle 4 předvoleb, blesk lze nastavit na červené oči, výplňkový nebo vypnout. Video ve formátu MPEG HQX je bez zvuku. Rozsah časů je od 1/8 sec do 1/2000.
 |
 |
 |
 |
Přístroj se zapne odsunutím předního krytu objektivu, nebo tlačítkem, pokud si chceme přehrávat obrázky (je to až 5násobný zoom). Nahoře je spoušť, dále šoupátko na režimy prohlížení, foto a video a vypínač. Pod maličkým displejem nalezneme tlačítko pro menu, pro volbu režimu blesku, pro scénické předvolby a potvrzovací tlačítko.
Použití MemoryStick Duo umožnilo zdánlivě nemožné – ještě zmenšit už tak maličké „účko“. Přístroj je určen jako jednoduchý, uživatelsky extrémně přívětivý obrazový zápisník. Od obsluhy prakticky nic nechce, všechno si dělá sám – a dělá to skvěle. Má jen jedno nastavení komprese, na rozdíl od U20 lze nastavit bílou (4 předvolby), ale v podstatě to lze nechat na něm, umí v režimu AUTO pracovat stejně dobře, jako předchůdce. Vynikající je práce s bleskem v „polních podmínkách“. Blesk se chová jako „blesk do pomala“, takže ctí přirozené osvětlení a dovede svoji barevnou teplotu do něho příjemně zamíchat. Automaticky dovede nastavit také ISO (max. 320), musíme ale počítat s nejdelším časem 1/8 sec. I ve špatných podmínkách dobře ostří. Video je bez zvuku, sériové fotografování v režimu „burst“ pořídí deset snímků 640×480 s odstupem cca 0,7 sec. Menu je jednoduché, dobře čitelné i venku na sluníčku na malém displeji. Nabízí velikost a sériové fotografování, ostření (auto nebo manuální), samospoušť, nastavení bílé, a to je vše. Menu umožní ovládat jas LCD displeje, nastavení data a času, zvuk, USB a jazyk a lze zde vytvářet a měnit adresáře, což je zřejmě jediná „specialitka“ tohoto přístroje.
Přístroj je velmi svižný (nástup 1,1 sec), prodleva spouště s namáčknutím je 0,1 sec, bez namáčknutí 0,8 sec. Jakmile nastavíme manuální ostření, prodleva bez namáčknutí se sníží na cca 0,4 sec. Pokud by tedy někdo chtěl fotografovat rychlé děje vzdálenější než 1 m (!), nastaví nekonečno a tím zkrátí prodlevu na polovinu. Obrazová kvalita je o něco ještě lepší, než U20 a zcela vyhovuje pro vytváření snímků velikosti 10×15 cm. Objektiv je i nadále citlivý na prudké přímé světlo, zvláště sluneční. Barevná aberace nebyla zjištěna.
Samozřejmě, že i tento přístroj má svoje úskalí – a tím je jeho přednost, totiž rozměry. Všechny tyto miniatury se těžko drží v rukou a obzvlášť u těchto „úček“ se často stane, že strčíme prst před objektiv. Na displeji je to sice vidět, ale ne vždy si toho všimneme. Proto se doporučuje držení typu „palec vzhůru“, tedy zatnout levou ruku do pěsti, vytrčit palec a pravou rukou vtisknout miniaturu do této opory. Je to nejpevnější a nejspolehlivější způsob držení. Zkoumaný přístroj byl v barvě stříbrné, předchozí „účka“ byla barevná a lze čekat, že podobné to bude i s tímto modelem.
Ukázky fotek:
 |
 |
| Snímky v poslední řádce – chování v přímém protisvětle a snímek při 160 ISO |  |
 |
 |
4.2.2004
O pár milimetříků než Sony U20 je menší jeho nástupce , také dvoumegový Sony Cybershot DSC-U40. Se svými 83x39x26 mm je kupodivu o pár gramů těžší, ale to neznamená, že se pronese – váží 130 g. Je to dvoumegáč se zápisem na MemoryStick Duo (8 MB v dodávce), napájený dvěma minitužkovkami AAA (doporučuje se NiMH, nabíječka i baterky jsou v dodávce) . Nemá průhledový hledáček, pouze jednopalcový displej LCD. Obrázky jsou buď 1632×1224 (tedy o něco víc, než dvoumega mívají) anebo VGA 640×480. Efektivní počet pixelů je 1,99 milionů, fyzicky 2,1 milionů, rozměr snímače je 1,7´´ (5,27×3,96 mm). Objektiv má pevné ohnisko odpovídající 33 mm kinofilmového přístroje, bez zoomu, i bez digitálního. Světelnost je F2.8, největší clona F8. Ostří automaticky (nebo manuálně ve 4 krocích) od 10 cm do nekonečna. Bílou lze nastavit podle 4 předvoleb, blesk lze nastavit na červené oči, výplňkový nebo vypnout. Video ve formátu MPEG HQX je bez zvuku. Rozsah časů je od 1/8 sec do 1/2000.
|
| |
| |
| |
Přístroj se zapne odsunutím předního krytu objektivu, nebo tlačítkem, pokud si chceme přehrávat obrázky (je to až 5násobný zoom). Nahoře je spoušť, dále šoupátko na režimy prohlížení, foto a video a vypínač. Pod maličkým displejem nalezneme tlačítko pro menu, pro volbu režimu blesku, pro scénické předvolby a potvrzovací tlačítko.
Použití MemoryStick Duo umožnilo zdánlivě nemožné – ještě zmenšit už tak maličké „účko“. Přístroj je určen jako jednoduchý, uživatelsky extrémně přívětivý obrazový zápisník. Od obsluhy prakticky nic nechce, všechno si dělá sám – a dělá to skvěle. Má jen jedno nastavení komprese, na rozdíl od U20 lze nastavit bílou (4 předvolby), ale v podstatě to lze nechat na něm, umí v režimu AUTO pracovat stejně dobře, jako předchůdce. Vynikající je práce s bleskem v „polních podmínkách“. Blesk se chová jako „blesk do pomala“, takže ctí přirozené osvětlení a dovede svoji barevnou teplotu do něho příjemně zamíchat. Automaticky dovede nastavit také ISO (max. 320), musíme ale počítat s nejdelším časem 1/8 sec. I ve špatných podmínkách dobře ostří. Video je bez zvuku, sériové fotografování v režimu „burst“ pořídí deset snímků 640×480 s odstupem cca 0,7 sec. Menu je jednoduché, dobře čitelné i venku na sluníčku na malém displeji. Nabízí velikost a sériové fotografování, ostření (auto nebo manuální), samospoušť, nastavení bílé, a to je vše. Menu umožní ovládat jas LCD displeje, nastavení data a času, zvuk, USB a jazyk a lze zde vytvářet a měnit adresáře, což je zřejmě jediná „specialitka“ tohoto přístroje.
Přístroj je velmi svižný (nástup 1,1 sec), prodleva spouště s namáčknutím je 0,1 sec, bez namáčknutí 0,8 sec. Jakmile nastavíme manuální ostření, prodleva bez namáčknutí se sníží na cca 0,4 sec. Pokud by tedy někdo chtěl fotografovat rychlé děje vzdálenější než 1 m (!), nastaví nekonečno a tím zkrátí prodlevu na polovinu. Obrazová kvalita je o něco ještě lepší, než U20 a zcela vyhovuje pro vytváření snímků velikosti 10×15 cm. Objektiv je i nadále citlivý na prudké přímé světlo, zvláště sluneční. Barevná aberace nebyla zjištěna.
Samozřejmě, že i tento přístroj má svoje úskalí – a tím je jeho přednost, totiž rozměry. Všechny tyto miniatury se těžko drží v rukou a obzvlášť u těchto „úček“ se často stane, že strčíme prst před objektiv. Na displeji je to sice vidět, ale ne vždy si toho všimneme. Proto se doporučuje držení typu „palec vzhůru“, tedy zatnout levou ruku do pěsti, vytrčit palec a pravou rukou vtisknout miniaturu do této opory. Je to nejpevnější a nejspolehlivější způsob držení. Zkoumaný přístroj byl v barvě stříbrné, předchozí „účka“ byla barevná a lze čekat, že podobné to bude i s tímto modelem.
Ukázky fotek:
| |
|
| Snímky v poslední řádce – chování v přímém protisvětle a snímek při 160 ISO | |
| |
|
4.2.2004
