Čas od času se rád podívám, jak na tom jsou levné kompakty určené k nenáročnému fotografování. Co zjišťuji? Pozoruhodně dobře fotí! Mají ovšem své mouchy, s nimiž se musíme smířit výměnou za dobrou cenu. Nebýt jich, nestál by tenhle foťák tři a půl tisíce. Prohlédněme si ho ale po pořádku.
Čas od času se rád podívám, jak na tom jsou levné kompakty určené k nenáročnému fotografování. Co zjišťuji? Pozoruhodně dobře fotí! Mají ovšem své mouchy, s nimiž se musíme smířit výměnou za dobrou cenu. Nebýt jich, nestál by tenhle foťák tři a půl tisíce. Prohlédněme si ho ale po pořádku.
Jaký je a komu je určen
Je to letošní model, benjamínek dlouhé řady W, kterou tu sleduju už od jejího počátku. Svými rozměry 93 x 52 x 23 mm a miniaturní vahou 122g patří do kategorie skřítků – má ale podivuhodnou výdrž baterky (dobíjí se přes USB kabel), píší 210 fotek, vydržel mi skoro 300. Jeho dvacemegový CMOS podporovaný procesorem Bionz vytváří obrázky 5152 x 3864 pixelů velké – a HD video 1920 při 30 fps. Ve specifikacích najdeme údaj, že chodí na MS Duo nebo microSD, já tam měl normální SD a věru jsem ho tam nerval kladivem. Snímač je maličký 1/2.3″ (6.17 x 4.55 mm) , rozsah citlivosti 80 až 3200 ISO. Zato zoom je pěkný, osminásobný s ekvivalentem 25 – 200 mm a světelností F3.5 až 6.3. Objektiv je stabilizovaný. Ostří na kontrast od 5 cm. Displej je pevný nedotykový, 2,7 palců úhlopříčka, on by se při těch rozměrech větší nevešel… Má 230 tisíc bodů. Rozsah závěrky je 2 až 1/1600 sec. Komu je určen je asi jasné. Je to obrazový zápisníček do kapsy, hezoučký, s účelným desigem, který nezestárne. V čem tedy háček? Není rychlý. Tedy, je pomalý. Hodně pomalý.
Ovládání a menu
Od uživatele to nechce vůbec nic. Zapnout (nahoře), stisknout spoušť, taky nahoře. Pod horní hranou kolébka pro zoom, lze ho nastavit až 4x digitálním zoomem, ale to nedoporučuji. Na hraně je šoupátko, volíme foťáček, panorama a video. Vlevo od něho je tlačítko po prohlížení, pak následuje čtyřcestný volič. Ten má přiřazené volby, nahoře je to zapínání info do displeje, vlevo detekce úsměvu vypnut / zapnout, dole je samospoušť a vpravo blesk, přičemž lze zapnout blesk do pomalého času. To si zasluhuje velkou pochvalu u takto jednoduchého přístroje, blesk funguje v tomto režimu velmi dobře, respektuje přirozenou expozici a jen ji doblýskává. Výborné pro protisvětlo! Dole je pak tlačítko pro menu a koš.
Menu při nastavení šoupátka na „foto“ má nahoře volbu režimu – u fotoaparátu tohoto typu je nejlepší se spolehnout na iAuto režim, který udělá všechno sám. Kupodivu i v tomto režimu lze korigovat expozici, je to čtvrtá položka menu shora.
V režimu P přibude jen možnost nastavit předvolbu bílé a ISO. To nepřináší moc velké štěstí a o důvod víc se držet inteligentní automatiky. Třetí volba režimu se týká obrazových efektů. Na ty je Sony tradičně štědrý, zde poněkud škudlí, ale to nejdůležitější nám neupře. Toy je silná vinětace, obrázky vypadají zajímavě. Pop je pop-art, tedy velmi živé barvy, Part je izolace jedné barvy a ostatní se převedou do černobílého (třeba: červená kytka, vše ostatní je černobílé) a Měkký high – key, fotka dostane poetickou mlhavou atmosféru. K efektům se lze dostat i při nastavení „panorama“, zde je třeba upozornit, že jde o plynulé panorama a šipkami lze nadefinovat, zda se má panoramovat s aparátem na šířku nebo na výšku. Doporučuji druhou možnost, poměr výšky a šířky je pak méně nudlovitý.
Jak se s ním fotí
Žádné velké čarování neumožňuje a to je vcelku vítané při tom účelu, pro nějž je stvořen. Jeho displej je velmi strohý v tom smyslu, že se na něj musíme dívat pokud možno kolmo, z boku nebo z výšky máme velmi zkreslenou obrazovou informaci. Přístroj má malý dynamický rozsah, takže za slunečného počasí se vyplatí korigovat expozici do mínusu na -0,3, eventuálně -0,7. Pokud jde o ISO, použitelná horní hranice je 1000 ISO, při 1600 ISO máme velké problémy a 3200 ISO je za hranicí použitelnosti.
Kresbu to má velmi dobrou, třebaže je na obraze patrné hrdinské úsilí procesoru Bionz uhrát co se dá. Nezapomeňme ale, že je to zápisníček pro domácí použití. Jediné co vidím jako mrzutější problém je pomalost. Sériové focení s frekvencí 1 fps je k pousmání, ale záznam v řádu vteřin je přece jen hodně. S ohledem na cenu a účel je to předmět mé jediné vážnější námitky, kterou bych vůči přístroji měl.
Ukázky:
1 – 2 rozsah zoomu, 6 filtr měkký high key, 7 toy – hračka, 15 blesk do protisvětla, 16 při 1000 ISO.
| 1 |
 |
2 |
 |
| 3 |
 |
4 |
 |
| 5 |
 |
6 |
 |
| 7 |
 |
8 |
 |
| 9 |
 |
10 |
 |
| 11 |
 |
12 |
 |
| 13 |
 |
14 |
 |
| 15 |
 |
16 |
 |
Zjistěte aktuální cenu, dostupnost a také podrobné parametry digitálního fotoaparátu Sony DSC-W830.
