Sony Cyber-Shot DSC-T300 (rychlá recenze)

Tento přístroj by si zasloužil delší čas na zkoumání, nicméně nemohu odolat a poté, co jsem se s ním mohl seznámit na semináři firmy Sony v Mcelích, chci se podělit o svoje poznatky. Konec konců, sledujeme modelovou řadu „T“ od jejího vzniku a svou koncepcí se tento přístroj svým předchůdcům podobá. Ovšem v mnohém je doplňuje. Jaký je a komu je určen

Všechny tyto přístroje jsou typu „tabatěrka“, jsou tedy kovové a velmi ploché. Objektiv je periskopový. To znamená, že jeho mechanismus je ukrytý v těle přístroje, nic z něho nevyčnívá, aparát zůstává stejně plochý v pracovní i pohotovostní poloze. Přirozeně, že vložený hranol, který láme optickou osu o 90⁰ směrem dolů, na kresbě nepřidá. Objektiv tohoto přístroje je pětinásobný zoom Carl Zeiss Vario-Tessar 3.5-4.4/5.8-29.0. Po přepočtu na kinofilmový standard ohniska odpovídají rozsahu 33 – 165mm, to už je na horním konci docela slušný teleobjektiv. Objektiv neumožňuje přidat filtry nebo předsádky, ovšem tyto přístroje jsou určeny nenáročnému amatérskému nebo dokumentárnímu fotografování. Ostří od 8 cm, v supermakru v rozmezí 1 až 20 cm.

Snímač přístroje je Super HAD CCD \’HAD označuje snímač s mimořádně hustou sítí sběrných čoček, které soustřeďují světlo na fotodiody snímače). Jeho velikost je 1/2,3´´, počet efektivních pixelů dosahuje 10,1 miliónů. O zpracování se stará procesor Bionz, ten pracuje ve čtrnáctibitovém režimu. Ke standardnímu vybavení dnes patří rozpoznávání obličeje. Podle údajů výrobce aparát rozeznává dospělé a dětské obličeje a lze na něm nastavit „prioritu dítěte“, na semináři ale žádné dítě nebylo… Zato ale má funkci „smile shutter“, tedy „spouštění úsměvem“. Lze nastavit míru úsměvu, zdali má aparát být citlivý na pousmání anebo na hroší úsměv od ucha k uchu. Vyzkoušeno, funguje to!
Závěrka má rozsah 1/4 sec až 1/1000 sec v automatickém režimu, při nastavení programované automatiky lze snímat až do 1 sec. Program ale neznamená, že by bylo možno ovlivňovat clonu nebo čas, to se děje zcela automaticky. . Přístroj má stabilizaci Super Steady-Shot, ta má režim při fotografování, stálá stabilizace a vypnout. Sériové focení má rychlost 1,6 fps.
Autofokus je devítibodový, lze ostřit automaticky, středově, bodově a pomocí dotykového displeje určit oblast ostření.
Scénické režimy jsou Soumrak, Portrét za soumraku, Měkký záběr, Krajina, Pláž, Sníh, Ohňostroj, Vysoká rychlost závěrky, Vysoká citlivost, Smile shutter, Pod vodou.
Citlivost je od 80 do 3200 ISO,

Napájení je z NF-FD1 Li-ion akumulátoru, rozměry jsou 94 x 59.3 x 21.4 mm, váha 149 g. Ukládání do 15 MB vnitřní paměti anebo na Memory Stick Duo (a jeho klony).

HD výstup je poslední zvláštnost, na kterou chci upozornit – pomocí speciálního kabelu lze pořízené snímky prohlížet ve vysokém rozlišení na DH televizorech Bravia.

Ovládání a menu

Přístroj se zapíná stažením masivního kovového krytu, ten ale za sebou táhne jakousi roletku, jako kdyby po stažení jedné záclony jste tahali ještě druhou. Na přední stěně spatříme kromě objektivu ještě fleš, doostřovací lampičku a tři tvory pro mikrofon.
Zadní stěna poskytuje pohled na kolosální displej s tříapůlpalcovou úhlopříčkou. Displej je dotykový,, takže tu nejsou žádné ovládací prvky. Jediná tlačítka jsou nahoře, tam se přístroj jedním zapíná a druhým přepíná do režimu prohlížení a třetí tlačítko ej spoušť. Na rohu je jakýsi joystick, jím se zoomuje.

Dotykový displej je hlavní chlouba přístroje. Zprvu to je zvláštní zážitek, ale lze si na to rychle zvyknout, protože rozložení plošek je prakticky stejné, jako položky v běžném menu Sony: vše co potřebujeme najdeme při spodním okraji a pak už jen volíme to, co je třeba. Naštěstí není příliš citlivý, takže při troše zručnosti ho zvládneme bez potíží. Je pravda, že na rozložení menu si musíme zvyknout a že mi chvilku trvalo, než jsem se zorientoval, třebaže jsem už několik „téček“ recenzoval a tedy je znám.
Automatický režim bude asi příjemný typickému uživateli tohoto přístroje. V podstatě se zde nedá nic nastavit, leda velikost obrazu a zapíná a vypíná se tu fleš. Lze tu zkoušet i iSCN, to je Intelligent Scene Recognition. V tomto režimu se pořídí dvě fotky na jedno stisknutí spouště, jedna je „normální“ a druhá s nastaveném filtru některé scény. Podle toho, co pracovníci Sony říkali na semináři, Sony si od tohoto opatření hodně slibuje a bude tedy dobře se k němu vrátit, až získám aparát k delšímu testu.

Jak se s ním fotí
Rychlosti jsem měřit nemohl, nicméně subjektivně působí T300 dojmem svižného aparátu. Obrazový výkon je velmi příjemný. Obrázky jsou ostré i v rozích, pravda, jako všechny periskopové přístroje i tyto obrázky trpí na slabou fialovou konturu, ovšem ta je vidět hlavně na monitoru, na obrázcích s běžným rozlišením nebude po nich ani stopa.

Obraz má největší šířku 3648 bodů, v poměru stran 4:3 má výšku 2736, lze ale nastavit i 3:2 (pro rozměr pohlednice) s výškou 2432 anebo 16:9 pro promítání na Bravii, výška 2056. Znamená to, že při změně poměru stran se řeže vršek a spodek, nicméně i okudlané rozměry pořád mají 8, respektive 7 mega a to věru že bohatě stačí.

Šum, tato recenzentova oblíbená taškařice: ještě při 800 ISO jsou obrázky příjemné, kultivované, pravda, 3200 ISO, to je mozaika… Barevné podání je příjemné, přirozené. Všechny snímky na ukázkách jsou pořízené v automatickém režimu vyvážení bílé.
D-range, tedy vyjasnění stínů, zde nebylo tak účinné, jako u jiných přístrojů, speciálně u zrcadlovek Sony. Je to divné, protože procesor Bionz vy to utáhl, ale z nějakých důvodů je D-range nastaven velmi opatrnicky. Doufejme, že s upgradem firmwaru se toto napraví.

Editace je zábavná část výbavy tohoto přístroje. V režimu prohlížení lze dělat výřezy, doostřovat, manipulovat s barvami – a vyrábět „jakoby úsměv“ – člověk který se neusmívá má najednou ústa jak vodník. Praktický význam to nemá, ale jak řečeno, je to vcelku zábavné. Podotkněme, že „zpětný proces“ není možný, ze smíška neuděláte smutného muže…

Shrnutí
Sony Cyber-Shot DSC-T300 je desetimego s pětinásobným periskopovým zoomem a s obrovským dotykovým displejem. Je to naprostý automat, příjemně ovladatelný, s vynikajícím obrazovým výkonem. Nelze ho ručně ovládat a je tedy určen lidem, kteří nechtějí nic ručně ovládat. Nemohu posoudit cenu/výkon, cena nebyla ještě stanovena. Na trh by měl přijít koncem března.

Pro a proti:

Pro: Elegantní vzhled, Stabilizace snímače vynikající obraz Proti: poněkud nepřehledné menu

Ukázky:
1 až 5 ukázky kresby, 6 protisvětlo, ý pořízeno 1/4 sec při 800 ISO bez blesku, 8 s bleskem při 400 ISO, 9 umělé světlo při automatickém režimu, 10 při 3200 ISO.

1		2
3		4
5		6
7		8
9		10

Tento přístroj by si zasloužil delší čas na zkoumání, nicméně nemohu odolat a poté, co jsem se s ním mohl seznámit na semináři firmy Sony v Mcelích, chci se podělit o svoje poznatky. Konec konců, sledujeme modelovou řadu „T“ od jejího vzniku a svou koncepcí se tento přístroj svým předchůdcům podobá. Ovšem v mnohém je doplňuje. Jaký je a komu je určen

Všechny tyto přístroje jsou typu „tabatěrka“, jsou tedy kovové a velmi ploché. Objektiv je periskopový. To znamená, že jeho mechanismus je ukrytý v těle přístroje, nic z něho nevyčnívá, aparát zůstává stejně plochý v pracovní i pohotovostní poloze. Přirozeně, že vložený hranol, který láme optickou osu o 90⁰ směrem dolů, na kresbě nepřidá. Objektiv tohoto přístroje je pětinásobný zoom Carl Zeiss Vario-Tessar 3.5-4.4/5.8-29.0. Po přepočtu na kinofilmový standard ohniska odpovídají rozsahu 33 – 165mm, to už je na horním konci docela slušný teleobjektiv. Objektiv neumožňuje přidat filtry nebo předsádky, ovšem tyto přístroje jsou určeny nenáročnému amatérskému nebo dokumentárnímu fotografování. Ostří od 8 cm, v supermakru v rozmezí 1 až 20 cm.

Snímač přístroje je Super HAD CCD \’HAD označuje snímač s mimořádně hustou sítí sběrných čoček, které soustřeďují světlo na fotodiody snímače). Jeho velikost je 1/2,3´´, počet efektivních pixelů dosahuje 10,1 miliónů. O zpracování se stará procesor Bionz, ten pracuje ve čtrnáctibitovém režimu. Ke standardnímu vybavení dnes patří rozpoznávání obličeje. Podle údajů výrobce aparát rozeznává dospělé a dětské obličeje a lze na něm nastavit „prioritu dítěte“, na semináři ale žádné dítě nebylo… Zato ale má funkci „smile shutter“, tedy „spouštění úsměvem“. Lze nastavit míru úsměvu, zdali má aparát být citlivý na pousmání anebo na hroší úsměv od ucha k uchu. Vyzkoušeno, funguje to!
Závěrka má rozsah 1/4 sec až 1/1000 sec v automatickém režimu, při nastavení programované automatiky lze snímat až do 1 sec. Program ale neznamená, že by bylo možno ovlivňovat clonu nebo čas, to se děje zcela automaticky. . Přístroj má stabilizaci Super Steady-Shot, ta má režim při fotografování, stálá stabilizace a vypnout. Sériové focení má rychlost 1,6 fps.
Autofokus je devítibodový, lze ostřit automaticky, středově, bodově a pomocí dotykového displeje určit oblast ostření.
Scénické režimy jsou Soumrak, Portrét za soumraku, Měkký záběr, Krajina, Pláž, Sníh, Ohňostroj, Vysoká rychlost závěrky, Vysoká citlivost, Smile shutter, Pod vodou.
Citlivost je od 80 do 3200 ISO,

Napájení je z NF-FD1 Li-ion akumulátoru, rozměry jsou 94 x 59.3 x 21.4 mm, váha 149 g. Ukládání do 15 MB vnitřní paměti anebo na Memory Stick Duo (a jeho klony).

HD výstup je poslední zvláštnost, na kterou chci upozornit – pomocí speciálního kabelu lze pořízené snímky prohlížet ve vysokém rozlišení na DH televizorech Bravia.

Ovládání a menu

Přístroj se zapíná stažením masivního kovového krytu, ten ale za sebou táhne jakousi roletku, jako kdyby po stažení jedné záclony jste tahali ještě druhou. Na přední stěně spatříme kromě objektivu ještě fleš, doostřovací lampičku a tři tvory pro mikrofon.
Zadní stěna poskytuje pohled na kolosální displej s tříapůlpalcovou úhlopříčkou. Displej je dotykový,, takže tu nejsou žádné ovládací prvky. Jediná tlačítka jsou nahoře, tam se přístroj jedním zapíná a druhým přepíná do režimu prohlížení a třetí tlačítko ej spoušť. Na rohu je jakýsi joystick, jím se zoomuje.

Dotykový displej je hlavní chlouba přístroje. Zprvu to je zvláštní zážitek, ale lze si na to rychle zvyknout, protože rozložení plošek je prakticky stejné, jako položky v běžném menu Sony: vše co potřebujeme najdeme při spodním okraji a pak už jen volíme to, co je třeba. Naštěstí není příliš citlivý, takže při troše zručnosti ho zvládneme bez potíží. Je pravda, že na rozložení menu si musíme zvyknout a že mi chvilku trvalo, než jsem se zorientoval, třebaže jsem už několik „téček“ recenzoval a tedy je znám.
Automatický režim bude asi příjemný typickému uživateli tohoto přístroje. V podstatě se zde nedá nic nastavit, leda velikost obrazu a zapíná a vypíná se tu fleš. Lze tu zkoušet i iSCN, to je Intelligent Scene Recognition. V tomto režimu se pořídí dvě fotky na jedno stisknutí spouště, jedna je „normální“ a druhá s nastaveném filtru některé scény. Podle toho, co pracovníci Sony říkali na semináři, Sony si od tohoto opatření hodně slibuje a bude tedy dobře se k němu vrátit, až získám aparát k delšímu testu.

Jak se s ním fotí
Rychlosti jsem měřit nemohl, nicméně subjektivně působí T300 dojmem svižného aparátu. Obrazový výkon je velmi příjemný. Obrázky jsou ostré i v rozích, pravda, jako všechny periskopové přístroje i tyto obrázky trpí na slabou fialovou konturu, ovšem ta je vidět hlavně na monitoru, na obrázcích s běžným rozlišením nebude po nich ani stopa.

Obraz má největší šířku 3648 bodů, v poměru stran 4:3 má výšku 2736, lze ale nastavit i 3:2 (pro rozměr pohlednice) s výškou 2432 anebo 16:9 pro promítání na Bravii, výška 2056. Znamená to, že při změně poměru stran se řeže vršek a spodek, nicméně i okudlané rozměry pořád mají 8, respektive 7 mega a to věru že bohatě stačí.

Šum, tato recenzentova oblíbená taškařice: ještě při 800 ISO jsou obrázky příjemné, kultivované, pravda, 3200 ISO, to je mozaika… Barevné podání je příjemné, přirozené. Všechny snímky na ukázkách jsou pořízené v automatickém režimu vyvážení bílé.
D-range, tedy vyjasnění stínů, zde nebylo tak účinné, jako u jiných přístrojů, speciálně u zrcadlovek Sony. Je to divné, protože procesor Bionz vy to utáhl, ale z nějakých důvodů je D-range nastaven velmi opatrnicky. Doufejme, že s upgradem firmwaru se toto napraví.

Editace je zábavná část výbavy tohoto přístroje. V režimu prohlížení lze dělat výřezy, doostřovat, manipulovat s barvami – a vyrábět „jakoby úsměv“ – člověk který se neusmívá má najednou ústa jak vodník. Praktický význam to nemá, ale jak řečeno, je to vcelku zábavné. Podotkněme, že „zpětný proces“ není možný, ze smíška neuděláte smutného muže…

Shrnutí
Sony Cyber-Shot DSC-T300 je desetimego s pětinásobným periskopovým zoomem a s obrovským dotykovým displejem. Je to naprostý automat, příjemně ovladatelný, s vynikajícím obrazovým výkonem. Nelze ho ručně ovládat a je tedy určen lidem, kteří nechtějí nic ručně ovládat. Nemohu posoudit cenu/výkon, cena nebyla ještě stanovena. Na trh by měl přijít koncem března.

Pro a proti:

Ukázky:
1 až 5 ukázky kresby, 6 protisvětlo, ý pořízeno 1/4 sec při 800 ISO bez blesku, 8 s bleskem při 400 ISO, 9 umělé světlo při automatickém režimu, 10 při 3200 ISO.

1		2
3		4
5		6
7		8
9		10