Sedmimegové „péčko“, to je momentálně špičkový model „vyšší třídy“ úspěšné řady aparátů kapesního formátu od Sonyho. Tyto přístroje, charakteristické už svým tvarem, získaly mnoho napodobitelů. Jaký tedy je poslední a zatím nejvyspělejší model?
Jaký je a komu je určen
Už svým tvarem a rozměry jsou modely „P“ určeny sloužit jako denní průvodce. Aparát je velký 104x52x28 mm a se vším všudy váží 180 g. Vejde se tedy pohodlně do kapsy. Design je charakteristický: levá strana přístroje (z pohledu fotografa) je zakulacená a do centra
 |
 |
 |
oblouku je vsazen objektiv, od Carl Zeisse Vario-Tessar 2.8-5.2 světelný s fyzickou ohniskovou vzdáleností 7,9-23,7, což v přepočtu znamená úhly záběru, odpovídající rozsahu 38 – 114 mm, tedy trojnásobný zoom. Zde je ale třeba upozornit, že sedmimegový přístroj dokáže generovat i obrázky s nižším rozlišením: 3072 x 2304, 3072 x 2048, 2592 x 1944, 2048 x 1536, 1280 x 960 a 640 x 480. Jakmile jsme v nižším rozlišení, lze použít „smart digital zoom“ (samozřejmě, není to specialita tohoto přístroje, je to běžné řešení i v jiných modelech Sony). V tomto režimu přístroj využívá jen část snímače, avšak obrázky dále nepřepočítává, zůstává tedy na výřezu, čímž dosáhneme až 14násobného přiblížení (ovšem v nízkém rozlišení). Sedm mega, to je vskutku hodně, až zbytečně mnoho, takže je dobré pracovat v nižším rozlišení, na př. 2048×1536 a pak získáme další 4,5násobnézvětšení, tedy čtrnáctinásobný zoom ve třech mega. Toto je dobře si uvědomit a ocenit při používání tohoto přístroje.Ještě k objektivu, všimněme si, že při zoomování značně klesá světelnost, od 2.-8 do 5.2, to je o více než 1,5 stupně. Zvláštní a poněkud politováníhodný jev, který samozřejmě vede k tomu, že při vyjetém zoomu musíme počítat s prodloužením expozice.
Přístroj ostří na pět bodů. lze volit i centrální oblast anebo manuální nastavení v pěti krocích. Ostří od 50 cm, makru od 6 cm, citlivost lze nastavit od 100 do 400 ISO. Rozsah závěrky je v automatickém módu od 1/8 do 1/2000 sec,programovém od vteřiny a v manuálu od 30 sec do 1/2000 sec. Ve větších formátech lze pořídit sérii 5 fotek, ve formátu 640×480 až 100 snímků, 1,1 fps. Lze ale také zapsat 16 fází pohybu na jeden snímek. Video je až 640×480 při 30 fps se zvukem. Vše kontrolujeme na dvoupalcovém LCD, zápis je, jak jinak, na MemoryStick, pokud chceme kvalitní vysokorychlostní video, pak na MS Pro. Napájení, opět jak jinak, z Infolithia, zde model NP-FR1. Tyto aku s vysokou kapacitou patří k významným přednostem výrobků Sony.
Jak se s ním fotí
Přístroj je velmi rychlý. Nabíhá za 1,3 sec, s namáčknutím je zpoždění spouště na stopkách neměřitelné, bez namáčknutí činí 0,1 sec. Je tedy velmi dobře použitelný pro živou fotografii. Obrazová kvalita je výborná – už několikrát jsem zde opakoval, že sedmimegové snímače se povedly. Kresba je špičková. Velmi snadno se nastavuje bílá – pouhým přepnutím v menu se sama manuální bílá nastaví a uloží do paměti, odtud ji lze vylovit (poslední nastavenou, je jen jedna). Automatické nastavování má své limity, čistě žárovkové osvětlení už nezvládne výsledek je načervenalý). Přístroj má manuální režim – clonu lze přepínat jen mezi 2.8 a 5.6, plnou volnost mále ale ve volbě času, přičemž automatika nás kontroluje a upozorňuje na překročení hranic. Není tu ale priorita clony a času. V manuálním režimu je omezená ovladatelnost blesku (vypnout/zapnout), v programovém režimu lze aktivovat slow blesk (do přirozené expozice). Chválím, že civilizovaně se chová i „vynucený blesk“ (fill in), nevnucuje totiž synchronizační čas, nechává času volný průběh, avšak nereguluje sílu záblesku, jede vždy naplno. K přednostem samozřejmě patří i dlouhá výdrž InfoLithia akumulátoru, které se nabíjí rovnou v těle přístroje. Koncovka kabelu nabíječky je dílo mistra miniaturisty z království trpaslíků a k zasunutí je dobře nasadit brýle, používané při vybírání blech.
Jsou zde i scénické režimy. Zajímá mě vždy „svíčka“, ani zde nejsem spokojen, přestože je to režim pro velmi špatné světelné podmínky, nastavuje jen 200 ISO, koriguje ale bílou. Přo nočním portrétu dokonce nastaví 100 ISO a k němu přidá „slow flash“. Při sportovním režimu se drží 1/250 jako nejpomalejšího času. Při režimu sníh/pláž nastaví korekci asi +1,7 EV, aby se kompenzovalo nastavení měření na střední 18% šedou.
Shrnutí
Sony Cyber-shot DSC-P200 je solidní přístroj do kapsy, s vynikajícím obrazovým výkonem. Je na něm vidět dlouhý vývoj, všechny mouchy polapány, kritizovat není co. Lze ho koupit za cca 12 tisíc.
Ukázky
V poslední řadě je ukázka třímegového formátu. Marie je při 400 ISO a ručním nastavením bílé.
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Sedmimegové „péčko“, to je momentálně špičkový model „vyšší třídy“ úspěšné řady aparátů kapesního formátu od Sonyho. Tyto přístroje, charakteristické už svým tvarem, získaly mnoho napodobitelů. Jaký tedy je poslední a zatím nejvyspělejší model?
Jaký je a komu je určen
Už svým tvarem a rozměry jsou modely „P“ určeny sloužit jako denní průvodce. Aparát je velký 104x52x28 mm a se vším všudy váží 180 g. Vejde se tedy pohodlně do kapsy. Design je charakteristický: levá strana přístroje (z pohledu fotografa) je zakulacená a do centra
|
| |
| |
oblouku je vsazen objektiv, od Carl Zeisse Vario-Tessar 2.8-5.2 světelný s fyzickou ohniskovou vzdáleností 7,9-23,7, což v přepočtu znamená úhly záběru, odpovídající rozsahu 38 – 114 mm, tedy trojnásobný zoom. Zde je ale třeba upozornit, že sedmimegový přístroj dokáže generovat i obrázky s nižším rozlišením: 3072 x 2304, 3072 x 2048, 2592 x 1944, 2048 x 1536, 1280 x 960 a 640 x 480. Jakmile jsme v nižším rozlišení, lze použít „smart digital zoom“ (samozřejmě, není to specialita tohoto přístroje, je to běžné řešení i v jiných modelech Sony). V tomto režimu přístroj využívá jen část snímače, avšak obrázky dále nepřepočítává, zůstává tedy na výřezu, čímž dosáhneme až 14násobného přiblížení (ovšem v nízkém rozlišení). Sedm mega, to je vskutku hodně, až zbytečně mnoho, takže je dobré pracovat v nižším rozlišení, na př. 2048×1536 a pak získáme další 4,5násobnézvětšení, tedy čtrnáctinásobný zoom ve třech mega. Toto je dobře si uvědomit a ocenit při používání tohoto přístroje.Ještě k objektivu, všimněme si, že při zoomování značně klesá světelnost, od 2.-8 do 5.2, to je o více než 1,5 stupně. Zvláštní a poněkud politováníhodný jev, který samozřejmě vede k tomu, že při vyjetém zoomu musíme počítat s prodloužením expozice.
Přístroj ostří na pět bodů. lze volit i centrální oblast anebo manuální nastavení v pěti krocích. Ostří od 50 cm, makru od 6 cm, citlivost lze nastavit od 100 do 400 ISO. Rozsah závěrky je v automatickém módu od 1/8 do 1/2000 sec,programovém od vteřiny a v manuálu od 30 sec do 1/2000 sec. Ve větších formátech lze pořídit sérii 5 fotek, ve formátu 640×480 až 100 snímků, 1,1 fps. Lze ale také zapsat 16 fází pohybu na jeden snímek. Video je až 640×480 při 30 fps se zvukem. Vše kontrolujeme na dvoupalcovém LCD, zápis je, jak jinak, na MemoryStick, pokud chceme kvalitní vysokorychlostní video, pak na MS Pro. Napájení, opět jak jinak, z Infolithia, zde model NP-FR1. Tyto aku s vysokou kapacitou patří k významným přednostem výrobků Sony.
Jak se s ním fotí
Přístroj je velmi rychlý. Nabíhá za 1,3 sec, s namáčknutím je zpoždění spouště na stopkách neměřitelné, bez namáčknutí činí 0,1 sec. Je tedy velmi dobře použitelný pro živou fotografii. Obrazová kvalita je výborná – už několikrát jsem zde opakoval, že sedmimegové snímače se povedly. Kresba je špičková. Velmi snadno se nastavuje bílá – pouhým přepnutím v menu se sama manuální bílá nastaví a uloží do paměti, odtud ji lze vylovit (poslední nastavenou, je jen jedna). Automatické nastavování má své limity, čistě žárovkové osvětlení už nezvládne výsledek je načervenalý). Přístroj má manuální režim – clonu lze přepínat jen mezi 2.8 a 5.6, plnou volnost mále ale ve volbě času, přičemž automatika nás kontroluje a upozorňuje na překročení hranic. Není tu ale priorita clony a času. V manuálním režimu je omezená ovladatelnost blesku (vypnout/zapnout), v programovém režimu lze aktivovat slow blesk (do přirozené expozice). Chválím, že civilizovaně se chová i „vynucený blesk“ (fill in), nevnucuje totiž synchronizační čas, nechává času volný průběh, avšak nereguluje sílu záblesku, jede vždy naplno. K přednostem samozřejmě patří i dlouhá výdrž InfoLithia akumulátoru, které se nabíjí rovnou v těle přístroje. Koncovka kabelu nabíječky je dílo mistra miniaturisty z království trpaslíků a k zasunutí je dobře nasadit brýle, používané při vybírání blech.
Jsou zde i scénické režimy. Zajímá mě vždy „svíčka“, ani zde nejsem spokojen, přestože je to režim pro velmi špatné světelné podmínky, nastavuje jen 200 ISO, koriguje ale bílou. Přo nočním portrétu dokonce nastaví 100 ISO a k němu přidá „slow flash“. Při sportovním režimu se drží 1/250 jako nejpomalejšího času. Při režimu sníh/pláž nastaví korekci asi +1,7 EV, aby se kompenzovalo nastavení měření na střední 18% šedou.
Shrnutí
Sony Cyber-shot DSC-P200 je solidní přístroj do kapsy, s vynikajícím obrazovým výkonem. Je na něm vidět dlouhý vývoj, všechny mouchy polapány, kritizovat není co. Lze ho koupit za cca 12 tisíc.
Ukázky
V poslední řadě je ukázka třímegového formátu. Marie je při 400 ISO a ručním nastavením bílé.
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
