Sony Alpha A3000

Je to tak trochu cesta kruhem. Pro lidi které omrzela zrcadlovka vymysleli mirrorlessy, kompakty s výměnnými objektivy. Jim přidali elektronické hledáčky a aby se ten kompakt dobře držel, přidali mu úchop a dali mu pořádnou ergonomii, takže vypadá jako zrcadlovka. No a máme tu A3000 jak na dlani, je to NEX v rouše zrcadlovčím.

Jaký je a komu je určen
Nejdříve se podívejme na jeho data. Jde o bezzrcadlovku s výměnnými objektivy s bajonetem E. V tomto provedení se vyrábí už řada objektivů Sony, mají označení SEL nebo EL – jen v zoomech jsem jich napočítal deset. Její čip typu CMOS APS-C (23.5 x 15.6 mm ) má velikost používanou v běžných zrcadlovkách. Stejný čip bychom našli na SLT přístroji A58. Efektivních pixelů má 20 mega (5456 x 3632 pixelové obrázky), lze nastavit poměr stran 3:2 nebo 16:9. Tím A3000 předčí ostatní přístroje NEF s výjimkou vlajkové lodi řady, NEX 7. Procesor je Bionz. Rozsah ISO je 100 až 16 000. Závěrka má rozsah od 30 sec do 1/4000.Ostření je na principu analýzy kontrastu – přístroj disponuje běžnými zaostřovacími technikami, jako je celoplošné, středové, s definovatelným bodem, jednorázové a průběžné, sledování objektu a samozřejmě i rozpoznávání obličeje. Zaostřovacích bodů je 25. V tradici přístrojů NEX nabízí přístroj vynikající pomůcku pro ruční ostření – focus peaking, barevné konturování ručně zaostřeného objektu. K přístroji se dodávají redukce umožňující používání i objektivů jiných výrobců, byť s omezením na ruční ostření. Díky focus peaking je rychlé a přesné. Na rozdíl od přístrojů NEX má pevný třípalcový displej s 230400 body, tak malé rozlišení displeje se dnes už málo vidí. Zato přístroj nabízí elektronický hledáček se 100% pokrytím a 0,7x zvětšením. Vestavěný blesk má při 100 ISO dosah 4 metrů. Video ve formátech AVSHD a H.264 se stereozvukem má rozlišení full HD 1080 bodů při 60 fps. Díky aktuivním sáňkám Multi Interface lze pro video připojit externí mikrofon. Akumulátor NP-FW50 má výdrž 470 snímků, výstupy jsou USB 2.0 a HDMI. Přístroj váží 470 g a měří 128 x 91 x 85 mm .

V základní dodávce je stabilizovaný objektiv 18-55/3.5-5.6, velmi slušný objektiv střední třídy, s průměrem filtru 49 mm.

Ergonomie je velmi dobrá. Přístroj pěkně padne do ruky, není moc těžký a máte s ním pocit stability. Někteří recenzenti mu vytýkají, že z něho měli pocit, že je dutý, a myslím, že každý digi musí být dutý, aby v něm mohli běhat ti trpaslíci, co tam počítají čísílka. Já ten pocit dutosti neměl, podle mě je to solidní přístroj za deset tisíc i s objektivem. Od jiných levnějších přístrojů se liší tím, že slot pro kartu SD nebo MemoryStick Duo nemá společný s prostorem pro baterku – má ho umístěný neobvykle na levém boku, kde je i výstup pro USB. Jím se napájí baterka, k přístroji se nedodává extra nabíječka. To vybočení slotu je výhoda kteoru oceníte při focení ze stativu.

Příbuznost s řadou NEX je dobrá vizitka. Vždyť NEX6 a NEX7 patří mezi mirrorlessy ke špičce. Na první pohled vypadá jako zrcadlovka, ovšem je přece jen o něco lehčí než DSLR. Dovedu si představit majitele NEXe, který by přece jen chtěl něco jako zrcadlovku a nerad by přišel využití svých objektivů s bajonetem E. Navíc je tu i příznivá cena – v setu se základním objektivem přijde na deset tisíc (listopad 2013, nevím jak se projeví opatření Národní banky, směřujícího k oživení ekonomiky všeobecným zdražením). Je to přístroj pro uživatele poučeného, který se nechce finančně moc rozmáchnout a nemá vysoké technické požadavky a potěší ho, že si lidi kolem budou myslet, že fotí zrcadlovkou.

Ovládání a menu
Přístroj se zapíná páčkou u spouště. Na horní stěně dále nalezneme kruhový volič s režimy manuál, program a priorita clony a času, dále pak auto a superautomatický režim. Poslední položkou je plynulé panorama, disciplína v níž Sony vynikají. N stěně jsou už jen dvě tlačítka, přepínač elektronického hledáčku a displeje (přístroj nemá oční senzor, je to levný model) a tlačítko pro přehrávání.

Na zadní stěně toho také moc není. Spoušť pro video. Čtyřcestný volič s dedikovanými směry pro režim displeje, ISO, korekci expozice a pohon (jednotlivé obrázky, série, samospoušť) a dvojice tlačítek bez označení. Kdo měl kdy v ruce NEX si řekne, ano, je to tady. Specialita řady NEX jsou tato dvě tlačítka, která zpřístupňují rozmanitá menu. Hlavní tlačítko je to nahoře a jím se dostáváme do menu. Jakmile to uděláme, doporučuji jít hned do setupu a vypnout Displej Nápovědy, ta se pořád plete do jakéhokoli nastavení.

Celkově má menu pět oblastí, fotoaparát, velikost snímku, jas a barva, přehrávání a nastavení. Fotoaparát je tak trochu i setup, nastavujeme tu režim zaostřování, samostatnou položku má singl a průběžné ostření. Něco je „ztraceno v překladu“, tak třeba „zaměřené otření“ je sledování pohyblivého objektu, plovoucí vsvětlivka je matoucí. V této oblasti jsou i dnes už klasické soňácké vychytávky, jako registrace obličejů (přístroj zaostří na vašeho Pepu) a citlivost na úsměv. Velikost snímku, zde ovluivňujeme rozlišení a kompresi a také parametry panoramování.

Jas a barva je důležitý oddíl, zde jsou položky ovlivňující výsledek – vyvážení bílé, ISO (třebaže má vlastní směr ve čtyřcestném voliči) – a tady jsou obrazové efekty známé prakticky ze všech přístrojů Sony. Především je to rozšíření dynamického rozsahu vázané na citlivost (k vyššímu rozahu je třeba nastavit vyšší citlivost) a jsou tu obrazové efekty. Z nich mám rád černobílé HDR, ale jsou tam i zábavné vychytávky, jako je tonal mapping a podobně.

Jak se s ním fotí
Přístroj startuje poněkud pomalu, vzpamatuje se skoro za tři vteřiny a to je dnes fakt dlouhá doba. Ostří s rychlostí vyhovující pro běžné úkoly, nicméně na nějakou sportovní fotografii vhodný není. Takže rychlost není hlavní předností přístroje – i sériové focení je limitované kapacitou vyrovnávací paměti 5 snímků v JPEG a 3 v RAW formátu. Je to zvláštní, protože NEX přístroje mají velmi příjemně rychlé sériové focení.

Pohled do hledáčku je trochu šokující, přece jen už nepíšeme rok 2003 a jsme zvyklí na hledáčky s vyšším rozlišením. Nicméně se nechvěje na nahoře a dole poskytuje základní informace o nastavení. Tlačítkem DISP si do něj lze cvaknout histogram.

Obrazové výsledky jsou velmi dobré za slunečného počasí. Co je třeba pochválit je zvládání protisvětla, zásluha objektivu i procesoru Bionz. Kresba je vyrovnaná ve středu i v rozích. První ukázka je z rohu:

Následuje kresba ze středu. Nikde není patrná žádná barevná vada, objektiv kreslí velmi dobře. Zlepšení kresby je zřejmé, nicméně nikoli zásadní.

Šum je hodně procesovaný, takže na obrázku nevidíme ošklivé krupičky, ovšem ztrácí se detaily v kresbě. Je však třeba brát v úvahu, že jde o dvacetimegové obrázky a že je zkoumáme na obrazovce ve zvětšení 1:1, takže v praxi, kdy tiskneme pohlednice (pokud vůbec) anebo si fotky posíláme e-mailem to opravdu není problém zásadní důležitosti. První ukázka je výřez 1:1 z ISO 3200:

Ta tvoří zřejmě hranici (zdaleka nejen v tomto přístroji!“). Zde je stejný výřez ze snímku 6400 ISO, oba máte celé dole:

Obrazově a hlavně vybavení roztomilými filtříky a hříčkami a blbinkami je přístroj na úrovni, tohle Sony umí skvěle.

Shrnutí
Je to levný přístroj a netřeba se nad ním ošklíbat proto, že je levný. Sony nabízí opravdu širokou paletu přístrojů a tento je určen specifickému publiku. Nejlevnější jeho NEX s elektronickým hledáčkem je NEX-6 ovšem za víc než dvojnásobek. Hlavním konkurentem bude Samsung NX20 s objektivem 1850. Je o tisícovku dražší, ale troufnu si tvrdit, že je v kategorii „jinde“, čímž chci říct o nejmíň patro výš. Recenzoval jsem ho loni v září a jedinou námitkou tehdy byla cena, tehdy 21 tisíc a vůbec původně 25 tisíc. Dnes ho dostanete za jedenáct. To je pro Sonyho mrzuté a bude nutné s tou cenou něco udělat.

Ukázky:

1 až 4 a taky 8 a 9 pěkné sluníčko a rozsah zoomu, 12 mizerné počasí, 14 protisvětlo, 15 při 3200 ISO, 16 při 6400 ISO.