Zní to jako pohádka a přece je to realita, třebaže těch 400k ISO je zatím pořád mimo realitu. Na semináři Sony jsem měl příležitost si vysoké ISO v tomto full frame mirrorlessu oťuknout.
Zní to jako pohádka a přece je to realita, třebaže těch 400k ISO je zatím pořád mimo realitu. Na semináři Sony jsem měl příležitost si vysoké ISO v tomto full frame mirrorlessu oťuknout.
Sony A7S
Loni v říjnu přišel Sony s novou modelovou řadou, která právem vyvolala senzaci. Jde o zcela unikátní koncept systémového kompaktu s výměnnými objektivy, avšak s velkým čipem velikosti kinofilmového okénka 24 x 36 mm. Takže žádné crop faktory a ekvivalenty, pětatřicítka fyzická je pětatřicítka praktická a basta. Poprvé jsem o této řadě psal hned po uvedení a od té doby ještě několikrát.
Nejnovější sony Alpha 7S se objevila v dubnu. Je to opět přístroj v těle z hořčíkové slitiny, avšak jeho 24×36 mm velký čip má jen 12 mega. Čip je bez nízkofrekvenčního filtru a je opatřen vrstvou „gapless“ čoček, tedy čoček bez mezer, které navíc jsou v okrajových oblastech směrové, aby soustředily maximum světla na fotodiodu. Obraz je v péči procesoru poslední generace Bionz X. V základním módu je rozsah ISO od 100 do 102400. Autofokus je zde na analýzu kontrastu, čip není hybridní, jak se stalo v poslední době trendem. Displej je třípalcový výklopný nedotykový, hledáček elektronický. Rozsah časů je od 30 sec do 1/8000. Sériové focení je 5 fps, výrobce slibuje velkokapacitní vyrovnávací paměť (buffer), zápis je na karty formátu SD nebo MS Duo, rozměry 127x94x48 a váha těla 489 g.
K recenzi se časem jistě dostanu, využívám teď příležitosti, abych se zastavil u ukázek, pořízených na semináři v krátké době mně vymezené.
Na první ukázce je výřez 100% snímku při 8000 ISO. Dynamický rozsah byl nastaven na automatickém režimu, jinak je vše ve výchozím nastavení, jen ISO je ručně nastaveno.
Jde o snímek v protisvětle, s mixem světelných zdrojů. Troufnu si tvrdit, že za první osm tisíc ISO je za hranicí použitelnosti přístrojů se kterými jsem měl tu čest, za druhé je to tak vysoká citlivost, že umožňuje fotit prakticky všude, kde je normálně vidět. Objektiv zde byl zacloněn na F5.6. Toto je celý obrázek, na proklik ho vidíte v plném rozlišení.
Pojďme do vyšších sfér. ISO je teď navýšeno třikrát, ISO na 25600. Nechal jsem se vyfotit, plné rozlišení je na proklik.
Zde je výřez na 100 %. I tato kvalita je plně použitelná.
V duchu hesla ať se kočky pudrujou vznikla třetí ukázka. Je pořízena při 40000 ISO (čtyřicet tisíc). Světelné podmínky jsou z fotky zřetelně vidět. Na snímku je patrná úporná práce procesoru Bionz X, nicméně fotka je také naprosto v pohodě použitelná.
No a co dát si sto tisíc? Tato ukázka je na 102400 ISO. Zde šum je, aby nebyl, proboha!
Byli bychom chabí pokusníci, kdybychom couvli před čtyřset tisícovkou. Zde 409 tisíc ISO:
Ocitli jsme se hodně daleko za hranou a však je to taky v rozšířeném módu, nikoli v přímé nabídce přístroje.
Toto vše byly fotky nasnímané ve formátu JPEG. Pro zajímavost – takto vypadá 40 tisíc ISO otevřené v Camera Raw bez úpravy:
No a takhle prokoukne po konverzi a malé úpravě:
Shrnutí:
I první, doslova letmé experimenty ukazují, že Sony Alpha 7S je rys ostrovid mezi fotoaparáty. Otevírá novou dimenzi zejména pro živou fotografii v nízkých světelných hladinách. V kombinaci se světelným objektivem lze pořizovat momentní fotografie i vysokými rychlostmi závěrky. Přitom dvanáct megapixelů je rozlišení bohatě dostačující i na pořizování tisků velkých formátů. Sony nechává v nabídce tři modely Alpha 7, výchozí 24 megapixelový za 37500, erko s 36 Mpx snímačem za 52 tisíc a toto esko je nejdražší, za 64 tisíc. Ovšem Canon 5D Mk III jde za 80 tisíc a Nikon D810 za 82. Tyhle fullframy jsou holt drahé.
