Rád bych se pár fotkami a úvahou vrátil k pálení čarodějnic 30. dubna. Zkoušel jsem si tam fotit s dvěma foťáky, jak jim to půjde, když je pořádná tma. Připomenu, že zmíněná Sonka je plnoformátová bezzrcadlovka a D850 Nikon je plnoformátová zrcadlovka, oba přístroje jsou pokládány za špičky ve své třídě. Jeden jako druhý mají vysoké rozlišení Nikon 46 mega a Sony 42 mega. Tím pádem jejich fotodiody jsou menší a tudíž se dá čekat, že by mohly nastat problémy se šumem.
Rád bych se pár fotkami a úvahou vrátil k pálení čarodějnic 30. dubna. Zkoušel jsem si tam fotit s dvěma foťáky, jak jim to půjde, když je pořádná tma. Připomenu, že zmíněná Sonka je plnoformátová bezzrcadlovka a D850 Nikon je plnoformátová zrcadlovka, oba přístroje jsou pokládány za špičky ve své třídě. Jeden jako druhý mají vysoké rozlišení Nikon 46 mega a Sony 42 mega. Tím pádem jejich fotodiody jsou menší a tudíž se dá čekat, že by mohly nastat problémy se šumem.
Nejdřív se zmíním o focením samém. Kdysi dávno, je to už patnáct let, jsem také fotil souběžně Sonym a Nikonem. Sony byl osmimegový ultrazoom F828 s elektronickým hledáčkem, kdežto Nikon byl šestimegový model D70. Už po půl hodině, fotil jsem tenkrát na Kampě, jsem znechuceně EVF Sonyho odložil. Byly to nebe a dudy. V elektronickém hledáčku nebylo dohromady nic vidět, ostřilo to pomalu, byla to příšerná zkušenost. Zrcadlovka makala jako panenka. Do té doby jsem EVF přístroji běžně fotil, ale od téhle zkušenosti jsem se zařekl, nikdy více, bude ze mě DSLR MAN.
Nemá člověk říkat žádné „nikdy“. Na těch čarodějnicích… v čtyřmegovém hledáčku bezzrcadlovky jsem viděl krásný jasný ostrý obraz, v zrcadlovce, jak tma houstla, bylo čím dál víc vidět starou pentli… A to zaplaťpánbu Nikony korektně zobrazují zaostřovací body, kdežto v mém Canonu 5D Mk III s tím jsou potíže, v šeru se zaostřovací body objevují, jen když se jim zachce. Zkrátka, s tím Sonym se mi fotilo podstatně líp než se zrcadlovkou.
Začal jsem na mírném 3200 ISO. Tady jsem nečekal žádné potíže a samozřejmě žádné nebyly. Toto je snímek z Nikonu při 3200 ISO.
Pak jsem přešel na 5000 ISO. To byla před pěti lety hranice problémů. Dnešní moderní přístroje ji zvládají velmi dobře. Líbilo se mi, že i při tak relativně vysokém ISO zůstává dynamický rozsah velmi slušný, žádné přepaly, žádné slité stíny. Foceno Sony A7R III.
Půjdeme ještě výš, zase Nikon, deset tisíc ISO. Tady už mívají i plnoformáty problémy, obraz se začíná rozpadat. Nikon to zvládá velmi dobře.
Ošidnost takových fotek je v tom, že vypadají jako by se nechumelilo, jako by to bylo ve dne, ale teď už byla opravdu velká tma a bylo třeba i na 10000 ISO a clonu F2.8 fotit pětadvacetinou.
A skončil jsem na 20 tisících ISO. Tma jak v pytli, světelné kontrasty. Fotka ze Sonyho, i na ni se můžete podívat v plném rozlišení.
Abyste nemuseli týrat dráty a wifinu stahováním, tohle je výřez ve 100%. Šum je velmi slušný.
Je to takový zvláštní sport, tohle focení v noci. Zálibu v něm nemám a jsem rád, že čarodějnice jsou jen jednou ročně.
