Nezařazené

Sony A7R II a jednaosma v lese

Chystám recenzi na plnoformátovou bezzrcadlovku Sony AR II a úplně na poslední chvíli, při poslední vycházce do lesa, mě napadlo se soustředit na clonu F1.8. Tak je světelný objektiv s ohniskem 55 mm. Jak je to s těmi vysokými světelnostmi?

Chystám recenzi na plnoformátovou bezzrcadlovku Sony AR II a úplně na poslední chvíli, při poslední vycházce do lesa, mě napadlo se soustředit na clonu F1.8. Tak je světelný objektiv s ohniskem 55 mm. Jak je to s těmi vysokými světelnostmi?

Podle starých pouček jsou vysoce světelné objektivy dobré k focení za nízkých světelných hladin. Připomenu z dějin fotografie fotoreportéra Ericha Salomona, mistra indiskrece, jak mu říkali, ten fotil s tehdy senzačně světelným objektivem dva nula na leice. Kolik ISO měly tehdejší filmy? Za mého mládí mívaly ortochromatické planfilmy citlivost odpovídající dnešním 5 – 6 ISO a to byly emulze, které se dříve používaly i na filmech. Dnes jsme úplně jinde a v podstatě světelná hladina přestává být problém. Světelnost je pro dnešní praxi užitečná hlavně proto, že umožňuje malou hloubku ostrosti. A tu to máme, je tu spousta objektivů s vysokou světelností.

Jenže, co je vysoká světelnost? F2.8 je hodně slušná světelnost, ale mějme na paměti, že na fotoaparátu APS-C hloubka ostrosti objektivu na cloně F2,8 odpovídá F4.0 kinofilmového aparátu a na systému MFT Olympus _ Panasonic je to dokonce F5.6 (hloubka ostrosti, nikoli světelná propustnost!). Takže ta F1.8 podle stejného propočtu odpovídá cloně F2.8 (hloubka ostrosti) na APS-C a s tím už se dá slušně pracovat.

Pak je tu clona F1.4, nicméně cenový rozdíl mezi objektivem s F1.4 a F1.8, to zaprvé, a potom, hloubka ostrosti na cloně F1.4 je tak malá, že bývají problémy s ostřením a dokonce i použitelností, chci se k tomu ještě vrátit v extra článku.

To tedy úvodem. Fotil jsem na procházce s pejsky zmíněnou bezzrcadlovkou Sony AR II a objektivem Sony FE 55mm f/1,8 ZA Sonnar T. Byl jsem zvědavý, jak se projeví vysoká světelnost právě v lesním prostředí. Na první pohled, nic moc.


Aplikoval jsem tedy můj oblíbený filtr Černobílý s bohatými tóny. Jde v podstatě o černobílé HDR – přístroj pořídí tři fotky a spojí je do jedné. To umí prakticky každý přístroj Sony.


To už je lepší, ale taky to nevyžene kočku od pece. Podstatné totiž je to separování motivu, ta malá hloubka ostrosti. Tady je to vidět docela dobře:


Je dobře ostřit na to, co je v popředí. Za určitých okolností funguje i motiv vsazený mezi prvky popředí a pozadí, ale nemusí to vyjít.


To popředí je jednoznačné, funguje to.


Potom i docela jednoduchý prvek, jako je vystupující kořen, může fungovat docela zajímavě.


Vysoká světelnost pomůže prvek izolovat od okolí i s přispěním filtru Dětský fotoaparát, i ten je ve výzbroji všech soňáků.


Procházka končila, už na mě čekal mesík, aby mi aparát a objektivy sebral. Nicméně, nejsem ten, co udílí hraběcí rady typu – kupte si sedm er dvojku a objektiv za cenu bratru sto dvacet litrů. Prozradím, že všechny, slovy VŠECHNY firmy produkující přístroje s výměnnou optikou mají v nabídce full frame objektiv 50/1.8, na APS-C je to 75 mm. Jsou to objektivy v ceně pod 4 tisíce, všechny jsou výtečné, poslouží jako portrétní objektiv, ale i jako příjemný lehce dlouhý objektivek pro běžné použití. A hlavně pro separační efekt, jak výše uvedeno.

Fotky jsou na proklik, originály jsou neupravované, jak vypadly ze Sony A7R Mark II.