Nezařazené

Sníh na Zionu aneb O polarizačním filtru

Na fotoexpedici jsme byli v květnu – a ve vyšších polohách (ne moc vysokých) jsme narazili na sníh. Proč ne, je to přinejmenším námět na úvahu… o polarizačním filtru. Psal jsem o čem před čtyřmi lety zde, mrkněte se na ten článek, jsou v něm základy toho, oč jde. Zde se omezím na stručné až suché konstatování, že polarizák „ztmavuje oblohu“ a „odstraňuje lesky“. Snímky z dnešní kapitoly seriálu pocházejí z oblasti Zionu, jednoho z nejpopulárnějších amerických národních parků. Navštíví ho tři milióny lidí ročně a jde o nejstarší americký park – za národní byl vyhlášen v roce 1919. My se ale budeme zabývat polarizačním filtrem, tedy jeho použitím v krajině.

Účinnost filtru záleží na poloze optické osy objektivu vůči slunci. To znamená: když budu fotit se sluncem za zády nebo proti slunci, optická osa (tedy směr focení) bude souběžný se směrem slunečních paprsků. V takovém případě je efekt polarizačního filtru nejmenší, prakticky nulový. Největší je, když osa objektivu jde kolmo na paprsky vycházející je slunce, tedy když máme slunce po levé nebo po pravé ruce. Za ideálních okolností je skutečně efekt výrazný. Tahle fotka je bez filtru:

No a tahle fotka je s polarizačním filtrem:

Je na ní vidět zvýraznění modré oblohy a na ní se rýsují větve vybělené sluncem. Někdy to dosahuje až extrémních efektů, kdy obloha fakticky zčerná:

Fotky jsou z toho opravdu efektní, někdy bych řekl, že až moc. Takže třeba tahle: je pořízena ohniskem 16 mm na full frame, tedy Markem dvojkou. Je pořízena s filtrem, nebo bez filtru?

Druhá varianta je správná! Jakmile jsou ideální fotografické podmínky, je nízké silné slunce a nastavíme správně expozici (zde to bylo v programované automatice s kompenzací -2/3), vyjde obloha takhle temně. A naopak s polarizačním filtrem, pokud ho nasadíme na širokoúhlý objektiv, můžeme narazit na problém spočívající v tom, že část oblohy bude světlejší a druhá část tmavší:

To není argument proti polarizačnímu filtru. Je to významná pomůcka a je v mnoha ohledech nenahraditelná. Není to ale všelék, jak si mnozí myslí – a nejednou jsem se setkal s lidmi, kteří měli polarizační filtr nasazený trvale, protože jim někdo poradil, že „je to dobré“.

3

Na fotoexpedici jsme byli v květnu – a ve vyšších polohách (ne moc vysokých) jsme narazili na sníh. Proč ne, je to přinejmenším námět na úvahu… o polarizačním filtru. Psal jsem o čem před čtyřmi lety zde, mrkněte se na ten článek, jsou v něm základy toho, oč jde. Zde se omezím na stručné až suché konstatování, že polarizák „ztmavuje oblohu“ a „odstraňuje lesky“. Snímky z dnešní kapitoly seriálu pocházejí z oblasti Zionu, jednoho z nejpopulárnějších amerických národních parků. Navštíví ho tři milióny lidí ročně a jde o nejstarší americký park – za národní byl vyhlášen v roce 1919. My se ale budeme zabývat polarizačním filtrem, tedy jeho použitím v krajině.

Účinnost filtru záleží na poloze optické osy objektivu vůči slunci. To znamená: když budu fotit se sluncem za zády nebo proti slunci, optická osa (tedy směr focení) bude souběžný se směrem slunečních paprsků. V takovém případě je efekt polarizačního filtru nejmenší, prakticky nulový. Největší je, když osa objektivu jde kolmo na paprsky vycházející je slunce, tedy když máme slunce po levé nebo po pravé ruce. Za ideálních okolností je skutečně efekt výrazný. Tahle fotka je bez filtru:

No a tahle fotka je s polarizačním filtrem:

Je na ní vidět zvýraznění modré oblohy a na ní se rýsují větve vybělené sluncem. Někdy to dosahuje až extrémních efektů, kdy obloha fakticky zčerná:

Fotky jsou z toho opravdu efektní, někdy bych řekl, že až moc. Takže třeba tahle: je pořízena ohniskem 16 mm na full frame, tedy Markem dvojkou. Je pořízena s filtrem, nebo bez filtru?

Druhá varianta je správná! Jakmile jsou ideální fotografické podmínky, je nízké silné slunce a nastavíme správně expozici (zde to bylo v programované automatice s kompenzací -2/3), vyjde obloha takhle temně. A naopak s polarizačním filtrem, pokud ho nasadíme na širokoúhlý objektiv, můžeme narazit na problém spočívající v tom, že část oblohy bude světlejší a druhá část tmavší:

To není argument proti polarizačnímu filtru. Je to významná pomůcka a je v mnoha ohledech nenahraditelná. Není to ale všelék, jak si mnozí myslí – a nejednou jsem se setkal s lidmi, kteří měli polarizační filtr nasazený trvale, protože jim někdo poradil, že „je to dobré“.

3