Nezařazené

Slunce v záběru

Lze fotit slunce, nepoškodí se čip? Na to se mě ptá náš čtenář pan J.V. Za aktuálního počasí to není dotaz moc aktuální, nicméně věřme, že sluníčko ještě uvidíme. Čtenář tedy píše:

Váš článek Pohlednice s pevným ohniskem (1) mne přiměl k otázce: jak je to s focením Slunce? Lze bezpečně fotit Slunce, případně za jakých podmínek? Nehrozí poškození čipu? A co poškození oka, sledujeme-li Slunce v hledáčku? Zatím jsem to řešil tak, že jsem se Slunci prostě vyhýbal, ale již dlouho mi tento problém vrtá hlavou.

Poraďme se třeba se selským rozumem. Slunce je světelný zdroj a liší se od jiných jen svou ukrutnou sílou. Ta síla může být fotoaparátu nebezpečná – když necháme přístroj válet na zadním okně auta, může se tam poškodit (pokud ho někdo neukradne). Za předpokladu “rozumu v hrsti” nebezpečné není. Na procházce se nám taky někdy dostane do záběru, tedy do zorného pole očí, a neoslepneme. Za běžných okolností se tedy slunci v záběru vyhýbáme ani ne proto, že bychom riskovali zkázu čipu, jako proto, že slunce zářící na čisté modré obloze je tak zásadně světlejší než všechno ostatní, že ho nelze dostat do uspokojivého záběru: buď naexponujeme jakž takž krajinu – a pak nejen slunce, ale celá velká oblast kolem něho bude přepálená, anebo se přizpůsobíme jasu slunce a naexponujeme ho jakž takž, ale všechno ostatní bude černé. Ostatně, i v citovaném článku to tak je, na jednom snímku je slunce v záběru, ale z větrného mlýna zbyla fakticky jen silueta.

Jak na to
Začnu speciálními případy. Astronomové fotí slunce pravidelně – za pomoci speciálních filtrů. V běžné praxi se používají tzv. ND filtry (neutral density), tedy fakticky šedé filtry různé hustoty. Při posledním částečném zatmění fotil člen naší Dílny Jan Mudra pomocí ND filtru hustoty 8 – a ještě navíc filtroval obraz kouř vycházející z komína, čímž vznikl ten zvláštní efekt na okrajích slunce:

Ovšem i při tomto způsobu snímání vše ostatní, tedy v daném případě komín a antény, zčerná. Nicméně princip je jasný – je třeba zmírnit tok slunečního svitu. Nejslaběji slunce svítí těsně po východu nebo těsně před západem slunce. Nejníž je to samozřejmě u moře, kdežto v horách ty západy i východy už bývají problematické. Nicméně – při troše štěstí to vyjde:

Fotka byla pořízena v Benátkách krátce po východu.

Už tu byla řeč o zničení čipu – to nehrozí – nedovedu si představit, že by někdo namířil na slunce foťák a otevřel závěrku v BULB režimu… Nicméně některé objektivy snášejí protisvětlo, najmě pak slunce líp a jiné hůř. Jinak kvalitní objektiv Canon 70-200/2.8 patří bohužel do té druhé skupiny a slunce v závěru pak udělá paseku:

Přirozený filtr mohou ale vytvořit i mraky. Zase, záleží na situaci, na konkrétních podmínkách. Následující snímek jsem pořídil Nikonem D3100 pomocí setového objektivu 18-55/3.5-5.6, tedy objektiv “žádná sláva”:

Není to ale jako houska na krámě, snímek je složen ze dvou, přičemž spodek byl exponován jinak než vršek, obé v RAW formátu. Takže,m jde to, ale je to trochu hoňka.

Už jsem se zmínil o objektivu – nemusí to platit absolutně, ale obvykle krátká ohniska snášejí slunce v záběru líp než dlouhá. Svého času jsem si oblíbil rybí očko od Nikonu s ohniskem 10,5, to snášelo slunce v záběru bez problému, tento snímek je pořízen za bezmračného dne v Mohawe v Kalifornii:

No a naopak ten poslední snímek je pořízen dlouhým ohniskem. Fotila Ljuba Krbová a použila “pumpu” od Canonu 100-400 na 400 mm:

To byl ten vzácný okamžik těsně před západem, kdy opar nad mořem zmírní sluneční svit na maximum a vše ostatní je ozářeno rozptýleným zbytkovým světlem. Foceno na Fuenteventura.

Shrnutí:
Při troše opatrnosti slunce foťáku neuškodí, ovšem focení se sluncem v záběru žádá obezřetnost. Asi bych měl připomenout i přechodový filtr, ale momentálně nemám po ruce vhodnou ilustrační fotku. Sice ho mám, ale moc ho nepoužívám. Raději exponuji na dvě expozice a fotky pak spojím, jak je to na příkladu snímku s pejskem. Připadá mi to praktičtější.

Lze fotit slunce, nepoškodí se čip? Na to se mě ptá náš čtenář pan J.V. Za aktuálního počasí to není dotaz moc aktuální, nicméně věřme, že sluníčko ještě uvidíme. Čtenář tedy píše:

Váš článek Pohlednice s pevným ohniskem (1) mne přiměl k otázce: jak je to s focením Slunce? Lze bezpečně fotit Slunce, případně za jakých podmínek? Nehrozí poškození čipu? A co poškození oka, sledujeme-li Slunce v hledáčku? Zatím jsem to řešil tak, že jsem se Slunci prostě vyhýbal, ale již dlouho mi tento problém vrtá hlavou.

Poraďme se třeba se selským rozumem. Slunce je světelný zdroj a liší se od jiných jen svou ukrutnou sílou. Ta síla může být fotoaparátu nebezpečná – když necháme přístroj válet na zadním okně auta, může se tam poškodit (pokud ho někdo neukradne). Za předpokladu “rozumu v hrsti” nebezpečné není. Na procházce se nám taky někdy dostane do záběru, tedy do zorného pole očí, a neoslepneme. Za běžných okolností se tedy slunci v záběru vyhýbáme ani ne proto, že bychom riskovali zkázu čipu, jako proto, že slunce zářící na čisté modré obloze je tak zásadně světlejší než všechno ostatní, že ho nelze dostat do uspokojivého záběru: buď naexponujeme jakž takž krajinu – a pak nejen slunce, ale celá velká oblast kolem něho bude přepálená, anebo se přizpůsobíme jasu slunce a naexponujeme ho jakž takž, ale všechno ostatní bude černé. Ostatně, i v citovaném článku to tak je, na jednom snímku je slunce v záběru, ale z větrného mlýna zbyla fakticky jen silueta.

Jak na to
Začnu speciálními případy. Astronomové fotí slunce pravidelně – za pomoci speciálních filtrů. V běžné praxi se používají tzv. ND filtry (neutral density), tedy fakticky šedé filtry různé hustoty. Při posledním částečném zatmění fotil člen naší Dílny Jan Mudra pomocí ND filtru hustoty 8 – a ještě navíc filtroval obraz kouř vycházející z komína, čímž vznikl ten zvláštní efekt na okrajích slunce:

Ovšem i při tomto způsobu snímání vše ostatní, tedy v daném případě komín a antény, zčerná. Nicméně princip je jasný – je třeba zmírnit tok slunečního svitu. Nejslaběji slunce svítí těsně po východu nebo těsně před západem slunce. Nejníž je to samozřejmě u moře, kdežto v horách ty západy i východy už bývají problematické. Nicméně – při troše štěstí to vyjde:

Fotka byla pořízena v Benátkách krátce po východu.

Už tu byla řeč o zničení čipu – to nehrozí – nedovedu si představit, že by někdo namířil na slunce foťák a otevřel závěrku v BULB režimu… Nicméně některé objektivy snášejí protisvětlo, najmě pak slunce líp a jiné hůř. Jinak kvalitní objektiv Canon 70-200/2.8 patří bohužel do té druhé skupiny a slunce v závěru pak udělá paseku:

Přirozený filtr mohou ale vytvořit i mraky. Zase, záleží na situaci, na konkrétních podmínkách. Následující snímek jsem pořídil Nikonem D3100 pomocí setového objektivu 18-55/3.5-5.6, tedy objektiv “žádná sláva”:

Není to ale jako houska na krámě, snímek je složen ze dvou, přičemž spodek byl exponován jinak než vršek, obé v RAW formátu. Takže,m jde to, ale je to trochu hoňka.

Už jsem se zmínil o objektivu – nemusí to platit absolutně, ale obvykle krátká ohniska snášejí slunce v záběru líp než dlouhá. Svého času jsem si oblíbil rybí očko od Nikonu s ohniskem 10,5, to snášelo slunce v záběru bez problému, tento snímek je pořízen za bezmračného dne v Mohawe v Kalifornii:

No a naopak ten poslední snímek je pořízen dlouhým ohniskem. Fotila Ljuba Krbová a použila “pumpu” od Canonu 100-400 na 400 mm:

To byl ten vzácný okamžik těsně před západem, kdy opar nad mořem zmírní sluneční svit na maximum a vše ostatní je ozářeno rozptýleným zbytkovým světlem. Foceno na Fuenteventura.

Shrnutí:
Při troše opatrnosti slunce foťáku neuškodí, ovšem focení se sluncem v záběru žádá obezřetnost. Asi bych měl připomenout i přechodový filtr, ale momentálně nemám po ruce vhodnou ilustrační fotku. Sice ho mám, ale moc ho nepoužívám. Raději exponuji na dvě expozice a fotky pak spojím, jak je to na příkladu snímku s pejskem. Připadá mi to praktičtější.

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: