Slunce v záběru

Nejdřív se pokusíme najít nějakou expozici, která by znamenala rozumný kompromis mezi vysokými jasy a hlubokými stíny. Krajina je samozřejmě v naprostém protisvětle. Takže udělejme sérii tří snímků s různou expozicí – typický bracketing:

Jak je vidět, žádný obrázek nepřinesl uspokojivý výsledek. Vlevo je obrázek přeexponovaný, obloha je spálená, slunce v ní mizí. Slibnější jsou dva další podexponované obrázky. Slunce se začíná na jasné obloze jakž takž rýsovat. Stíny jsou tmavé, ovšem víme, že i ve velmi temných stínech vždy zůstává nějaká kresba. Zkusme tedy zpracovat prostřední obrázek, pořízený ve formátu JPEG:

Obrázek jsem zpracoval v Photoshopu CS3 úpravou jasů a stínů: fakticky jde o vymaskování a lokální zesvětlvání a ztmavování obrazu. Výsledek znamená určitý pokrok oproti původně získaným snímkům.

Při fotografování jsem záběr ukládal zároveň v JPEG a RAW. Pokusíme se teď v Photoshopu zpracovat RAW?

Už z tohoto náhledu je patrné, že se mnohem lépe daří získat kresbu z oblasti nejvyšších jasů. Slunce se zřetelněji rýsuje na ztmavené obloze. Výsledek je asi takový:

Metoda má samozřejmě svoje limity. Kolem slunce je pás vypálených jasů a slunce samo samozřejmě bude také vypálené, pokud není filtrováno mraky anebo neleží při západu tak nízko, že je červené a jeho jas je tudíž hodně zmírněný.

Máme ovšem k disposici ještě jednu metodu, totiž vytvoření HDR obrázku v Zoner Photo Studiu (podrobně viz náš článek zde). Postup je patrný zde:

Takto získaný obrázek je zde:

Vidíme, že výsledek je obdobný výsledku z Photoshopu: i zde jde o maskování a proto na přechodech vysokých jasů a stínů vznikají jakási světlá pásma. V Zoneru lze vygenerovat z RAW formátu rovnou JPEG, jenže výsledek není uspokojivý, protože při tomto procesu nelze dávat přednost stínům nebo jasům.

Nezbývá než srovnat výsledky. Na poslední ukázce je zleva obrázek vygenerovaný v Photoshopu z RAWu, uprostřed je upravený JPEG a vpravo HDR snímek.

Nejvíce tónů má obrázek upravený v Photoshopu z RAWu. To je důvod, proč je RAW užitečný zejména při fotografování motivů s velkým rozpětím jasů. RAW má větší obsah obrazové informace než JPEG a proto je možné z něho získat kresbu i v těch oblastech, ve kterých je JPEG nenávratně vypálený. Danou situaci bychom mohlo samozřejmě při fotografování řešit přechodovým filtrem, ale o tom zase někdy jindy.

Nejdřív se pokusíme najít nějakou expozici, která by znamenala rozumný kompromis mezi vysokými jasy a hlubokými stíny. Krajina je samozřejmě v naprostém protisvětle. Takže udělejme sérii tří snímků s různou expozicí – typický bracketing:

Jak je vidět, žádný obrázek nepřinesl uspokojivý výsledek. Vlevo je obrázek přeexponovaný, obloha je spálená, slunce v ní mizí. Slibnější jsou dva další podexponované obrázky. Slunce se začíná na jasné obloze jakž takž rýsovat. Stíny jsou tmavé, ovšem víme, že i ve velmi temných stínech vždy zůstává nějaká kresba. Zkusme tedy zpracovat prostřední obrázek, pořízený ve formátu JPEG:

Obrázek jsem zpracoval v Photoshopu CS3 úpravou jasů a stínů: fakticky jde o vymaskování a lokální zesvětlvání a ztmavování obrazu. Výsledek znamená určitý pokrok oproti původně získaným snímkům.

Při fotografování jsem záběr ukládal zároveň v JPEG a RAW. Pokusíme se teď v Photoshopu zpracovat RAW?

Už z tohoto náhledu je patrné, že se mnohem lépe daří získat kresbu z oblasti nejvyšších jasů. Slunce se zřetelněji rýsuje na ztmavené obloze. Výsledek je asi takový:

Metoda má samozřejmě svoje limity. Kolem slunce je pás vypálených jasů a slunce samo samozřejmě bude také vypálené, pokud není filtrováno mraky anebo neleží při západu tak nízko, že je červené a jeho jas je tudíž hodně zmírněný.

Máme ovšem k disposici ještě jednu metodu, totiž vytvoření HDR obrázku v Zoner Photo Studiu (podrobně viz náš článek zde). Postup je patrný zde:

Takto získaný obrázek je zde:

Vidíme, že výsledek je obdobný výsledku z Photoshopu: i zde jde o maskování a proto na přechodech vysokých jasů a stínů vznikají jakási světlá pásma. V Zoneru lze vygenerovat z RAW formátu rovnou JPEG, jenže výsledek není uspokojivý, protože při tomto procesu nelze dávat přednost stínům nebo jasům.

Nezbývá než srovnat výsledky. Na poslední ukázce je zleva obrázek vygenerovaný v Photoshopu z RAWu, uprostřed je upravený JPEG a vpravo HDR snímek.

Nejvíce tónů má obrázek upravený v Photoshopu z RAWu. To je důvod, proč je RAW užitečný zejména při fotografování motivů s velkým rozpětím jasů. RAW má větší obsah obrazové informace než JPEG a proto je možné z něho získat kresbu i v těch oblastech, ve kterých je JPEG nenávratně vypálený. Danou situaci bychom mohlo samozřejmě při fotografování řešit přechodovým filtrem, ale o tom zase někdy jindy.