|
Ricoh, jak to tak vypadá, vyřešil problém výměny objektivů v kompaktu. Místo hmoždění s pidibajonety a kontakty pro přenos informací prostě zabalil objektiv a snímač do jednoho balíku a tělo s LCD do druhého. To, že se k tělu dá připojit EVF elektronický hledáček, to známe od Ricohu i odjinud, aktuálně od Olyho a Panna. Zatím budou k disposici dva objektivy/snímače. Jedna kombinace sestává z 24-72 objektivu světelnosti F2,5-4.4 s 10megvým CCD (VGA video) za cenu cca 9 tisíc Kč, druhé „combo“ bude pevná padesátka F2.5 makro se snímačem CMOS 12,3 Mpx za cenu 18 tisíc Kč (škyt).
To samo o sobě je zajímavé, ovšem zajímavější jsou rozměry snímačů. Ten zoom obsahuje vcelku běžný rozměr 1/1,7´´ , kdežto „padesátka“ má APS-C snímač 23.6 mm×15.7 mm ! Tělo by mělo stát 12 tisíc Kč. Taky škyt, jenže Ricohy nejsou pouťovka, která se bude prodávat v hrabačce někde v Tescu. Různé optiky, různé procesory a různě fyzicky velké snímače, to tu ještě nebylo! Dovedeme si představit další specializovaná „skla“ ve spojení se specifickými snímači. Tělo nového Ricohu je tedy jakási dokovací stanice, vybavená LCD zobrazovačem s vysokým rozlišením 920 tisíc bodů. Nápad je to nesmírně zajímavý a dosavadní dobré zkušenosti s přístroji Ricoh slibují, že aparát by měl být vysoce kvalitní. Ovšem za vysokou pořizovací cenu, která bude hlavní handicap tohoto řešení.  Ricoh opravdu není výrobce žádné spotřebky, je to takový automobil Subaru mezi fotoaparáty, výrobce specialitek za dlouhé peníze. Připomenu, že myšlenka modulárního řešení není zcela nová, už na začátku digitální éry vyráběla Minolta přístroj o odnímatelným modulem objektiv – CCD, který byl s tělem propojitelný přes kabel, takže foťák „viděl za roh“ anebo objektiv šlo strčit do nepřístupných prostor jako sonda. Bohužel, ta doba toužila po tom, aby „digi vypadal jako foťák“ a koncept se neujal. Uvidíme, jak dopadne tento pokus o inovaci.  |
|
Ricoh, jak to tak vypadá, vyřešil problém výměny objektivů v kompaktu. Místo hmoždění s pidibajonety a kontakty pro přenos informací prostě zabalil objektiv a snímač do jednoho balíku a tělo s LCD do druhého. To, že se k tělu dá připojit EVF elektronický hledáček, to známe od Ricohu i odjinud, aktuálně od Olyho a Panna. Zatím budou k disposici dva objektivy/snímače. Jedna kombinace sestává z 24-72 objektivu světelnosti F2,5-4.4 s 10megvým CCD (VGA video) za cenu cca 9 tisíc Kč, druhé „combo“ bude pevná padesátka F2.5 makro se snímačem CMOS 12,3 Mpx za cenu 18 tisíc Kč (škyt).
To samo o sobě je zajímavé, ovšem zajímavější jsou rozměry snímačů. Ten zoom obsahuje vcelku běžný rozměr 1/1,7´´ , kdežto „padesátka“ má APS-C snímač 23.6 mm×15.7 mm ! Tělo by mělo stát 12 tisíc Kč. Taky škyt, jenže Ricohy nejsou pouťovka, která se bude prodávat v hrabačce někde v Tescu. Různé optiky, různé procesory a různě fyzicky velké snímače, to tu ještě nebylo! Dovedeme si představit další specializovaná „skla“ ve spojení se specifickými snímači. Tělo nového Ricohu je tedy jakási dokovací stanice, vybavená LCD zobrazovačem s vysokým rozlišením 920 tisíc bodů. Nápad je to nesmírně zajímavý a dosavadní dobré zkušenosti s přístroji Ricoh slibují, že aparát by měl být vysoce kvalitní. Ovšem za vysokou pořizovací cenu, která bude hlavní handicap tohoto řešení. Ricoh opravdu není výrobce žádné spotřebky, je to takový automobil Subaru mezi fotoaparáty, výrobce specialitek za dlouhé peníze. Připomenu, že myšlenka modulárního řešení není zcela nová, už na začátku digitální éry vyráběla Minolta přístroj o odnímatelným modulem objektiv – CCD, který byl s tělem propojitelný přes kabel, takže foťák „viděl za roh“ anebo objektiv šlo strčit do nepřístupných prostor jako sonda. Bohužel, ta doba toužila po tom, aby „digi vypadal jako foťák“ a koncept se neujal. Uvidíme, jak dopadne tento pokus o inovaci. |
