Nezařazené

Sigma SD14

Skutečných dosud nevídaných novinek v oboru fotoaparátů je na letošní Photokině v Kolíně nad Rýnem pramálo – ruku na srdce, třeba mi něco uteklo, ale kromě téhle Sigmy si na jiný nový přístroj nevzpomenu. Takže – zrodila se nová zrcadlovka se snímačem Foveon! Měl jsme ji aspoň na chvíli v ruce.

Ještě dřív než ji jsem měl v ruce prospekt Sigmy. Uvnitř byly dva ultrakvalitní portréty mladých dívek, s jemnými odstíny barev a dokonalou kresbou struktury pleti, do posledního póru, do posledního chmýříčka na obličeji. No vida, říkal jsem si, na co tedy všechny ty Hasselblady a Sinary jsou, když tohle dovede zrcadlovka? Takže jsem se těšil, že si na kartě odnesu aspoň v polních podmínkách pořízený obrázek, ale chyba lávky: slečna u pultu mi sice Sigmu půjčila, ale dala najevo, že mi spíš ruce urazí, než aby mi dovolila zasunout moji kartu. „Nesmí se to,“ pravila. „Je to prototyp.“

Přístroj obsahuje snímač od firmy Foveon, který nemá obvyklou matici barevných filtrů, ale odečítá informaci e tří vrstev čipu: modrou ze svrchní vrstvy, zelenou ze střední a červenou ze spodní. Barevná informace je tedy plná, neinterpoluje se (běžné snímače mají jen polovinu pixelů osazenou zelenými filtry, čtvrtinu modrými a čtvrtinu červenými – chybějící informace se dopočítává). Z tohoto nestandardního řešení Foveonu vyplývají dohady a zmatky.

Výrobce uvádí, že přístroj má 256 x 1768 pixelů, což je 4688736 pixelů, neboli necelých 5 mega, jenže to násobí třemi, a doprovází to argumentem, že se informace čte ze tří vrstev, čili 3×5. Prodlužovací faktor je 1,7 krát, což znamená, že snímač je o něco menší, než běžné APS-C. Přístroj zapisuje obrázky do RAW formátu, ale také do JPG. Zaostřovacích bodů je pět, citlivost do 800 ISO, v Extended Mode 1600. Napájení je z Li-ion akumulátoru, na jedno nabití by měl přístroj pořídit cca 500 snímků.

První informace se zmiňují o tom, že by snad měl přístroj mít asi o třetinu větší rozlišovací schopnost, než by odpovídalo pěti megapixelům. Že by mělo jít o patnáct mega je víc než sporné, protože sběrné body jsou nad sebou, čili z hlediska kresby jde o jeden bod, byť se třemi „patry“. Někde se ovšem musí projevit to, že není nutno interpolovat barevnou informaci – a to by mohl být zdroj té lepší kresby oproti běžným pětimegovým přístrojům.

O věrohodnosti těchto údajů nebylo možno se na Photokině přesvědčit, jak uvedeno z kraje. Při běžné prohlídce přístroj zaujal svými mohutnými rozměry (144 x 107 x 80 mm) a také pomalostí: zvětšení pořízeného snímku lupou a následný pohyb po ploše 2,5´´ displeje znamenalo zkoušku trpělivosti.

Dodejme ještě, že mnohem větší zájem než tato zrcadlovka na sebe poutají objektivy Sigma, které tu jsou vystaveny a částečně i půjčovány k vyzkoušení.

Skutečných dosud nevídaných novinek v oboru fotoaparátů je na letošní Photokině v Kolíně nad Rýnem pramálo – ruku na srdce, třeba mi něco uteklo, ale kromě téhle Sigmy si na jiný nový přístroj nevzpomenu. Takže – zrodila se nová zrcadlovka se snímačem Foveon! Měl jsme ji aspoň na chvíli v ruce.

Ještě dřív než ji jsem měl v ruce prospekt Sigmy. Uvnitř byly dva ultrakvalitní portréty mladých dívek, s jemnými odstíny barev a dokonalou kresbou struktury pleti, do posledního póru, do posledního chmýříčka na obličeji. No vida, říkal jsem si, na co tedy všechny ty Hasselblady a Sinary jsou, když tohle dovede zrcadlovka? Takže jsem se těšil, že si na kartě odnesu aspoň v polních podmínkách pořízený obrázek, ale chyba lávky: slečna u pultu mi sice Sigmu půjčila, ale dala najevo, že mi spíš ruce urazí, než aby mi dovolila zasunout moji kartu. „Nesmí se to,“ pravila. „Je to prototyp.“

Přístroj obsahuje snímač od firmy Foveon, který nemá obvyklou matici barevných filtrů, ale odečítá informaci e tří vrstev čipu: modrou ze svrchní vrstvy, zelenou ze střední a červenou ze spodní. Barevná informace je tedy plná, neinterpoluje se (běžné snímače mají jen polovinu pixelů osazenou zelenými filtry, čtvrtinu modrými a čtvrtinu červenými – chybějící informace se dopočítává). Z tohoto nestandardního řešení Foveonu vyplývají dohady a zmatky.

Výrobce uvádí, že přístroj má 256 x 1768 pixelů, což je 4688736 pixelů, neboli necelých 5 mega, jenže to násobí třemi, a doprovází to argumentem, že se informace čte ze tří vrstev, čili 3×5. Prodlužovací faktor je 1,7 krát, což znamená, že snímač je o něco menší, než běžné APS-C. Přístroj zapisuje obrázky do RAW formátu, ale také do JPG. Zaostřovacích bodů je pět, citlivost do 800 ISO, v Extended Mode 1600. Napájení je z Li-ion akumulátoru, na jedno nabití by měl přístroj pořídit cca 500 snímků.

První informace se zmiňují o tom, že by snad měl přístroj mít asi o třetinu větší rozlišovací schopnost, než by odpovídalo pěti megapixelům. Že by mělo jít o patnáct mega je víc než sporné, protože sběrné body jsou nad sebou, čili z hlediska kresby jde o jeden bod, byť se třemi „patry“. Někde se ovšem musí projevit to, že není nutno interpolovat barevnou informaci – a to by mohl být zdroj té lepší kresby oproti běžným pětimegovým přístrojům.

O věrohodnosti těchto údajů nebylo možno se na Photokině přesvědčit, jak uvedeno z kraje. Při běžné prohlídce přístroj zaujal svými mohutnými rozměry (144 x 107 x 80 mm) a také pomalostí: zvětšení pořízeného snímku lupou a následný pohyb po ploše 2,5´´ displeje znamenalo zkoušku trpělivosti.

Dodejme ještě, že mnohem větší zájem než tato zrcadlovka na sebe poutají objektivy Sigma, které tu jsou vystaveny a částečně i půjčovány k vyzkoušení.