Nezařazené

Sigma DP1 (info)


Připomenu, že Sigma, výrobce objektivů, se už delší dobu zabývá implementací snímače Foveon – psali jsme o principu třívrstvého snímače už před šesti lety! Sigma použila Foveon zatím jen v zrcadlovkách, kdežto DP1 je kompakt, oznamovaný už před půldruhým rokem. Je vybaven snímačem Foveon X3 s rozměry 20.7 x 13.8 mm. To je sice méně než APS-C v zrcadlovkách (typicky 22.2 x 14.8 mm), ale přece jen je to mnohem víc, než mívají kompakty (typicky 4.80 x 3.60 mm). Tento Foveon X3 je čtyřmegový ( 2640 x 1760 px), od čehož se odvíjejí nekonečné hádky. Jelikož se signál odečítá ze tří vrstev nad sebou, takže z každého zobrazovacího bodu třikrát, příznivci tohoto systému tvrdí, že jde o dvanáctimegový snímač.
Namítám, že podstatné je umístění zobrazovacího bodu na ploše, takže je to prostě čtyřmegový snímač, nicméně je zřejmé, že obraz bude kvalitnější než u běžného snímače s filtry RGB, kde musí docházek k demozaikování, tedy k přepočtu a doplnění chybějící obrazové informace.

Kompakt DP1 má pevné ohnisko objektivu s ekvivalentem f=28 mm a světelností F4.0, což je vada na kráse tohoto přístroje. Tyto údaje jsou známé už dlouho, nicméně až v únoru 2008 měl Jack Howard z PopPhoto možnost přístroj zkoušet (plný text viz zde).

Především oceňuje dílenské zpracování, které charakterizuje jako luxusní a srovnává přístroj s kompakty Canon G9 a Ricoh GRII. Objektiv se po zapnutí přístroje poněkud vysouvá. Přístroj nemá žádný výstupek, před klouzáním brání drobné gumové výstupky, jakési polokouličky. Ovládací prvky kladou příjemný odpor, ani velký, ani malý. K přístroji se dodává optický hledáček, který se zasouvá do sáněk pro blesk. Hledáček se musí dokoupit za 139 dolarů, má soudkovou vadu a ukazuje víc než bude na snímku (o paralaxe autor nemluví, ale jistě tam bude). Snímací režimy jsou MAAPS (Manual, Auto, Program, A- priorita clony, S – času) a nejsou tu předvolené scény (autor žertuje o scénách typu Voskové muzeum a Jídlo ve stínu). Přístroj fotografuje buď v JPEG nebo v RAW, nelze obé. Jeho LCD má 2,5 palce – 230 tisíc bodů, na slunci má problémy se září (patrně jde o blooming), v šeru dává zrnitý obraz. Také při prohlížení RAW obrázků jsou výsledky poněkud horší – autor ale varuje před unáhlenými závěry, je prý třeba počkat na zprocesování softwarem Photo Pro.

Další část článku věnuje autor tomuto softwaru. Dodává se jak v provedení pro Windows, tak pro Macintosh. Výsledek práce je dvanáctimegový obrázek, který v provedení pro Win má 80 MB, kdežto pro MAC 106 MB! Přitom oba obrázky jsou identické co se týká zobrazení detailů. Zpracování může být automatické, nebo podle nastavení přístroje anebo ručně ovládané. Autor nehodnotí výsledky , zato přikládá galerii, kterou však nelze přímo prolinkovat, takže si ji musíte najít v druhé části článku. Dodejme ještě, že amazon.com přístroj už nabízí za 800 dolarů.

Připomenu, že Sigma, výrobce objektivů, se už delší dobu zabývá implementací snímače Foveon – psali jsme o principu třívrstvého snímače už před šesti lety! Sigma použila Foveon zatím jen v zrcadlovkách, kdežto DP1 je kompakt, oznamovaný už před půldruhým rokem. Je vybaven snímačem Foveon X3 s rozměry 20.7 x 13.8 mm. To je sice méně než APS-C v zrcadlovkách (typicky 22.2 x 14.8 mm), ale přece jen je to mnohem víc, než mívají kompakty (typicky 4.80 x 3.60 mm). Tento Foveon X3 je čtyřmegový ( 2640 x 1760 px), od čehož se odvíjejí nekonečné hádky. Jelikož se signál odečítá ze tří vrstev nad sebou, takže z každého zobrazovacího bodu třikrát, příznivci tohoto systému tvrdí, že jde o dvanáctimegový snímač.
Namítám, že podstatné je umístění zobrazovacího bodu na ploše, takže je to prostě čtyřmegový snímač, nicméně je zřejmé, že obraz bude kvalitnější než u běžného snímače s filtry RGB, kde musí docházek k demozaikování, tedy k přepočtu a doplnění chybějící obrazové informace.

Kompakt DP1 má pevné ohnisko objektivu s ekvivalentem f=28 mm a světelností F4.0, což je vada na kráse tohoto přístroje. Tyto údaje jsou známé už dlouho, nicméně až v únoru 2008 měl Jack Howard z PopPhoto možnost přístroj zkoušet (plný text viz zde).

Především oceňuje dílenské zpracování, které charakterizuje jako luxusní a srovnává přístroj s kompakty Canon G9 a Ricoh GRII. Objektiv se po zapnutí přístroje poněkud vysouvá. Přístroj nemá žádný výstupek, před klouzáním brání drobné gumové výstupky, jakési polokouličky. Ovládací prvky kladou příjemný odpor, ani velký, ani malý. K přístroji se dodává optický hledáček, který se zasouvá do sáněk pro blesk. Hledáček se musí dokoupit za 139 dolarů, má soudkovou vadu a ukazuje víc než bude na snímku (o paralaxe autor nemluví, ale jistě tam bude). Snímací režimy jsou MAAPS (Manual, Auto, Program, A- priorita clony, S – času) a nejsou tu předvolené scény (autor žertuje o scénách typu Voskové muzeum a Jídlo ve stínu). Přístroj fotografuje buď v JPEG nebo v RAW, nelze obé. Jeho LCD má 2,5 palce – 230 tisíc bodů, na slunci má problémy se září (patrně jde o blooming), v šeru dává zrnitý obraz. Také při prohlížení RAW obrázků jsou výsledky poněkud horší – autor ale varuje před unáhlenými závěry, je prý třeba počkat na zprocesování softwarem Photo Pro.

Další část článku věnuje autor tomuto softwaru. Dodává se jak v provedení pro Windows, tak pro Macintosh. Výsledek práce je dvanáctimegový obrázek, který v provedení pro Win má 80 MB, kdežto pro MAC 106 MB! Přitom oba obrázky jsou identické co se týká zobrazení detailů. Zpracování může být automatické, nebo podle nastavení přístroje anebo ručně ovládané. Autor nehodnotí výsledky , zato přikládá galerii, kterou však nelze přímo prolinkovat, takže si ji musíte najít v druhé části článku. Dodejme ještě, že amazon.com přístroj už nabízí za 800 dolarů.

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: