|
K nejkrásnějším parkům v Utahu jistě patří kaňon Bryce. Kaňon se mu říká více méně ze setrvačnosti: ve skutečnosti je to obrovská díra v zemi vyplněná soustavou bizarních skalních věží, jak jinak, červených. Zažili jsme tu dvě svítání – a jak známo, svítání patří ke krajinářově radosti. Jak na svítání? Tak především, technicky je svítání něco jako soumrak naruby – rozdíl je především v teplotě a tím i struktuře atmosféry. Ráno bývá mlha a ta vytváří skvělé světelné efekty. V našem případě ale byl háček v tom, že oblast Bryce se nalézá ve výšce cca 2500 nad mořem, takže svítání, na jaké jsme zvyklí u moře, to krásné s červeným sluncem, tady neexistuje. Obloha se rozjasňuje a najednou lup a nad obzorem je jasný slunečný kotouč. Žádný velký efekt se od toho nedá čekat, vypadá to nějak takto:  Na obrázku je pozoruhodná snad jen vinětace v rozích… asi jsem tam měl nějaký darebný filtr s vysokou obrubou. Nicméně jsem se snažil neprodat kůži lacino. Bylo jasné, že mě čeká bílý kotouč nad vcelku nudným obzorem. Co zachrání obrázek? Nějaká dominanta, jak jinak, markant. Takže místo abych se cpal na nejvyšší pozorovací místo, vybral jsem si stanoviště na terénní vlnou, abych markant, tedy strom a cedule, dostal do silného obrazového místa. No a jakmile je markant v obraze, jsme na cestě k vyhrání. Tuhle fotku, jak se říká, můžu.  Ovšem ty pravé hody nastanou potom. Slunce je stále nízko nad obzorem – tato následující fotka je pořízena cca 15 minut po jeho východu. Je třeba si hlídat protisvětlo – právě to dává úžasné světelné efekty. A velmi doporučuji fotit v RAW formátu, protože při zpracování máte mnohem větší volnost práce jak se světlem, tak s barvami. Tedy, abych upřesnil: ono to takhle v tom Bryce poránu opravdu vypadá, jenže když to vyfotíte z jedné vody šup na plot, efekt se značně zmírní.  Ale i „po slunci“, tedy se sluncem v zádech, se dá fotit. Posledně jsme si tu povídali o polarizáku. Tady jsem žádný nepotřeboval, stačilo nastavit kompenzaci do mínusu, zde -1, a obloha ztmavla skoro do černa.  To co si myslíte, že by snad mohl být sníh opravdu je sníh.  No a závěrem si ukážeme vychytávku. Dejme tomu tenhle záběr – ano, je pořízen širokoúhlým objektivem, 29 mm. V popředí markant, ale přece jen… většina obrazu je mimo ostrost. Což to nějak zařídit, aby bylo ostré všechno?  Za tím účelem pořídím ještě jeden záběr, kde bude zaostřeno pozadí – a markant se samozřejmě ocitne mimo ostrost. Sám o sobě obrázek neobstojí. Jenže pak v Photoshopu, samozřejmě jde to upravit i v Elements, dám jeden u druhý do vrstev a v Photoshopu si ho promaskuju, v Elements masky nejsou, tam si pomocí gumy obě vrstvy propojím, ve výsledku je to jedno. Výsledek je pak tento:  Photoshop to umí od verze CS3 skoro automaticky, ale právě s trávou bývá problém, protože s ní pohybuje vítr a vzniknou potíže s pasováním. Ale ani ruční maskování není moc pracné a nevyžaduje žádnou námahu. A ještě něco – ono to tam opravdu tak vypadá… podotknu naposledy. Aspoň pokud jde o dnešek. Nicméně závěrem jednu fotografickou. My pak v tom kaňonu byli celý den a nafotili spoustu fotek. Ovšem ty nejlepší jsou z rána…  |
|
K nejkrásnějším parkům v Utahu jistě patří kaňon Bryce. Kaňon se mu říká více méně ze setrvačnosti: ve skutečnosti je to obrovská díra v zemi vyplněná soustavou bizarních skalních věží, jak jinak, červených. Zažili jsme tu dvě svítání – a jak známo, svítání patří ke krajinářově radosti. Jak na svítání? Tak především, technicky je svítání něco jako soumrak naruby – rozdíl je především v teplotě a tím i struktuře atmosféry. Ráno bývá mlha a ta vytváří skvělé světelné efekty. V našem případě ale byl háček v tom, že oblast Bryce se nalézá ve výšce cca 2500 nad mořem, takže svítání, na jaké jsme zvyklí u moře, to krásné s červeným sluncem, tady neexistuje. Obloha se rozjasňuje a najednou lup a nad obzorem je jasný slunečný kotouč. Žádný velký efekt se od toho nedá čekat, vypadá to nějak takto: Na obrázku je pozoruhodná snad jen vinětace v rozích… asi jsem tam měl nějaký darebný filtr s vysokou obrubou. Nicméně jsem se snažil neprodat kůži lacino. Bylo jasné, že mě čeká bílý kotouč nad vcelku nudným obzorem. Co zachrání obrázek? Nějaká dominanta, jak jinak, markant. Takže místo abych se cpal na nejvyšší pozorovací místo, vybral jsem si stanoviště na terénní vlnou, abych markant, tedy strom a cedule, dostal do silného obrazového místa. No a jakmile je markant v obraze, jsme na cestě k vyhrání. Tuhle fotku, jak se říká, můžu. Ovšem ty pravé hody nastanou potom. Slunce je stále nízko nad obzorem – tato následující fotka je pořízena cca 15 minut po jeho východu. Je třeba si hlídat protisvětlo – právě to dává úžasné světelné efekty. A velmi doporučuji fotit v RAW formátu, protože při zpracování máte mnohem větší volnost práce jak se světlem, tak s barvami. Tedy, abych upřesnil: ono to takhle v tom Bryce poránu opravdu vypadá, jenže když to vyfotíte z jedné vody šup na plot, efekt se značně zmírní. Ale i „po slunci“, tedy se sluncem v zádech, se dá fotit. Posledně jsme si tu povídali o polarizáku. Tady jsem žádný nepotřeboval, stačilo nastavit kompenzaci do mínusu, zde -1, a obloha ztmavla skoro do černa. To co si myslíte, že by snad mohl být sníh opravdu je sníh. No a závěrem si ukážeme vychytávku. Dejme tomu tenhle záběr – ano, je pořízen širokoúhlým objektivem, 29 mm. V popředí markant, ale přece jen… většina obrazu je mimo ostrost. Což to nějak zařídit, aby bylo ostré všechno? Za tím účelem pořídím ještě jeden záběr, kde bude zaostřeno pozadí – a markant se samozřejmě ocitne mimo ostrost. Sám o sobě obrázek neobstojí. Jenže pak v Photoshopu, samozřejmě jde to upravit i v Elements, dám jeden u druhý do vrstev a v Photoshopu si ho promaskuju, v Elements masky nejsou, tam si pomocí gumy obě vrstvy propojím, ve výsledku je to jedno. Výsledek je pak tento: Photoshop to umí od verze CS3 skoro automaticky, ale právě s trávou bývá problém, protože s ní pohybuje vítr a vzniknou potíže s pasováním. Ale ani ruční maskování není moc pracné a nevyžaduje žádnou námahu. A ještě něco – ono to tam opravdu tak vypadá… podotknu naposledy. Aspoň pokud jde o dnešek. Nicméně závěrem jednu fotografickou. My pak v tom kaňonu byli celý den a nafotili spoustu fotek. Ovšem ty nejlepší jsou z rána… |
