Nezařazené

Sen o provázkovém stativu

Nedávno jsem tu psal o stabilizaci a o stativu a propagoval jsem tezi Kena Rockwella, že i ten nejhorší stativ je lepší než ta nejlepší stabilizace. Ozval se pan I.B. a připomněl mi provázkový stativ. Přiznám se, že jsem toto zajímavé zařízení nikdy nezkoušel, jen jsem o něm četl, například na klubovém webu FF je povídání i s nákresem.. Až teď…

Nejde no nic jiného než o to, že k přístroji připevníte provázek, nejlépe ho přišroubovat k závitu pro stativový šroub, dole přišlápnete (nejlépe přivázat na tyčku a postavit se na to) a napnout… a fotit. Funguje to?

Pokud jsem provedl na přístroji Canon EOS 600D, který v těchto dnech zkouším. Na něm byl setový stabilizovaný objektiv 18-55. Ohnisko jsem nastavil na 55, tedy krát crop factor ekvivalent 88 mm, čili udržitelný nejdelší čas je cca 1/125 sec. Se stabilizací byla 1/60 v podstatě rovnocenná s výsledkem ze stativu. Takže jsem přitvrdil. Výsledek?

Zde je typické srovnání. Vlevo nahoře je snímek pořízený ze stativu, ostatní tři jsou z ruky se stabilizací. Pravý horní a pravý dolní jakž takž ostré, levý dolní dosti neostrý. Celkem jsem jel v sérii 9 fotek a z nich bylo 7 jakž takž ostrých a dvě neostré, asi tak, jak to vidíte na ukázce:

Osvědčila se tedy Rockwellova teze. Funkčnost stabilizátoru je statistická, tedy s jeho použitím roste pravděpodobnost, že fotku udržíme a pokud fotíme v sérii, tak by v tom byl čert, aby aspoň jedna nebyla přijatelně ostrá. Což je ostatně závěr a vyústění mho předešlého článku o stabilizaci.

Pro pořádek udělejme srovnání stativové fotky a fotek bez stabilizace. Tady je to ovšem jednoznačné. Snesitelně ostrý nebyl žádný, ta třicetina prostě nestačí ani na ten ekvivalent 88 mm, a to se mi nijak moc neklepou ruce:

Zachrání to provázkový stativ? Přivázal jsem provázek ke stativovému šroubu (a stativ na mě udiveně zíral, co to vyvádím), napnul a fotil bez stabilizace, samozřejmě, to by jinak nemělo smysl. A výsledek? Žádná sláva. Odstup stativového od „provázkového“ značný, zde je typická ukázka:

No a pro kontrolu jsem vybral dva nejostřejší snímky ze série 9 fotek bez stativu se stabilizací a dva nejostřejší z provázkové série bez stabilizace. Co naplat, ta stabilizace je lepší.

Co je to platné, pořadí dle kvality je očekávané: Nejlepší je stativ, pak stabilizace, pak provázek a nejhorší volně z ruky. A to jsme na dvou stupních od normalizované expozice, tedy místo 1/125 -> 1/60 -> 1/30 sec. Stativ je prostě nenahraditelná pomůcka pro statické snímky, od kterých čekáme opravdovou , nikoli nějakou přibližnou ostrost.

Nedávno jsem tu psal o stabilizaci a o stativu a propagoval jsem tezi Kena Rockwella, že i ten nejhorší stativ je lepší než ta nejlepší stabilizace. Ozval se pan I.B. a připomněl mi provázkový stativ. Přiznám se, že jsem toto zajímavé zařízení nikdy nezkoušel, jen jsem o něm četl, například na klubovém webu FF je povídání i s nákresem.. Až teď…

Nejde no nic jiného než o to, že k přístroji připevníte provázek, nejlépe ho přišroubovat k závitu pro stativový šroub, dole přišlápnete (nejlépe přivázat na tyčku a postavit se na to) a napnout… a fotit. Funguje to?

Pokud jsem provedl na přístroji Canon EOS 600D, který v těchto dnech zkouším. Na něm byl setový stabilizovaný objektiv 18-55. Ohnisko jsem nastavil na 55, tedy krát crop factor ekvivalent 88 mm, čili udržitelný nejdelší čas je cca 1/125 sec. Se stabilizací byla 1/60 v podstatě rovnocenná s výsledkem ze stativu. Takže jsem přitvrdil. Výsledek?

Zde je typické srovnání. Vlevo nahoře je snímek pořízený ze stativu, ostatní tři jsou z ruky se stabilizací. Pravý horní a pravý dolní jakž takž ostré, levý dolní dosti neostrý. Celkem jsem jel v sérii 9 fotek a z nich bylo 7 jakž takž ostrých a dvě neostré, asi tak, jak to vidíte na ukázce:

Osvědčila se tedy Rockwellova teze. Funkčnost stabilizátoru je statistická, tedy s jeho použitím roste pravděpodobnost, že fotku udržíme a pokud fotíme v sérii, tak by v tom byl čert, aby aspoň jedna nebyla přijatelně ostrá. Což je ostatně závěr a vyústění mho předešlého článku o stabilizaci.

Pro pořádek udělejme srovnání stativové fotky a fotek bez stabilizace. Tady je to ovšem jednoznačné. Snesitelně ostrý nebyl žádný, ta třicetina prostě nestačí ani na ten ekvivalent 88 mm, a to se mi nijak moc neklepou ruce:

Zachrání to provázkový stativ? Přivázal jsem provázek ke stativovému šroubu (a stativ na mě udiveně zíral, co to vyvádím), napnul a fotil bez stabilizace, samozřejmě, to by jinak nemělo smysl. A výsledek? Žádná sláva. Odstup stativového od „provázkového“ značný, zde je typická ukázka:

No a pro kontrolu jsem vybral dva nejostřejší snímky ze série 9 fotek bez stativu se stabilizací a dva nejostřejší z provázkové série bez stabilizace. Co naplat, ta stabilizace je lepší.

Co je to platné, pořadí dle kvality je očekávané: Nejlepší je stativ, pak stabilizace, pak provázek a nejhorší volně z ruky. A to jsme na dvou stupních od normalizované expozice, tedy místo 1/125 -> 1/60 -> 1/30 sec. Stativ je prostě nenahraditelná pomůcka pro statické snímky, od kterých čekáme opravdovou , nikoli nějakou přibližnou ostrost.