Automatický režim (označovaný jako AUTO) zvládá všechny běžné světelné situace. Co ale když nastanou situace jaksi neběžné? Nejdříve si tedy řekněme, co je to neběžná situace – jaksi z fotografického hlediska.
Fotoaparát je nastaven na určitý druh osvětlení – na slunečné denní světlo. Jakmile fotografujeme – dejme tomu – za slunečného dne, od 10 dopoledne do 4 odpoledne, není čím si lámat hlavu.
Hlavolam nastává, jakmile vítr přižene těžké mraky a zatáhne oblohu. Nebo když se setmí. Nebo když je světlo jakž takž a my chceme fotografovat lehkoatletické závody. Nebo když jdeme do místnosti.
 |
 |
| Pěkně řešení menu přístroje Olympus Mju Mini Digital, nahoře auto, dole scénický režim „svíčka“ – doprovázeno názornými obrázky.
|
V předchozí kapitole jsme si vysvětlovali, jakými jednoduchými prostředky fotoaparát reaguje na změny světelné situace. Umí to docela dobře, ale, jak se říká, odsud posud. Od jisté hranice mu musíme pomoci a kde ty hranice začínají jsem nastínil v předchozím odstavci.
Konstruktéři fotoaparátů proto připravili pomůcku pro malinko pokročilé fotografy, kteří si už troufnou jít za hranice režimu AUTO. Této pomůcce se říká scénické režimy.
Jsou to soubory nastavených parametrů pro určitý typ fotografické situace. Typicky je to scénický režim SPORT. Při fotografování sportu potřebujeme co nejrychlejší možný čas. V tomto scénickém režimu tedy aparát už nezachází se clonou a časem tak, jak jsme to popisovali v předchozí kapitole. On prostě otevře clonu naplno, aby dosáhl nejrychlejšího času závěrky. Při fotografování krajiny naopak utáhne clonu – a vypne zábleskové zařízení. Pro scénickém režimu PORTRÉT to zařídí tak, aby bylo pozadí trochu neostré a aby pleťová barva vyšla co nejlépe.
Různé typy fotoaparátů nabízejí různý počet scénických režimů. Nejčastěji to bývá sport, portrét, krajina, noční portrét. Bývá jich mnohem víc, třebas dvanáct nebo šestnáct. Pak mezi nimi najdeme i takové režimy, jako je OHŇOSTROJ s dlouhým časem, aby rachejtle vyšly pěkně máznuté jako kometa nad Betlémem, nebo MUZEUM, kdy též nastavuje dlouhý čas a vypne blesk, protože v muzeu se fotografovat s bleskem nesmí.
Funkce jednotlivých scénických režimů je vždycky popsána v uživatelské příručce, proto vřele doporučuji si aspoň tuto kapitolku v manuálu prostudovat.
Automatický režim (označovaný jako AUTO) zvládá všechny běžné světelné situace. Co ale když nastanou situace jaksi neběžné? Nejdříve si tedy řekněme, co je to neběžná situace – jaksi z fotografického hlediska.
Fotoaparát je nastaven na určitý druh osvětlení – na slunečné denní světlo. Jakmile fotografujeme – dejme tomu – za slunečného dne, od 10 dopoledne do 4 odpoledne, není čím si lámat hlavu.
Hlavolam nastává, jakmile vítr přižene těžké mraky a zatáhne oblohu. Nebo když se setmí. Nebo když je světlo jakž takž a my chceme fotografovat lehkoatletické závody. Nebo když jdeme do místnosti.
|
| |
| Pěkně řešení menu přístroje Olympus Mju Mini Digital, nahoře auto, dole scénický režim „svíčka“ – doprovázeno názornými obrázky.
|
V předchozí kapitole jsme si vysvětlovali, jakými jednoduchými prostředky fotoaparát reaguje na změny světelné situace. Umí to docela dobře, ale, jak se říká, odsud posud. Od jisté hranice mu musíme pomoci a kde ty hranice začínají jsem nastínil v předchozím odstavci.
Konstruktéři fotoaparátů proto připravili pomůcku pro malinko pokročilé fotografy, kteří si už troufnou jít za hranice režimu AUTO. Této pomůcce se říká scénické režimy.
Jsou to soubory nastavených parametrů pro určitý typ fotografické situace. Typicky je to scénický režim SPORT. Při fotografování sportu potřebujeme co nejrychlejší možný čas. V tomto scénickém režimu tedy aparát už nezachází se clonou a časem tak, jak jsme to popisovali v předchozí kapitole. On prostě otevře clonu naplno, aby dosáhl nejrychlejšího času závěrky. Při fotografování krajiny naopak utáhne clonu – a vypne zábleskové zařízení. Pro scénickém režimu PORTRÉT to zařídí tak, aby bylo pozadí trochu neostré a aby pleťová barva vyšla co nejlépe.
Různé typy fotoaparátů nabízejí různý počet scénických režimů. Nejčastěji to bývá sport, portrét, krajina, noční portrét. Bývá jich mnohem víc, třebas dvanáct nebo šestnáct. Pak mezi nimi najdeme i takové režimy, jako je OHŇOSTROJ s dlouhým časem, aby rachejtle vyšly pěkně máznuté jako kometa nad Betlémem, nebo MUZEUM, kdy též nastavuje dlouhý čas a vypne blesk, protože v muzeu se fotografovat s bleskem nesmí.
Funkce jednotlivých scénických režimů je vždycky popsána v uživatelské příručce, proto vřele doporučuji si aspoň tuto kapitolku v manuálu prostudovat.
