Nezařazené

Sanyo Xacti VPC-C1 EX

Na posledním DigiFóru, pořádaném IDIFem v Kongresovém centru v Praze, patřil čtyřmegový fotoaparát od Sanya k mimořádně zajímavým exponátům. Jde o originálně řešený přístroj, kombinaci fotoaparátu a videa na kartu. Jaké jsou s ním zkušenosti? Je to model tak nový, že nepronikl ani na stránky Sanya. Oč tedy jde?

Koncepce a design
Aparát je koncipován tak, jak už dávno tvrdím, že by digi měl vypadat. Neopisuje koncept kinofilmového přístroje. Má pistolové držení, trochu jako videokamera, což umožňuje vložit výkonný zoom 1:5,8 (5,8 – 33,8 mm, ekv. 37-214 mm) plus digitální zoom 1:60 (slovy šedesáti, nepřehmátnul jsem se!). Nemá průhledový hledáček, jen odklopný a přetáčecí LCD displej, zase – jako videokamera. Vše je tedy řešeno tak, aby bylo na první pohled zřejmé, že jde o duální přístroj, e to jak fotoaparát, tak video. Samozřejmě – video se zápisem na kartu, v dodávce je 128 MB SD karta! Další zvláštnost: přístroj v podstatě vyžaduje spolupráci s docking station, tedy s kolébkou, která dobíjí jeho lion akumulátor a zprostředkovává USB přenosy dat. Rozměry jsou příjemné, kapesní – 69x108x34mm a váda brutto 175 g. Karoserie je z plastu, já měl barevné provedení červené bordeaux, krása na první pohled!

Ovládání a menu
Přístroj je velmi jednoduchý na ovládání. Zapíná se tlačítkem, pak ale se vypíná a zapíná přiklopením a odklopením displeje, nahoře je přepínání záznam/přehrávání, pod tím je kolébka pro zoom a pozor: vpravo je spoušť na video, vlevo spoušť na fotografování. Pod tím je tlačítko pro menu a vlevo maličký joystick na pohyb v menu.

Menu je dvojí, BASIC a EXPERT. V BASIC nastavujeme velikost, kompresi, předvolené režimy, blesk a setup, v EXPERTu je toho víc, na př. nastavení bílé, citlivosti (50 až 400 ISO, respektive 1600 při scénickém režimu High Sensitivity), makrorežim a setup. Ne, nezapomněl jsem na expoziční korekci – to oni zapomněli a je to jedna z mála pochopitelných piškuntálií tohoto aparátu. Koncepčně je řešeno menu pěkně, horší je to s čitelností, je mrňavé, má nápovědu a ta má šedá písmena na šedém podkladu, tohle si vymyslel opravdu umělecky vytříbený duch! Ještě piškuntálie: přístroj má i mluvenou nápovědu, zkoušel jsem ji poslouchat v angličtině, ale z toho štěbetání jsem neporozuměl ani jediné zblo. Dá se to vypnout.

V praxi

Aberace by se našla také nějaká. Výřez v poměru 1:1, levý horní roh.


Přístroj nastartuje za pěkných 1,9 sec, zpoždění při namáčknuté spoušti (stačí se dotknout) asi za 0,15 průměrně, bez namáčknutí kolem 1 sec. Zoom je velmi rychlý, v osmi krocích jste z extrému v extrému, ovšem je těžké se trefit tam, kam přesně potřebujete. Obrazová kvalita čtyřmegových snímků je velmi dobrá – obrázky jsou velmi světlé, ale díky tomu mají jen malou tendenci k přepalování vysokých jasů. Domeček na naší ukázce má minimum přepálených míst ve srovnání s jinými fotkami. Také na Žofince, respektive na jejím obrazci není žádné moaré.

Spoušť je na palec – to asi bude dělat problémy, protože tisknete spoušť nejméně šikovným prstem a od sebe, takže hrozí nebezpečí stržení fotky. Samozřejmě, že při extrémním zoomování je to nebezpečí akutní.

Čekají nás tu četná překvapení. Například High Sensitivity režim (1600 ISO) funguje při VGA 640×480 pixelech. OK. V bídném světle má bramborové zrno (šum – viz vlevo). OK. Ale jakmile je obstojné světlo, nemá zrno žádné a dokonce velmi dobře vyrovnává světelné rozdíly (viz vpravo, klikněte a uvidíte originál). Co dělá? Jakou expozici volí? Nevíme, nezapisuje EXIF.

Další piškuntálii najdeme při zaostřování. Nelze tu nastavit režim ostření, takže aparát si dělá, co chce a je to mnohdy nepochopitelné, co vlastně chce: informuje vás pomocí cílového terčíku, na co zaostřil – někdy je to členité křoví, ale jindy zase kus oblohy, jednou vlevo, podruhé vpravo, je to trochu sázka do loterie. Jednou se mi dokonce zvětšil na půl displeje, neptejte se, proč – nevím. Možná pro pobavení.

Tenhle fotoaparát je totiž tak trochu zlobivý – pro zlobivé lidi, kteří mají rádi extrabuřty. Sanyo tvrdí: Pro tento přístroj hledáme specifickou cílovou skupinu! Takže například, hledají někoho, kdo chce dělat „zeštíhlovací fotky“ – je tam na to speciální režim. Nebo naopak ztloušťovací fotky (natažením nebo stištění obrazu). Režim „ghost“ duchovitě rozostří pohybující se objekty – docela legrační utilitka, která by se v Photoshopu vcelku obtížně napodobovala.

Baterie vydrží rozumně dlouho, cca 150 fotek a sem tam nějaký videoklip, to je dost na jedno posezení, pak doma strčíte aparát do dokiny, stáhnete fotky, přepnete na nabíjení a pro příští den je vystaráno.

Shrnutí
Výjimečné osobnosti jsou tak trochu vrtošivé a ne jinak je to s tímto přístrojem. Sanyo je světově významný výrobce digitálních aparátů, i významné firmy „podepisují“ OEM výrobky Sanya a prodávají je pod svým jménem. Když něco dá Sanyo na trh pod vlastním názvem, je to vždycky bomba a Xacti nezůstává pozadu. Je to rozkošná hračka, krásná na pohled, jednoduchá na ovládání. Opakuji, je to na hraní, na vážnou práci, zvláště pak na fotografování reportážního typu, vhodná není. Dělá moc hezké video až v rozlišení 640×480 (30 fps), se stereozvukem, dokáže při něm zoomovat a motorek zoomu je slyšet jen nepatrně, neruší.

Co bych si přál: bylo by divné, kdyby Sanyo objednalo takto neobvyklý objektiv jen pro piškuntální aparát, pro který bude hledat cílovou skupinu. Doufejme, že je to pokusný balónek a že se dočkáme doby, kdy budou digitální fotoaparáty takto vypadat a mnohem více umět.

Ukázky

Nahoře ukázka dig.zoomu (vlevo optický max., vpravo max. digi, vpravo Marie při 400 ISO, bílá nastavena, jak to šlo nejlépe


Na posledním DigiFóru, pořádaném IDIFem v Kongresovém centru v Praze, patřil čtyřmegový fotoaparát od Sanya k mimořádně zajímavým exponátům. Jde o originálně řešený přístroj, kombinaci fotoaparátu a videa na kartu. Jaké jsou s ním zkušenosti? Je to model tak nový, že nepronikl ani na stránky Sanya. Oč tedy jde?

Koncepce a design
Aparát je koncipován tak, jak už dávno tvrdím, že by digi měl vypadat. Neopisuje koncept kinofilmového přístroje. Má pistolové držení, trochu jako videokamera, což umožňuje vložit výkonný zoom 1:5,8 (5,8 – 33,8 mm, ekv. 37-214 mm) plus digitální zoom 1:60 (slovy šedesáti, nepřehmátnul jsem se!). Nemá průhledový hledáček, jen odklopný a přetáčecí LCD displej, zase – jako videokamera. Vše je tedy řešeno tak, aby bylo na první pohled zřejmé, že jde o duální přístroj, e to jak fotoaparát, tak video. Samozřejmě – video se zápisem na kartu, v dodávce je 128 MB SD karta! Další zvláštnost: přístroj v podstatě vyžaduje spolupráci s docking station, tedy s kolébkou, která dobíjí jeho lion akumulátor a zprostředkovává USB přenosy dat. Rozměry jsou příjemné, kapesní – 69x108x34mm a váda brutto 175 g. Karoserie je z plastu, já měl barevné provedení červené bordeaux, krása na první pohled!

Ovládání a menu
Přístroj je velmi jednoduchý na ovládání. Zapíná se tlačítkem, pak ale se vypíná a zapíná přiklopením a odklopením displeje, nahoře je přepínání záznam/přehrávání, pod tím je kolébka pro zoom a pozor: vpravo je spoušť na video, vlevo spoušť na fotografování. Pod tím je tlačítko pro menu a vlevo maličký joystick na pohyb v menu.

Menu je dvojí, BASIC a EXPERT. V BASIC nastavujeme velikost, kompresi, předvolené režimy, blesk a setup, v EXPERTu je toho víc, na př. nastavení bílé, citlivosti (50 až 400 ISO, respektive 1600 při scénickém režimu High Sensitivity), makrorežim a setup. Ne, nezapomněl jsem na expoziční korekci – to oni zapomněli a je to jedna z mála pochopitelných piškuntálií tohoto aparátu. Koncepčně je řešeno menu pěkně, horší je to s čitelností, je mrňavé, má nápovědu a ta má šedá písmena na šedém podkladu, tohle si vymyslel opravdu umělecky vytříbený duch! Ještě piškuntálie: přístroj má i mluvenou nápovědu, zkoušel jsem ji poslouchat v angličtině, ale z toho štěbetání jsem neporozuměl ani jediné zblo. Dá se to vypnout.

V praxi

Aberace by se našla také nějaká. Výřez v poměru 1:1, levý horní roh.


Přístroj nastartuje za pěkných 1,9 sec, zpoždění při namáčknuté spoušti (stačí se dotknout) asi za 0,15 průměrně, bez namáčknutí kolem 1 sec. Zoom je velmi rychlý, v osmi krocích jste z extrému v extrému, ovšem je těžké se trefit tam, kam přesně potřebujete. Obrazová kvalita čtyřmegových snímků je velmi dobrá – obrázky jsou velmi světlé, ale díky tomu mají jen malou tendenci k přepalování vysokých jasů. Domeček na naší ukázce má minimum přepálených míst ve srovnání s jinými fotkami. Také na Žofince, respektive na jejím obrazci není žádné moaré.

Spoušť je na palec – to asi bude dělat problémy, protože tisknete spoušť nejméně šikovným prstem a od sebe, takže hrozí nebezpečí stržení fotky. Samozřejmě, že při extrémním zoomování je to nebezpečí akutní.

Čekají nás tu četná překvapení. Například High Sensitivity režim (1600 ISO) funguje při VGA 640×480 pixelech. OK. V bídném světle má bramborové zrno (šum – viz vlevo). OK. Ale jakmile je obstojné světlo, nemá zrno žádné a dokonce velmi dobře vyrovnává světelné rozdíly (viz vpravo, klikněte a uvidíte originál). Co dělá? Jakou expozici volí? Nevíme, nezapisuje EXIF.

Další piškuntálii najdeme při zaostřování. Nelze tu nastavit režim ostření, takže aparát si dělá, co chce a je to mnohdy nepochopitelné, co vlastně chce: informuje vás pomocí cílového terčíku, na co zaostřil – někdy je to členité křoví, ale jindy zase kus oblohy, jednou vlevo, podruhé vpravo, je to trochu sázka do loterie. Jednou se mi dokonce zvětšil na půl displeje, neptejte se, proč – nevím. Možná pro pobavení.

Tenhle fotoaparát je totiž tak trochu zlobivý – pro zlobivé lidi, kteří mají rádi extrabuřty. Sanyo tvrdí: Pro tento přístroj hledáme specifickou cílovou skupinu! Takže například, hledají někoho, kdo chce dělat „zeštíhlovací fotky“ – je tam na to speciální režim. Nebo naopak ztloušťovací fotky (natažením nebo stištění obrazu). Režim „ghost“ duchovitě rozostří pohybující se objekty – docela legrační utilitka, která by se v Photoshopu vcelku obtížně napodobovala.

Baterie vydrží rozumně dlouho, cca 150 fotek a sem tam nějaký videoklip, to je dost na jedno posezení, pak doma strčíte aparát do dokiny, stáhnete fotky, přepnete na nabíjení a pro příští den je vystaráno.

Shrnutí
Výjimečné osobnosti jsou tak trochu vrtošivé a ne jinak je to s tímto přístrojem. Sanyo je světově významný výrobce digitálních aparátů, i významné firmy „podepisují“ OEM výrobky Sanya a prodávají je pod svým jménem. Když něco dá Sanyo na trh pod vlastním názvem, je to vždycky bomba a Xacti nezůstává pozadu. Je to rozkošná hračka, krásná na pohled, jednoduchá na ovládání. Opakuji, je to na hraní, na vážnou práci, zvláště pak na fotografování reportážního typu, vhodná není. Dělá moc hezké video až v rozlišení 640×480 (30 fps), se stereozvukem, dokáže při něm zoomovat a motorek zoomu je slyšet jen nepatrně, neruší.

Co bych si přál: bylo by divné, kdyby Sanyo objednalo takto neobvyklý objektiv jen pro piškuntální aparát, pro který bude hledat cílovou skupinu. Doufejme, že je to pokusný balónek a že se dočkáme doby, kdy budou digitální fotoaparáty takto vypadat a mnohem více umět.

Ukázky

Nahoře ukázka dig.zoomu (vlevo optický max., vpravo max. digi, vpravo Marie při 400 ISO, bílá nastavena, jak to šlo nejlépe