Nezařazené

Sanyo Xacti E1 (info)

A šup s ním do vody! Sanyo se chlubí s „prvním videorekordérem“ schopným ponořit se (a v pořádku se vynořit) do hloubky půl druhého metru. Je v tom trochu trik, ale přece jen je to pěkné. V čem je trik?

Sanyo Xacti jsme objevili už před třemi lety na našem Digifóru, byl to model VPC-C1. Jeho koncept se od té doby nezměnil – jde o přístroj řešený „pistolově“, držíte ho v hrsti jako pažbu koltu, displej má vyklápěcí jako mají videokamery a dá se s ním buď fotit, nebo snímat video na 640×480, frekvencí 30fps. Takže on je to fakticky foťák s více méně běžným videorežimem. Tento poslední model pořizuje záběry ve formátu MPEG-4 s použitím kodeku AVC/H.264, který zmenšuje datový objem o čtvrtinu. V tiskové zprávě se píše, že takto lze pořídit desetihodinový záznam (hurá) na osmigigovou kartu SDHC (uff). Citlivost snímání je veliká, stačí 7 luxů, ba dokonce 2 luxy ve speciálním režimu.

Fotografie pořizuje ve velikosti 6 megapixelů, objektiv je pětinásobný zoom s možností makra až na vzdálenost 1 cm (38-190mm ekv.), světelný F 3.5-F4.7. ISO má automatický rozsah 50 – 400 ISO, ručně lze nastavit až 1600 ISO. LCD displej má úhlopříčku 2,5 palce

Co k tomu dodat?

Podle parametrů soudě jde o vcelku běžný typ fotoaparátu, pořád ale ještě neobvykle stylizovaný. Lidé jsou konzervativní a zatím se neujaly žádné aparáty, které nevypadají „jako foťák“. Z hlediska ergonomie je u těchto Xacti problematická spoušť, je na palec, takže při expozici tlačíte od sebe a to vede k většímu riziku rozhýbání. Tím hůř, že přístroj nemá optickou stabilizaci, jen „digitální“, což je další trik. Digitální stabilizace není žádn á pořáádná stabilizace, má smysl snad jen u videa, ve fotorežimu obvykle spočívá v brutálním navýšení ISO a tím ve zvýšení šumu, děkuji pěkně.

A šup s ním do vody! Sanyo se chlubí s „prvním videorekordérem“ schopným ponořit se (a v pořádku se vynořit) do hloubky půl druhého metru. Je v tom trochu trik, ale přece jen je to pěkné. V čem je trik?

Sanyo Xacti jsme objevili už před třemi lety na našem Digifóru, byl to model VPC-C1. Jeho koncept se od té doby nezměnil – jde o přístroj řešený „pistolově“, držíte ho v hrsti jako pažbu koltu, displej má vyklápěcí jako mají videokamery a dá se s ním buď fotit, nebo snímat video na 640×480, frekvencí 30fps. Takže on je to fakticky foťák s více méně běžným videorežimem. Tento poslední model pořizuje záběry ve formátu MPEG-4 s použitím kodeku AVC/H.264, který zmenšuje datový objem o čtvrtinu. V tiskové zprávě se píše, že takto lze pořídit desetihodinový záznam (hurá) na osmigigovou kartu SDHC (uff). Citlivost snímání je veliká, stačí 7 luxů, ba dokonce 2 luxy ve speciálním režimu.

Fotografie pořizuje ve velikosti 6 megapixelů, objektiv je pětinásobný zoom s možností makra až na vzdálenost 1 cm (38-190mm ekv.), světelný F 3.5-F4.7. ISO má automatický rozsah 50 – 400 ISO, ručně lze nastavit až 1600 ISO. LCD displej má úhlopříčku 2,5 palce

Co k tomu dodat?

Podle parametrů soudě jde o vcelku běžný typ fotoaparátu, pořád ale ještě neobvykle stylizovaný. Lidé jsou konzervativní a zatím se neujaly žádné aparáty, které nevypadají „jako foťák“. Z hlediska ergonomie je u těchto Xacti problematická spoušť, je na palec, takže při expozici tlačíte od sebe a to vede k většímu riziku rozhýbání. Tím hůř, že přístroj nemá optickou stabilizaci, jen „digitální“, což je další trik. Digitální stabilizace není žádn á pořáádná stabilizace, má smysl snad jen u videa, ve fotorežimu obvykle spočívá v brutálním navýšení ISO a tím ve zvýšení šumu, děkuji pěkně.