Nezařazené

Samurajové před objektivem


ANo, je pravda, že někdy jsou ideální podmínky – ideální objekt za ideálního světla a vzniknou z toho trapně ideální obrázky. Obvykle ale nastávají problémy. Třeba s příliš atraktivním tématem a příliš dobrým počasím.

V sobotu 24. dubna otevírali manželé Wiesnerovi novou sezónu jejich japonského centra v Olešku u Prahy (jede se směr Dolní Břežany -> Zvole -> Oleško, je tam cedule JAPONSKÁ ZAHRADA hned za vjezdem do obce – po 200 m, odbočka vpravo),, ulicí K jezírkům nahoru, na téčku doleva a po 250 tam jste. Je třeba se domluvit telefonicky na čísle 602 315 658. Další info najdete na stránce Bonsai – dnes.cz. Teď k focení samotnému.

Byl krásný slunný den – a to už je zaděláno na problém, protože to znamená ostré stíny, vysoké kontrasty. Proto jsem nasadil externí blesk, abych stíny vyrovnal. Bylo to důležité už proto, že samurajové měli přilby s okrajem a stíny v obličeji by byly moc hluboké:

A co dál? Jsou dva přístupy, jak na to jít. Moje žena Ljuba Krbová pracovala s objektivem 200 mm na full frame. To mělo zásadní vliv na perspektivu:


Foto Ljuba Krbová

Toto pojetí má tu výhodu, že obraz je přehledný a pokud by se použila malá clona, postavy by byly odpíchnuté od pozadí. Já jsem pracoval krátkým ohniskem. To umožňovali jít k ději blíž a zvýraznit perspektivu:

Oba přístupy jsou samozřejmě legitimní, každý má svoji výhodu a svoji nevýhodu. Hlavní problém ale bylo to “až moc” dobré počasí a s ním spojenou velkou clonou a velkou hloubkou ostrosti. Laboroval jsem z delšími časy, kvůli dynamice. Určitých efektů se tím dosáhlo, nicméně pozadí zůstávalo moc agresivní.

Spíš se vyplatilo celým přístrojem škubnout a dosáhnout “panningového efektu”.

Jiný příklad “máznutého snímku:

Samozřejmě lze jít i jinými cestami – například fotky barvitých detailů zbroje (mám jich spoustu), pak žánrové obrázky o přestávce… Ale fotit ten boj, to je ten pravý adrenalin. Už se těším, že na to půjdu znovu. Jaké poučení? Asi je přece jen lepší to delší sklo a menší clona, blesk do rychlého času a taky… trošička štěstí.

ANo, je pravda, že někdy jsou ideální podmínky – ideální objekt za ideálního světla a vzniknou z toho trapně ideální obrázky. Obvykle ale nastávají problémy. Třeba s příliš atraktivním tématem a příliš dobrým počasím.

V sobotu 24. dubna otevírali manželé Wiesnerovi novou sezónu jejich japonského centra v Olešku u Prahy (jede se směr Dolní Břežany -> Zvole -> Oleško, je tam cedule JAPONSKÁ ZAHRADA hned za vjezdem do obce – po 200 m, odbočka vpravo),, ulicí K jezírkům nahoru, na téčku doleva a po 250 tam jste. Je třeba se domluvit telefonicky na čísle 602 315 658. Další info najdete na stránce Bonsai – dnes.cz. Teď k focení samotnému.

Byl krásný slunný den – a to už je zaděláno na problém, protože to znamená ostré stíny, vysoké kontrasty. Proto jsem nasadil externí blesk, abych stíny vyrovnal. Bylo to důležité už proto, že samurajové měli přilby s okrajem a stíny v obličeji by byly moc hluboké:

A co dál? Jsou dva přístupy, jak na to jít. Moje žena Ljuba Krbová pracovala s objektivem 200 mm na full frame. To mělo zásadní vliv na perspektivu:


Foto Ljuba Krbová

Toto pojetí má tu výhodu, že obraz je přehledný a pokud by se použila malá clona, postavy by byly odpíchnuté od pozadí. Já jsem pracoval krátkým ohniskem. To umožňovali jít k ději blíž a zvýraznit perspektivu:

Oba přístupy jsou samozřejmě legitimní, každý má svoji výhodu a svoji nevýhodu. Hlavní problém ale bylo to “až moc” dobré počasí a s ním spojenou velkou clonou a velkou hloubkou ostrosti. Laboroval jsem z delšími časy, kvůli dynamice. Určitých efektů se tím dosáhlo, nicméně pozadí zůstávalo moc agresivní.

Spíš se vyplatilo celým přístrojem škubnout a dosáhnout “panningového efektu”.

Jiný příklad “máznutého snímku:

Samozřejmě lze jít i jinými cestami – například fotky barvitých detailů zbroje (mám jich spoustu), pak žánrové obrázky o přestávce… Ale fotit ten boj, to je ten pravý adrenalin. Už se těším, že na to půjdu znovu. Jaké poučení? Asi je přece jen lepší to delší sklo a menší clona, blesk do rychlého času a taky… trošička štěstí.