|
V létě se na trhu objevil nový kompakt od Samsungu . Dostal jsme ho do ruky až teď, poté, co zdejší zastoupení obnovilo zájem o tento model vydáním nové tiskové zprávy. Přinesli jsme ji 5.10. Vyrazil jsem s přístrojem do podzimní mlhy – a výsledky jsou velmi zajímavé.- Jaký je a komu je určen
Ovladatelnost Vzadu pod hranou je váleček, cosi jako roller, v návodu tomu říkají volič režimu závěrky. Už dlouho jsem si takovou chutí nezanadával, jako nad tímhle p….ým voličem. Je to to, čemu se jinde říká drive, tedy zde navolíte, zdali máte fotit jednorázově, v sériích (3 nebo 5 nebo dokonce 10 fotek za vteřinu, dále samospoušť 10 a 2 sec prodleva, bracketing a intervalové focení. Aktivuje se to tak, že palcem se toho dotknete a ono se to někdy aktivuje a někdy ne a musíte tomu pomoct nadávkami. Nakonec zjistíte, je musíte šoupnout sem a pak tam, jenže než najdete to co potřebujete, zhasne to. Není tam žádná aretace nebo zmáčknutí celého toho krámu. Je to zcela zbytečná hračka, tyhle věci se mohly přestěhovat snadno do menu, tím spíš, že tak potřebná věc jako je korekce expozice je v menu. Grrr. Ostatní ovládací prvky jsou rozumné. Je zde dvojice tlačítek menu / spoušť videa a pod tím běžný kruhový volič s rozložením funkcí nahoře nastavení displeje, vpravo ISO, dole makro a vlevo blesk. Kdyby se zeptali někoho, kdo občas fotí, řekl by jim, že korekce expozice se nastavuje asi tak 100x častěji než režim displeje a že by tedy nahoře mohla být korekce expozice. Asi chtěli být originální. Dole je pak otáčivé kolečko (návod tomu říká navigační tlačítko, ale je to kolečko), kterým se pohybujeme ve funkčním menu, zapínaném vpravo dole speciálním tlačítkem (vlevo od něho je tlačítko prom prohlížení). Toto funkční menu je velmi rozumné a najdeme v něm vše, co potřebujeme. Takže pro duševní pohodu poradím – používejte jen toto tlačítko dole, vede ke všemu, čeho je třeba, nerozčilujte se a užívejte radostí aparátu, k nimž se hned dostanu. Menu je moc pěkně graficky řešené a rozumně rozvržené. Vše si můžete nastavit v češtině a v setupu lze nastavit i jakousi nápovědu, takže i začátečník se v menu dobře orientuje. Jak se s ním fotí  Automatický režim v nízkých hladinách světla nastavuje ISO až na 800. Pak je šum přijatelný:  Přirozeně že ve vyšších hodnotách kvalita obrazu rychle klesá. Velmi účinná je stabilizace. Pořídil jsem tři série snímků, bez, se stabilizací a s duální stabilizací, která se nastavuje kruhovým voličem. Expoziční doba byla 1/6 sec, tedy běžně těžko udržitelná. Rozdíly jsou značné:  Nahoře je bez stabilizace, uprostřed se stabilizací a dole s duální stabilizací. Kresba je zde na velmi slušné úrovni, nicméně úbytek v rozích je znatelný. Následující dvojice je pořízena krátkým ohniskem:  Nahoře je výřez ze středu, dole z roku:  Poněkud lépe je na tom dlouhé ohnisko:  Nahoře je výřez ze středu, dole z roku:  Formát RAW je vítaná funkce, nicméně musíme oželet při zvolení RAWu vyhledávání tváře a na ni návaznou funkci „moje hvězda“, kdy si nadefinujeme, který obličej má rozpoznávání tváře fotit přednostně. Myslím, že výhoda RAW velmi vyváží to, o co přijdeme. Už jsem se zmínil, že konvertorem je zde Silkypix a to je znamenitý software. Zde je srovnání snímků simultánně pořízených v RAW a JPEG, vpravo RAW:  Bracketing, když už se k němu prokoušeme přes to šílené kolečko, má kuriózní volbu – kromě běžného bracketingu expozičního a WB je tam i PSS, to znamená, že aparát pořídí osm fotek v různém stylu- píší v návodu. Zamlčí vám drobnost, že se neuloží všech osm, ale jen jedna variantu, a tu si musíte vybrat na displeji, ovšem v miniatuře o velikosti desetihaléřové známky z roku 1952. Naštěstí můžete tento nesmysl ignorovat a volit jen běžný bracketing expoziční. Panorama je zde funkce, nad níž jsem doslova jásal. Vytváří se švenkováním, tedy plynulým pohybem. Ovšem přístroj bez jakéhokoli přepínání nabízí volbu ve všech čtyřech směrech, tedy lze švenkovat zleva doprava nebo zprava doleva, nahoru i dolů (samozřejmě že ne najednou, boha jeho!). Na ukazateli vidíme, kolik toho ještě můžeme došvenkovat, aby bylo panorama úplné, ovšem uvolněním spouště ho můžeme kdykoli přerušit. Lze tedy záběr udělat tak široký, jak potřebujeme. Praktická rada – je mnohem lepší držet přístroj na výšku a ne na šířku. Nelze zde nastavit nic, tedy ani korekci expozice, takže je dobré začít na té světlejší straně panorama a táhnout ke stínu. Šíře panoramatu je do maxima cca 1750. Ovšem maximum legrace zažijeme ve funkci panorama, když po stisku tlačítka Fn (vpravo dole) volíme variantu panorama s akcí. Pak totiž lze sledovat pohybující se objekt a ten se nafotí v multiexpozici do paromatu, což se lépe ukáže než slovy vysvětlí:  Naše iris se dokonce za křovím zastavila asi na 15 vteřin, já přestal panoramovat, ale přístroj se chytil, když opět vyšla. Klobouk dolů, tohle se povedlo! Video tu moc (vůbec) nesleduju, nicméně nemohu neocenit duální záznam – při záznamu videa lze fotit, sice jen 6 fotek, zato v plném rozlišení. Velmi zajímavé a pro videisty příjemné, už proto, že zvuk závěrky se neplete to záznamu videa a přístroj reaguje na směny osvětlení, takže exponuje správně. Prohlížení nabízí běžné funkce, jednak přehrávání, bez zbytečných efektů, jednak úpravy, lze editovat a po editaci se uloží nový snímek, původní zůstane nedotčený. Mazat fotky můžeme po jedné, anebo „hromadně“, ale to je zase po jednom, nelze smazat všechny najednou, leda bychom kartu zformátovali. Je to poněkud divné, ale je to tak. Shrnutí:
Přístroj je na trhu za cca 8 tisíc (říjen 2010). Ukázky:
|
|
V létě se na trhu objevil nový kompakt od Samsungu . Dostal jsme ho do ruky až teď, poté, co zdejší zastoupení obnovilo zájem o tento model vydáním nové tiskové zprávy. Přinesli jsme ji 5.10. Vyrazil jsem s přístrojem do podzimní mlhy – a výsledky jsou velmi zajímavé.- Jaký je a komu je určen
Ovladatelnost Vzadu pod hranou je váleček, cosi jako roller, v návodu tomu říkají volič režimu závěrky. Už dlouho jsem si takovou chutí nezanadával, jako nad tímhle p….ým voličem. Je to to, čemu se jinde říká drive, tedy zde navolíte, zdali máte fotit jednorázově, v sériích (3 nebo 5 nebo dokonce 10 fotek za vteřinu, dále samospoušť 10 a 2 sec prodleva, bracketing a intervalové focení. Aktivuje se to tak, že palcem se toho dotknete a ono se to někdy aktivuje a někdy ne a musíte tomu pomoct nadávkami. Nakonec zjistíte, je musíte šoupnout sem a pak tam, jenže než najdete to co potřebujete, zhasne to. Není tam žádná aretace nebo zmáčknutí celého toho krámu. Je to zcela zbytečná hračka, tyhle věci se mohly přestěhovat snadno do menu, tím spíš, že tak potřebná věc jako je korekce expozice je v menu. Grrr. Ostatní ovládací prvky jsou rozumné. Je zde dvojice tlačítek menu / spoušť videa a pod tím běžný kruhový volič s rozložením funkcí nahoře nastavení displeje, vpravo ISO, dole makro a vlevo blesk. Kdyby se zeptali někoho, kdo občas fotí, řekl by jim, že korekce expozice se nastavuje asi tak 100x častěji než režim displeje a že by tedy nahoře mohla být korekce expozice. Asi chtěli být originální. Dole je pak otáčivé kolečko (návod tomu říká navigační tlačítko, ale je to kolečko), kterým se pohybujeme ve funkčním menu, zapínaném vpravo dole speciálním tlačítkem (vlevo od něho je tlačítko prom prohlížení). Toto funkční menu je velmi rozumné a najdeme v něm vše, co potřebujeme. Takže pro duševní pohodu poradím – používejte jen toto tlačítko dole, vede ke všemu, čeho je třeba, nerozčilujte se a užívejte radostí aparátu, k nimž se hned dostanu. Menu je moc pěkně graficky řešené a rozumně rozvržené. Vše si můžete nastavit v češtině a v setupu lze nastavit i jakousi nápovědu, takže i začátečník se v menu dobře orientuje. Jak se s ním fotí Automatický režim v nízkých hladinách světla nastavuje ISO až na 800. Pak je šum přijatelný: Přirozeně že ve vyšších hodnotách kvalita obrazu rychle klesá. Velmi účinná je stabilizace. Pořídil jsem tři série snímků, bez, se stabilizací a s duální stabilizací, která se nastavuje kruhovým voličem. Expoziční doba byla 1/6 sec, tedy běžně těžko udržitelná. Rozdíly jsou značné: Nahoře je bez stabilizace, uprostřed se stabilizací a dole s duální stabilizací. Kresba je zde na velmi slušné úrovni, nicméně úbytek v rozích je znatelný. Následující dvojice je pořízena krátkým ohniskem: Nahoře je výřez ze středu, dole z roku: Poněkud lépe je na tom dlouhé ohnisko: Nahoře je výřez ze středu, dole z roku: Formát RAW je vítaná funkce, nicméně musíme oželet při zvolení RAWu vyhledávání tváře a na ni návaznou funkci „moje hvězda“, kdy si nadefinujeme, který obličej má rozpoznávání tváře fotit přednostně. Myslím, že výhoda RAW velmi vyváží to, o co přijdeme. Už jsem se zmínil, že konvertorem je zde Silkypix a to je znamenitý software. Zde je srovnání snímků simultánně pořízených v RAW a JPEG, vpravo RAW: Bracketing, když už se k němu prokoušeme přes to šílené kolečko, má kuriózní volbu – kromě běžného bracketingu expozičního a WB je tam i PSS, to znamená, že aparát pořídí osm fotek v různém stylu- píší v návodu. Zamlčí vám drobnost, že se neuloží všech osm, ale jen jedna variantu, a tu si musíte vybrat na displeji, ovšem v miniatuře o velikosti desetihaléřové známky z roku 1952. Naštěstí můžete tento nesmysl ignorovat a volit jen běžný bracketing expoziční. Panorama je zde funkce, nad níž jsem doslova jásal. Vytváří se švenkováním, tedy plynulým pohybem. Ovšem přístroj bez jakéhokoli přepínání nabízí volbu ve všech čtyřech směrech, tedy lze švenkovat zleva doprava nebo zprava doleva, nahoru i dolů (samozřejmě že ne najednou, boha jeho!). Na ukazateli vidíme, kolik toho ještě můžeme došvenkovat, aby bylo panorama úplné, ovšem uvolněním spouště ho můžeme kdykoli přerušit. Lze tedy záběr udělat tak široký, jak potřebujeme. Praktická rada – je mnohem lepší držet přístroj na výšku a ne na šířku. Nelze zde nastavit nic, tedy ani korekci expozice, takže je dobré začít na té světlejší straně panorama a táhnout ke stínu. Šíře panoramatu je do maxima cca 1750. Ovšem maximum legrace zažijeme ve funkci panorama, když po stisku tlačítka Fn (vpravo dole) volíme variantu panorama s akcí. Pak totiž lze sledovat pohybující se objekt a ten se nafotí v multiexpozici do paromatu, což se lépe ukáže než slovy vysvětlí: Naše iris se dokonce za křovím zastavila asi na 15 vteřin, já přestal panoramovat, ale přístroj se chytil, když opět vyšla. Klobouk dolů, tohle se povedlo! Video tu moc (vůbec) nesleduju, nicméně nemohu neocenit duální záznam – při záznamu videa lze fotit, sice jen 6 fotek, zato v plném rozlišení. Velmi zajímavé a pro videisty příjemné, už proto, že zvuk závěrky se neplete to záznamu videa a přístroj reaguje na směny osvětlení, takže exponuje správně. Prohlížení nabízí běžné funkce, jednak přehrávání, bez zbytečných efektů, jednak úpravy, lze editovat a po editaci se uloží nový snímek, původní zůstane nedotčený. Mazat fotky můžeme po jedné, anebo „hromadně“, ale to je zase po jednom, nelze smazat všechny najednou, leda bychom kartu zformátovali. Je to poněkud divné, ale je to tak. Shrnutí:
Přístroj je na trhu za cca 8 tisíc (říjen 2010). Ukázky:
|
