Nezařazené

Samsung SG-L70 (recenze)

Sedm mega za sem kilo, tedy sedm tisíc korun, taková je charakteristika tohoto velmi krásně stylovaného kompaktu. Řada SG patří u Samsungů do kategorie “startovních aparátů”. Tento se vymyká především cenou a když se na něj podíváme blíž, shledáme, že se vymyká… skoro vším. Tak pojďme si ho prohlédnout.

Jaký je a komu je určen

Přístroj na první pohled zaujme svým designem. Je doslova krásný, i když přiznám poněkud zmatek v duši: Samsung inzeroval, že maximum krásy věnuje NV sérii, přičemž tento přístroj designově zřetelně s NV souvisí. Zákazníkovi to ale může být jedno, získá krasavce a zaplatí méně, než by platil za NV přístroj. Zmatek v nomenklatuře ale má Samsung kardinální.

Přístroj je možná ideální co se rozměrů týká: 94 x 57 x 17,5 mm, váha 113 g, je tedy “tak akorát” do ruky, vejde se do kapsy od košile, díky výraznému výstupku v pravé části se skvěle drží, a do tohoto rozměru se pěkně vejde velký dvouapůlpalcový displej (230 tisíc pixelů). Objektiv je inzerován coby Samsung NV Lens s rozsahem odpovídajícím 37,5-112,5 mm při světelnosti F 2,7-5,2. Objektiv svým řešením silně připomíná Pentax, ale majzlík a paličku jsem pro tentokrát nechal v šuplíku a nepřesvědčil jsem se, kde je uvnitř skutečný výrobce podepsán. Vzhledem ke vztahům Samsung – Pentax by ale nebylo divu, kdyby… Objektiv není stabilizovaný, ani čip ne, takže to je první piha na kráse. Když už si někdo chce koupit za sedm tisíc sedmimego s trojnásobným zoomem, stabilizaci obrazu asi čeká (třebaže u ohniska do 120 mm věru není nutná). Ovšem má zajímavou funkci softwarové stabilizace, která přináší pozoruhodné výsledky, jak ještě uvidíme.
Když jsme o tomto přístroji psali poprvé, napsal jsem:
Zajímavou novinkou je Advanced Shake Reduction. Podle tiskové zprávy se v tomto režimu pořídí dva snímky, jeden je podexponovaný (tudíž pořízený vyšší rychlostí závěrky, aby se předešlo rozhýbání), druhý je správně exponovaný, ale rozhýbaný. Softwarovým spojením a optimalizací by se mělo dojít k správnému výsledku, tedy dobře exponovanému snímku a celkově ostrému. Nemá smysl se k systému vyjadřovat, dokud neuvidíme výsledky. Teď už tu výsledky jsou, a jsou velmi dobré. Myslím, že toto je nejvýznamnější inovace tohoto přístroje.

Snímač je CCD 1/2,5 palce z 7,4 Mpx fyzicky a 7,2 Mpx efektivně, což znamená obrázky 3072 x 2304, 2592 x 1944, 2048 x 1536, 1024 x 768, 640 x 480. Citlivost je od 50 ISO do 800 ISO, přičemž na webu všude čtu o 1000 ISO, nicméně na aparátu jsem ho neobjevil a ani v manuálu se o 1000 ISO nepíše, ostatně ani o 50 ISO ne, i když v auto režimu ho přístroj nastaví, jak patrno z Exif údajů. Ani ve špatném světle ho AUTO režim nenastaví, vyždímal jsme bídných 218 ISO v automatickém režimu.

Závěrka má rozsah od 16 sec do 1/2000 sec.
Vyvážení bílé je Automatické, Denní světlo, Zataženo, Zářivky H, Zářivky L, Žárovky, a ručně nastavitelné. Video má dnes už nezbytné rozlišení 640×480 (nebo 320×240) s možností digitální stabilizace obrazu.
Napájení/b> je z akumulátoru, který má velmi dobrou výdrž – nafotil jsem 280 snímků na jedno nabití. Nabíjí se v těle přístroje nebo přes kolébku.
Ukládání je na SSD karty nebo do 20 MB vnitřní paměti.

Ovládání a menu
Přístroj se zapíná tlačítkem na horní stěně přístroje, vedle něho je vpravo spoušť, vlevo tlačítko pro stabilizaci. Tento stabilizátor dělá ze dvou rozmázlých snímků jeden ostrý, a navíc podivuhodně srovná bílou, takže výsledky jsou zatím nejlepší automatické nastavení bílé, které mi přišlo pod ruku. V režimu stabilizace všechno běží v automatickém režimu, včetně nastavení ISO. Přijatelně ostrá fotografie pořízená

 
  Snímek byl pořízen polovinou vteřiny z ruky v režimu digitální stabilizace.


polovinou vteřiny z ruky, co víc si přát? Samozřejmě, že toto zařízení uspokojivě funguje jen při snímání statických snímků. Při momentních snímcích narazíme na problém vystižení okamžiku snímání – pojem “zpoždění spouště” ztrácí v tomto případě smysl. Přístroj nejdřív dlouho “snímá” a pak “procesuje”, , přičemž “dlouho” je 2,5 sec.

Na zadní stěně pod horní hranou je ovládání zoomu, trochu neobvyklé, zoomujeme pohybem nahoru a dolů, ale rychle si na to zvykneme. Následuje pětice tlačítek, kterou na první pohled odhadneme jako běžný čtyřcestný volič s tlačítkem OK uprostřed.
Jenže tady je všechno jinak.
U některých modelů NV série volil Samsung systém anonymních tlačítek s proměnnou funkcí. Zde jsou fakticky anonymní tlačítka s proměnnou funkcí ve formě čtyřcestného voliče. Středním tlačítkem vstupujeme do menu a pak hrou dalších tlačítek volíme funkce. Je nad možnosti této recenze vysvětlit, jak se co volí. Systému nelze upřít nápaditost a eleganci, obávám se však, že běžný uživatel z toho bude jelen. Systém má jednu nespornou vadu: nelze ho používat poslepu, například, že byste jedním dvěma hmaty nastavovali expoziční kompenzaci. Ta, když je jednou navolena, bohužel schová svoji stupnici (špatně čitelnou – bílá písmena na bílém podkladě!).
O komplikovanosti menu svědčí i kuriózní fakt, že přístroj má možnost ručně nastavovat clonu a dlouhé časy, avšak jen ve scénickém režimu Noc, přičemž k dosažení této funkce musíme udělat šest kroků (udělat a pamatovat si, jak jdou po sobě).

Samsung je na tento systém pyšný, nazval ho “Touch and Click”. Je pravda, že k lepší orientaci slouží ikony které se průběžně ukazují na LCD (ještě aby ne), nicméně, ať bádám jak bádám, nemohu přijít na žádnou výhodu oproti běžnému menu jinou, než je originalita. A ta je nesporná.

Jak se s ním fotí
Přístroj nastartoval za 1,6 sec, to je hodně pomalu na dnešní poměry. Zpoždění spouště s namáčknutím je v pořádku, je jen 0,1 sec, bez namáčknutí 0,8 a to je hodně. Za jednu sec lze přezoomovat z jedné krajní polohy do druhé.
Automatické nastavení bílé je skvělé, už o něm byla řeč v souvislosti se softwarovou stabilizací. V žárovkovém osvětlení nebyl rozdíl mezi automatickým nastavením a nastavením “žárovka” nebo ručním nastavením. Automatiku jsem rozhodil jen fotografováním perského koberce, na kterém nebyla žádná bílá, tady si samozřejmě nevěděla rady.
Obrazová kvalita splňuje očekávání od sedmimegového přístroje. Nicméně kresba v rozích znatelně ubývá a má sklony k fialovým konturám. Upřímně řečeno, ten objektiv není nic moc. Rozsah clony má v krátkém ohnisku F2,7 – F4.3, to je o něco víc než jeden clonový stupeň, tak co bychom od něho mohli chtít? Brilantní obraz leda v centrální oblasti. Měření mělo sklony k přeexpozici, takže jsem pak všechno fotil s kompenzací -0,3 EV. Jde to, ale proč bych to měl dělat?
Šum nevnímám jako vážný problém. Při 800 ISO je samozřejmě patrný, nicméně odstup dat mezi 200 a 800 ISO je 10 procent a to je dobrý výsledek (zašuměný obrázek je datově objemnější) – n+ěkdy bývá o 30 a více procent!

Nahoře vlevo 200, vpravo 400 ISO (výřez 1:1, dole 800 ISO.

Obrazové žertíky jsou zde bohatě zastoupeny, především rozmanitými filtry (sépie, černobílé obrázky a pod), jakož i rámečky. Vzhledem k tomu, že je to přístroj určený především k zábavě si i tyto funkce jistě najdou své stoupence – jeden takový příklad máme dole v ukázkách.
O radostech a strastech s ovládáním jsem už psal. Jistě je to věc zvyku, ovšem nutnost vizuálně kontrolovat nastavení je bez diskuse: musíte být vždy ve střehu jako Nick Carter, abyste věděli, v kterém kroku rozvětveného menu jste. Pokud by s tím někdo fotil denně, po týdnu to bude mít “v ruce”, ale běda svátečním fotografům, kteří fotí sotva jednou za měsíc.
Ještě k přenosu fotek. Je třeba je přenášet přes USB kabel, jelikož vytažení SD karty ze slotu je velmi obtížné – pinzeta je vítaný nástroj.

Shrnutí
Samsung SG-L70 je překrásný sedmimegový kompakt s trojnásobným zoomem s krajně originálně řešeným ovládáním. Optiku má chabou. K zajímavým funkcím patří opět originálně řešená digitální stabilizace obrazu. Je těžké posuzovat poměr cena/výkon, záleží na tom, jak dalece si kdo cení estetiky (ta je vysoká) a originality (ta je nesporná).

Pro a proti:

Pro:
Design přístroje
Zajímavě řešená digitální stabilizace
Automatické vyvážení bílé
Proti:
nemá české menu
pro sváteční fotografy složité ovládání

Ukázky:
1,2 – rozsah zoomu, 3,4 ukázka kresby při 50 ISO, 5,6 protisvětlo, 7 ukázka “efektů – veselý rámeček, 8,9 při 400 ISO, 10,11 při 800 ISO, 12 skrz okno při 800 ISO.

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12


Sedm mega za sem kilo, tedy sedm tisíc korun, taková je charakteristika tohoto velmi krásně stylovaného kompaktu. Řada SG patří u Samsungů do kategorie “startovních aparátů”. Tento se vymyká především cenou a když se na něj podíváme blíž, shledáme, že se vymyká… skoro vším. Tak pojďme si ho prohlédnout.

Jaký je a komu je určen

Přístroj na první pohled zaujme svým designem. Je doslova krásný, i když přiznám poněkud zmatek v duši: Samsung inzeroval, že maximum krásy věnuje NV sérii, přičemž tento přístroj designově zřetelně s NV souvisí. Zákazníkovi to ale může být jedno, získá krasavce a zaplatí méně, než by platil za NV přístroj. Zmatek v nomenklatuře ale má Samsung kardinální.

Přístroj je možná ideální co se rozměrů týká: 94 x 57 x 17,5 mm, váha 113 g, je tedy “tak akorát” do ruky, vejde se do kapsy od košile, díky výraznému výstupku v pravé části se skvěle drží, a do tohoto rozměru se pěkně vejde velký dvouapůlpalcový displej (230 tisíc pixelů). Objektiv je inzerován coby Samsung NV Lens s rozsahem odpovídajícím 37,5-112,5 mm při světelnosti F 2,7-5,2. Objektiv svým řešením silně připomíná Pentax, ale majzlík a paličku jsem pro tentokrát nechal v šuplíku a nepřesvědčil jsem se, kde je uvnitř skutečný výrobce podepsán. Vzhledem ke vztahům Samsung – Pentax by ale nebylo divu, kdyby… Objektiv není stabilizovaný, ani čip ne, takže to je první piha na kráse. Když už si někdo chce koupit za sedm tisíc sedmimego s trojnásobným zoomem, stabilizaci obrazu asi čeká (třebaže u ohniska do 120 mm věru není nutná). Ovšem má zajímavou funkci softwarové stabilizace, která přináší pozoruhodné výsledky, jak ještě uvidíme.
Když jsme o tomto přístroji psali poprvé, napsal jsem:
Zajímavou novinkou je Advanced Shake Reduction. Podle tiskové zprávy se v tomto režimu pořídí dva snímky, jeden je podexponovaný (tudíž pořízený vyšší rychlostí závěrky, aby se předešlo rozhýbání), druhý je správně exponovaný, ale rozhýbaný. Softwarovým spojením a optimalizací by se mělo dojít k správnému výsledku, tedy dobře exponovanému snímku a celkově ostrému. Nemá smysl se k systému vyjadřovat, dokud neuvidíme výsledky. Teď už tu výsledky jsou, a jsou velmi dobré. Myslím, že toto je nejvýznamnější inovace tohoto přístroje.

Snímač je CCD 1/2,5 palce z 7,4 Mpx fyzicky a 7,2 Mpx efektivně, což znamená obrázky 3072 x 2304, 2592 x 1944, 2048 x 1536, 1024 x 768, 640 x 480. Citlivost je od 50 ISO do 800 ISO, přičemž na webu všude čtu o 1000 ISO, nicméně na aparátu jsem ho neobjevil a ani v manuálu se o 1000 ISO nepíše, ostatně ani o 50 ISO ne, i když v auto režimu ho přístroj nastaví, jak patrno z Exif údajů. Ani ve špatném světle ho AUTO režim nenastaví, vyždímal jsme bídných 218 ISO v automatickém režimu.

Závěrka má rozsah od 16 sec do 1/2000 sec.
Vyvážení bílé je Automatické, Denní světlo, Zataženo, Zářivky H, Zářivky L, Žárovky, a ručně nastavitelné. Video má dnes už nezbytné rozlišení 640×480 (nebo 320×240) s možností digitální stabilizace obrazu.
Napájení/b> je z akumulátoru, který má velmi dobrou výdrž – nafotil jsem 280 snímků na jedno nabití. Nabíjí se v těle přístroje nebo přes kolébku.
Ukládání je na SSD karty nebo do 20 MB vnitřní paměti.

Ovládání a menu
Přístroj se zapíná tlačítkem na horní stěně přístroje, vedle něho je vpravo spoušť, vlevo tlačítko pro stabilizaci. Tento stabilizátor dělá ze dvou rozmázlých snímků jeden ostrý, a navíc podivuhodně srovná bílou, takže výsledky jsou zatím nejlepší automatické nastavení bílé, které mi přišlo pod ruku. V režimu stabilizace všechno běží v automatickém režimu, včetně nastavení ISO. Přijatelně ostrá fotografie pořízená

 
  Snímek byl pořízen polovinou vteřiny z ruky v režimu digitální stabilizace.


polovinou vteřiny z ruky, co víc si přát? Samozřejmě, že toto zařízení uspokojivě funguje jen při snímání statických snímků. Při momentních snímcích narazíme na problém vystižení okamžiku snímání – pojem “zpoždění spouště” ztrácí v tomto případě smysl. Přístroj nejdřív dlouho “snímá” a pak “procesuje”, , přičemž “dlouho” je 2,5 sec.

Na zadní stěně pod horní hranou je ovládání zoomu, trochu neobvyklé, zoomujeme pohybem nahoru a dolů, ale rychle si na to zvykneme. Následuje pětice tlačítek, kterou na první pohled odhadneme jako běžný čtyřcestný volič s tlačítkem OK uprostřed.
Jenže tady je všechno jinak.
U některých modelů NV série volil Samsung systém anonymních tlačítek s proměnnou funkcí. Zde jsou fakticky anonymní tlačítka s proměnnou funkcí ve formě čtyřcestného voliče. Středním tlačítkem vstupujeme do menu a pak hrou dalších tlačítek volíme funkce. Je nad možnosti této recenze vysvětlit, jak se co volí. Systému nelze upřít nápaditost a eleganci, obávám se však, že běžný uživatel z toho bude jelen. Systém má jednu nespornou vadu: nelze ho používat poslepu, například, že byste jedním dvěma hmaty nastavovali expoziční kompenzaci. Ta, když je jednou navolena, bohužel schová svoji stupnici (špatně čitelnou – bílá písmena na bílém podkladě!).
O komplikovanosti menu svědčí i kuriózní fakt, že přístroj má možnost ručně nastavovat clonu a dlouhé časy, avšak jen ve scénickém režimu Noc, přičemž k dosažení této funkce musíme udělat šest kroků (udělat a pamatovat si, jak jdou po sobě).

Samsung je na tento systém pyšný, nazval ho “Touch and Click”. Je pravda, že k lepší orientaci slouží ikony které se průběžně ukazují na LCD (ještě aby ne), nicméně, ať bádám jak bádám, nemohu přijít na žádnou výhodu oproti běžnému menu jinou, než je originalita. A ta je nesporná.

Jak se s ním fotí
Přístroj nastartoval za 1,6 sec, to je hodně pomalu na dnešní poměry. Zpoždění spouště s namáčknutím je v pořádku, je jen 0,1 sec, bez namáčknutí 0,8 a to je hodně. Za jednu sec lze přezoomovat z jedné krajní polohy do druhé.
Automatické nastavení bílé je skvělé, už o něm byla řeč v souvislosti se softwarovou stabilizací. V žárovkovém osvětlení nebyl rozdíl mezi automatickým nastavením a nastavením “žárovka” nebo ručním nastavením. Automatiku jsem rozhodil jen fotografováním perského koberce, na kterém nebyla žádná bílá, tady si samozřejmě nevěděla rady.
Obrazová kvalita splňuje očekávání od sedmimegového přístroje. Nicméně kresba v rozích znatelně ubývá a má sklony k fialovým konturám. Upřímně řečeno, ten objektiv není nic moc. Rozsah clony má v krátkém ohnisku F2,7 – F4.3, to je o něco víc než jeden clonový stupeň, tak co bychom od něho mohli chtít? Brilantní obraz leda v centrální oblasti. Měření mělo sklony k přeexpozici, takže jsem pak všechno fotil s kompenzací -0,3 EV. Jde to, ale proč bych to měl dělat?
Šum nevnímám jako vážný problém. Při 800 ISO je samozřejmě patrný, nicméně odstup dat mezi 200 a 800 ISO je 10 procent a to je dobrý výsledek (zašuměný obrázek je datově objemnější) – n+ěkdy bývá o 30 a více procent!

Nahoře vlevo 200, vpravo 400 ISO (výřez 1:1, dole 800 ISO.

Obrazové žertíky jsou zde bohatě zastoupeny, především rozmanitými filtry (sépie, černobílé obrázky a pod), jakož i rámečky. Vzhledem k tomu, že je to přístroj určený především k zábavě si i tyto funkce jistě najdou své stoupence – jeden takový příklad máme dole v ukázkách.
O radostech a strastech s ovládáním jsem už psal. Jistě je to věc zvyku, ovšem nutnost vizuálně kontrolovat nastavení je bez diskuse: musíte být vždy ve střehu jako Nick Carter, abyste věděli, v kterém kroku rozvětveného menu jste. Pokud by s tím někdo fotil denně, po týdnu to bude mít “v ruce”, ale běda svátečním fotografům, kteří fotí sotva jednou za měsíc.
Ještě k přenosu fotek. Je třeba je přenášet přes USB kabel, jelikož vytažení SD karty ze slotu je velmi obtížné – pinzeta je vítaný nástroj.

Shrnutí
Samsung SG-L70 je překrásný sedmimegový kompakt s trojnásobným zoomem s krajně originálně řešeným ovládáním. Optiku má chabou. K zajímavým funkcím patří opět originálně řešená digitální stabilizace obrazu. Je těžké posuzovat poměr cena/výkon, záleží na tom, jak dalece si kdo cení estetiky (ta je vysoká) a originality (ta je nesporná).

Pro a proti:

Pro:
Design přístroje
Zajímavě řešená digitální stabilizace
Automatické vyvážení bílé
Proti:
nemá české menu
pro sváteční fotografy složité ovládání

Ukázky:
1,2 – rozsah zoomu, 3,4 ukázka kresby při 50 ISO, 5,6 protisvětlo, 7 ukázka “efektů – veselý rámeček, 8,9 při 400 ISO, 10,11 při 800 ISO, 12 skrz okno při 800 ISO.

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12


Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: