Samsung S9+

O titul Krále mobilů soutěží Samsung s iPhonem a Huaweiem, abych citoval značky u nás obvyklé. Huawei P20 jsem tu už představil, dnes to bude jeho hlavní konkurent. Přístroj je vybaven duálním fotoaparátem, jsou to dva samostatné leč spolupracující 12 MP přístroje s různou optikou a různými čipy. Jeden fotoaparát má objektiv světelný F1.5 s možností nastavit menší clonu F2.4, což je naprosto neobvyklé. Jeho ohnisko odpovídá 26 mm kinofilmového aparátu, čip mí 1 /2,55 palce (1,4 mikronové fotodiody), čip má diody pro ostření v použitím analýzy fázové. Druhý fotoaparát má objektiv F2.4 při ohnisku s ekvivalentem 52 mm, jde tedy o dvojici širokoúhlý – středněohniskový objektiv. Čip má 1 / 36 palce a jednomikronové fotodiody. Autofokus je fázový, objektiv má optickou stabilizaci s ekv.

Variabilní clona je naprostá novinka, dodejme že je přepínací (jako to bývalo na bakelitovém Pionýru, ale to není výsměch, naopak!), nikoli skutečně, tedy plynule, variabilní. Všimneme si, že širokoúhlý objektiv má větší čip než déleohniskový objektiv (vzpírám se nazvat ekv. 55 mm teleobjektivem). Na menším snímači jsou logicky menší fotodiody, z toho lze odvodit, že na delším ohnisku budou větší problémy s šumem. Což je odhad potvrzený praxí.

Fotoaparát pro pořizování selfíček je osmimegový, světelný F1.7 s ohniskem ekv. 25 mm kinofilmového přístroje (1,22 mikronové fotodiody). Video má ve výchozím nastavení rozlišení 2160p/60 fps, nicméně lze nastavit až 3840 x 2160 při 60 fps; lze simultánně snímat 4K video a pořizovat 9K fotografie. Vzhledem k tomu, že ve videu se používá elektronické stabilizace, ve 4K je vypnutá.

Ovládání a menu Fotoaparát se dá aktivovat i při vypnutém mobilu dvojím stiskem vypínače, to je příjemná pomůcka, kterou je ale možno vypnout. K lahůdkám je třeba připočítat zobrazení na celý displej – pak vidíme na krásném zaobleném displeji jasný, ostrý, dá se říci ideální (nebo idealizovaný?) obraz. Na práci se zaobleným displejem je třeba si zvyknout. Tlačítka splývají s černými rohy a grafické rozhraní je zde velmi jemné a na sluníčku špatně ovladatelné, někdy za hranou užitečnosti.

Už v automatickém režimu lze přes ikonku ozubené kolečko ledacos nastavit. Přirozeně že velikost obrázku a poměr stran, dále pak samospoušť, HDR (říkají tomu zde Sytý tón), defaultně je nastaven jako automatická funkce,. Zde se dá nastavit tlačítko hlasitosti tak, aby sloužilo jako mechanická spoušť. V defaultním nastavení způsobí přidržení spouště sériové focení, lze to zde vypnout.

AUTO jistě bude nejčastěji používaný režim. V tomto režimu je vše v režii fotoaparátu, včetně změny clony. Za vysoké světelné hladiny je clona F 2.4 a všechna čest, obraz je ostrý, bez stop procesování.

Samozřejmě že v tomto automatickém režimu lze volně přepínat oba fotoaparát a měnit tak úhel záběru. Gestem roztažením dvěma prsty se dostaneme k táhlu na průběžnou změnu ohniska, tedy je to obvyklá kombinace fyzické a softwarové změny ohniska. Nicméně ovládání dotykem je zde velmi problematické a proto lze doporučit v menu nastavit tlačítko pro změnu hlasitosti na zoom. Nicméně zázraky se nedějí, softwarový zoom se nemůže kvalitou vyrovnat optickému zobrazení a lze tedy doporučit přepínání obou optických režimů.

PRO režim změní fotoaparát v plnohodnotný přístroj – kde můžeme i měnit clonu. V nabídce je ovládání ISO, času, zbarvení, ruční zaostření, nastavení bílé a korekce expozice. Tato korekce expozice funguje i v automatickém režimu, pokud poklepeme do obrazu a pak táhneme nahoru nebo dolů. K finesám patří i celoplošné a bodové měření expozice a změna zaostřování vícebodového a jednobodového. Pod položkou Velikost obrázku v setupu (ozubené kolečko) je dovedně ukryta možnost ukládat souběžně RAW a JPEG. Vyvolání z RAW odkrývá jiné dimenze obrazu. Vzhledem k tomu, že se ukládají obě verze, nikdo není k vyvolání z RAW nucen… Tento RAW režim dává opodstatnění k použití PRO režimu, který jinak klade díky filigránskému ovládání mnohá úskalí s výsledkem nejspíš neodpovídajícím vynaloženému úsilí.
K disposici jsou další funkce.
Živé zaostřování je funkce, která vykreslí ostře objekt ve vzdálenosti půl druhého metru a rozostří pozadí. Míra rozostření je nastavitelná, na ovládání jsem si tu už zanaříkal, obtížnost je navýšena tím, že při nepatrné nepřesnosti se přepíná celý režim, tedy snadno z Živého zaostření vypadneme.
Zábavný je režim Superpomalý. Jde o vstup zpomaleného videa s frekvencí 960 oken za vteřinu, přičemž není třeba se trefovat do správného okamžiku. V obrazovém poli je čtverec a v něm přístroj detekuje pohyb a aktivuje příslušnou funkci. Nicméně je možné funkci aktivovat i ručně. K nabízeným funkcím patří vytvoření Emoi, to je vygenerování animovaného panáčka, a Hyperčas, což je časosběrný režim. Toto je můj Emoi:

Jak se s ním fotí
Podstatná je program line, průběh změn clony, času a citlivosti. Přístroj začne při poklesu světelné hladiny zvyšovat citlivost dřív než by snížil clonu. Je ochoten jít dokonce na 500 ISO, než aby odclonil – to je výraz důvěry k odšumovací procesy. Co ale je zvláštní je další průběh – přístroj hodně prodlužuje expoziční dobu a velmi rychle se dostává do oblasti kolem 1/10 vteřiny. Spoléhá zde na optickou stabilizaci obou fotoaparátů, nicméně ta není nic, nač spoléhat, zvlášť při ležérním držení přístroje, které je fotografování mobilem vlastní.

Samsungy nejvyšší třídy si už dlouho drží ambici na nejlepší fotoaparát. Mnoho příznivců jistě přirozeně barevný a je ostrý bez viditelného zprocesování. Imponující je chování při nízkých světelných hladinách najde i tento model. Dvanáctimegový obraz je vynikající, zvláště při plném slunci, zde přijde vhod přepínání clony. Po přepnutí na delší ohnisko musíme počítat s mírným poklesem kresby, zvláště pak při špatném světle a vysokém ISO.

Vynikající kvality dosahuje video, ať ve formátu H.234 nebo novém H.265. Optická stabilizace je k disposici vždycky, elektronická jen při menším rozlišení než 4K. Nový formát H.265 má lepší kompresní algoritmy, takže se na 30vteřinovém záběru ušetří cca 100 MB oproti H.264.

Shrnutí
Samsung S9+ je bezesporu vynikající smartmobil – z várky pro první pololetí mi ve srovnání vyšel lépe než iPhone X, ale i než Huawei P20. K jeho přednostem patří vynikající obraz, přepínání clony a vysoká citlivosti. Jeho ovladatelnost mi přišla poněkud problémová. Cenu v řádu 25 tisíc neřeším, prostě tyhle mobil – klenoty jsou drahé.

Ukázky: