Samsung Pro 815

Hrdou zkratkou „pro“ se pokouší dosavadní výrobce jednoduchých přístrojů prorazit do oblasti fotoaparátů pro náročné. Patnáctinásobný Schneider Kreuznach zoom je jednou z hlavních atrakcí. A co dál?

Jaký je a komu je určen

Je to přístroj s elektronickým hledáčkem, přičemž záměrem asi bylo – vyrobit přístroj s množstvím „nej“. Objektiv Schneider Kreuznach má impozantní rozsah odpovídající ohnisku 28 – 420 mm (mechanické ovládání), při světelnosti DF 2,2 – 4,6. Ostří od 10 cm, v makru od 3 cm (!). Už to jsou úctyhodné údaje, tím spíš, že ve spolupráci se snímačem CCD 8.0 Mpx vytváří – jak bude ještě pojednáno – krásné obrázky 3264 x 2448 bodů (a v menším rozměru 2400 x 1800, 1632 x 1224, 1024 x 768, 640 x 480, přičemž je možno nastavit jak 4:3, tak „kinofilmový“ poměr 3:2). Snímač má rozměr 2/3 palce (8.8×6,6 mm). Citlivost lze nastavit od 50 do 400 ISO (škoda,že v honu za rekordy se Samsung neodvážil jít s citlivostí výš, snímač i procesor by jedno EV navíc unesly). Vestavený blesk má směrné číslo 13 při 100 ISO, což znamená prakticky dosah do 6 m, i to je úctyhodný výkon. Externí blesk lze k tělu připojit přes aktivní patici (hot shoe). Měření je multi, středové a bodové, u přístrojů tohoto druhu je volba mezi auto / program / priorita času a clony / manuál samozřejmostí. Video je 640 x 480, 320 x 240, 160 x 120, 25/15 fps, zápis snímků JPEG, TIFF a RAW na CompactFlash I i II, napájení z lithium iontového velkokapacitního aku, který vydrží cca 500 snímků.
Rekordy ovšem drží i ve váze (910 g) a rozměrech (136x87x79), což už jsou parametry větší než šířka a hloubka leckteré zrcadlovky. Do olbřímího těla se vměstná o velký 3,3´´ displej (8,75 cm, momentálně největší používaný): přístroj má i stavový displej na horní časti, který je schopen převzít roli hledáčku,tak originální řešení tu ještě nebylo.
Takže shrnuto: přístroj je to mohutný, slibující velký výkon, určený vážně pracujícímu fotografovi. V první zprávě o tomto přístroji jsem vycházel z dojmu z fotky a z parametrů. Výkřik typu „vypadá úžasně“ jsem si mohl odpustit, na rozdíl od fotky ve skutečnosti tento gigantický plastový přístroj vypadá značně neohrabaně a spíš připomíná některé profi přístroje, které záměrně neusilují o líbivý vzhled…

Objektiv vyzoomovaný naplno. Manuální ovládání zoomu je velká výhoda tohoto přístroje. Lze samozřejmě i ostřit manuálně, bohužel se neukáže stupnice a ostření pomocí EVF je takřka nemožné.

Ovládání a menu
Na horní stěně je kruhový volič funkcí (automat, program, priorita času/clony, manuál, video, uživatelské nastavení, 13 scén) a tlačítko pro zapnutí a vypnutí; po stranách stavového displeje jsou vlevo tlačítka pro ISO, režim ostření, vpravo sériové focení a samospoušť. A už jsme na začátku války s tímto přístrojem. Funkce se ovládají tlačítky a dvěma rollery (ovládacími kolečky) vzadu a vpředu. Pod očnicí (tedy tou částí, kudy se díváme

Rozsah zoomu je bezpochyby impozantní

do elektronického hledáčku) je přepínání hledáčkového systému. Pokud přepneme na velký displej, musíme volby dělat zdě a nikoli na stavovém displeji. Pak lze přepnout na elektronický hledáček a volíme rollerem podle údajů v EVF, ale také na stavovém displeji. Pak ale lze volit obraz do stavového displeje, ale pak nelze volit podle ikon, ale podle toho, co vidíme uprostřed stavového displeje a to je tak malé, že to nevidíme. Jste z toho tumpachový (vá)? Tak to jsme dva. K tumpachovosti ještě přispívá fakt, že tlačítka jsou plochá, takže se těžko nahmatávají a popisy jsou černé na černém pozadí, což je typický příklad vítězství designu nad užitností.
Na zadní stěně vedle LCD je vlevo zmíněné tlačítko pro přepínání EVF-LCD-stavový displej a pod ním tlačítko pro režim zobrazení. Těch je několik – s údaji i bez údajů, živý histogram, mřížka pro přesné nastavení svislic a horizontál a pak je tam pozoruhodný srovnávací režim, kdy vidíme poslední snímek a nový snímek i s údaji. Třetí tlačítko funguje, když zapneme scénické režimy – pak s jeho stisknutím a zadním rollerem nastavíme tu potřebnou.
Vpravo od displeje je čtyřcestný volič s funkcemi: nahoře volba alba při prohlížení, vpravo volba velikosti, dolů makro, vlevo blesk. Pod ním je tlačítko pro okamžitý náhled.
Pro pravou ruku je nahoře ještě uzávěr expozice a ostření. Ale pozor: při automatickém režimu funguje jako uzávěr spoušť napůl namáčknutá, kdežto při ostatních režimech musíme použít pro uzávěr zaostření tento miniaturním, do těla zapuštěný knoflíček, stisknutelný za cenu vyvrácení palce. Když ale pohneme zoomem, uzávěr spadne a musíme opět ostřit. Arrrgh. Naštěstí je možné ostřit manuálně, ale naneštěstí je obraz v EVF natolik (jako vždycky) nekvalitní, že ostření „na matnici“ je sen mladé dívky.

Menu je přístupné po stisknutí středového tlačítka čtyřcestného voliče. Má tři oddíly, fotografický, přehrávací a setup (nastavení přístroje). Někdo se rozhodl zlepšit systém menu, takže je to zařízeno tak, že to co je aktuálně zvoleno je v středové ose obrazovky, takže všechna menu se pořád přesouvají a nevíte, kde jste.

Vlevo scéna nasvícená žárovkou při automatickém režimu, vpravo při manuálním nastavení.

Jak se s ním fotí
Nejdřív to dobré: obrazový výkon je vynikající, snímky jsou ostré, barvy příjemně syté, ale nepřehnané. V automatickém režimu zvládá i žárovkové světlo tak, že chybu lze snadno napravit. Velmi příjemně přístroj překvapil stran šumu – při 400 ISO je zanedbatelný, při 200 ISO nepatrný, přičemž právě v tomto ohledu mívaly 8 Mpx EVF přístroje od začátku problémy. Fialové kontury zde jsou, ale musíme mít na paměti, že je to osmimegový snímek a to co vidíme na monitoru ve 100% je fakticky obrovská zvětšenina, jakou nikdy nenecháme dělat a pokud ano, nebudeme na ni koukat tak zblízka, jako je monitor. Soudková vada při snímcích zblízka na 28 mm ohnisko se projevuje. Přístroj nabíhá velmi svižně, za 1,3 sec. V testu na elektronické stopky na monitoru zpoždění dopadlo dobře, při namáčknuté spoušti 0,1 sec, bez 0,7 sec, což při takovém objektivu lůze považovat za úspěch – při širokém ohnisku. Zato v terénu je ostření velmi zdlouhavé a při použití dlouhého ohniska můžeme na živou fotografii zapomenout. Příjemné je, že při zoomování máme v elektronickém hledáčku o ekvivalentu ohniska v mm.

Už jsem se zmiňoval o zvláštnosti s uzávěrem ostření, tento prvek pokládám za vážný nedostatek. Výrobce si to nemyslí, naopak soudě podle návodu to pokládá za přednost: tímto tlačítkem (k němuž potřbeujete vratiprst) doporučuje nabírat expozici – souhlasil bych, kdyby tlačítko bylo nahmatatelné a přístupné. Expoziční kompenzace +-2 EV se aktivuje také tímto tlačítkem a dále pak prstencem na objektivu. Čistě teoreticky bychom měliaxpozici ladit podle histogramu, bohužel při zkouškách se ukázalo, že histogram je k ničemu. Pro názornost přikládám srovnání – histogram ofocený z displeje versus realita – histogram snímku pořízeného při +2EV, přičemž histogram fotoaparátu naznačuje ideálně nastavenou expozici. Na ukázce je nahoře to co bylo na displeji, dole histogram Zoner Photo Studia 8 téhož snímku, pořízeného s kompenzací + 2EV. Samozřejmě, že takový snímek je expozičně naprosto ujetý do přeexpozice. Děkuji pěkně, na takový histogram na displeji nejen že není spolehnutí, ten je skutečně jen na ty pověstné dvě věci.

No a samozřejmě i absence stabilizátoru bude vnímána velmi negativně. Je tu sice indikace rizika roztřesení, ale co naplat, bez stabilizátoru je třeba fotit při 420 mm aspoň 1/500 sec, abychom měli naději na ostrý snímek. Na statické snímky je tento přístroj výborný, dělá krásné obrázky, ale fotit s tím něco, co se pohybuje rychleji než pevninská kra je značně problematické.

Ukázka soudkové vady při 28 mm a výřez z kraje obrazu při zobrazení 1:1 ukazuje fialové kontury – jsou v praxi zanedbatelné.

Shrnutí
Samsung Pro 815 je velký, těžký, robustní přístroj s elektronickým hledáčkem, patnáctinásobným vysoce světelným zoomem a snímačem 8 Mpx. Je vhodný k pořizování kvalitních statických snímků, vzhledem k problematické ovladatelnosti a pomalosti ostření při delším ohnisku je nevhodný pro živou fotografii.

Pro a proti:

Ukázky:
1,2,3 při slunečném počasí, 4 v protisvětle, 5, 6 rozsah jasů, 7 interiér, 8 a 9 pestré barvy, 10 při 400 ISO.

1		2
3		4
5		6
7		8
9		10

Hrdou zkratkou „pro“ se pokouší dosavadní výrobce jednoduchých přístrojů prorazit do oblasti fotoaparátů pro náročné. Patnáctinásobný Schneider Kreuznach zoom je jednou z hlavních atrakcí. A co dál?

Jaký je a komu je určen

Je to přístroj s elektronickým hledáčkem, přičemž záměrem asi bylo – vyrobit přístroj s množstvím „nej“. Objektiv Schneider Kreuznach má impozantní rozsah odpovídající ohnisku 28 – 420 mm (mechanické ovládání), při světelnosti DF 2,2 – 4,6. Ostří od 10 cm, v makru od 3 cm (!). Už to jsou úctyhodné údaje, tím spíš, že ve spolupráci se snímačem CCD 8.0 Mpx vytváří – jak bude ještě pojednáno – krásné obrázky 3264 x 2448 bodů (a v menším rozměru 2400 x 1800, 1632 x 1224, 1024 x 768, 640 x 480, přičemž je možno nastavit jak 4:3, tak „kinofilmový“ poměr 3:2). Snímač má rozměr 2/3 palce (8.8×6,6 mm). Citlivost lze nastavit od 50 do 400 ISO (škoda,že v honu za rekordy se Samsung neodvážil jít s citlivostí výš, snímač i procesor by jedno EV navíc unesly). Vestavený blesk má směrné číslo 13 při 100 ISO, což znamená prakticky dosah do 6 m, i to je úctyhodný výkon. Externí blesk lze k tělu připojit přes aktivní patici (hot shoe). Měření je multi, středové a bodové, u přístrojů tohoto druhu je volba mezi auto / program / priorita času a clony / manuál samozřejmostí. Video je 640 x 480, 320 x 240, 160 x 120, 25/15 fps, zápis snímků JPEG, TIFF a RAW na CompactFlash I i II, napájení z lithium iontového velkokapacitního aku, který vydrží cca 500 snímků.
Rekordy ovšem drží i ve váze (910 g) a rozměrech (136x87x79), což už jsou parametry větší než šířka a hloubka leckteré zrcadlovky. Do olbřímího těla se vměstná o velký 3,3´´ displej (8,75 cm, momentálně největší používaný): přístroj má i stavový displej na horní časti, který je schopen převzít roli hledáčku,tak originální řešení tu ještě nebylo.
Takže shrnuto: přístroj je to mohutný, slibující velký výkon, určený vážně pracujícímu fotografovi. V první zprávě o tomto přístroji jsem vycházel z dojmu z fotky a z parametrů. Výkřik typu „vypadá úžasně“ jsem si mohl odpustit, na rozdíl od fotky ve skutečnosti tento gigantický plastový přístroj vypadá značně neohrabaně a spíš připomíná některé profi přístroje, které záměrně neusilují o líbivý vzhled…

Objektiv vyzoomovaný naplno. Manuální ovládání zoomu je velká výhoda tohoto přístroje. Lze samozřejmě i ostřit manuálně, bohužel se neukáže stupnice a ostření pomocí EVF je takřka nemožné.

Ovládání a menu
Na horní stěně je kruhový volič funkcí (automat, program, priorita času/clony, manuál, video, uživatelské nastavení, 13 scén) a tlačítko pro zapnutí a vypnutí; po stranách stavového displeje jsou vlevo tlačítka pro ISO, režim ostření, vpravo sériové focení a samospoušť. A už jsme na začátku války s tímto přístrojem. Funkce se ovládají tlačítky a dvěma rollery (ovládacími kolečky) vzadu a vpředu. Pod očnicí (tedy tou částí, kudy se díváme

Rozsah zoomu je bezpochyby impozantní

do elektronického hledáčku) je přepínání hledáčkového systému. Pokud přepneme na velký displej, musíme volby dělat zdě a nikoli na stavovém displeji. Pak lze přepnout na elektronický hledáček a volíme rollerem podle údajů v EVF, ale také na stavovém displeji. Pak ale lze volit obraz do stavového displeje, ale pak nelze volit podle ikon, ale podle toho, co vidíme uprostřed stavového displeje a to je tak malé, že to nevidíme. Jste z toho tumpachový (vá)? Tak to jsme dva. K tumpachovosti ještě přispívá fakt, že tlačítka jsou plochá, takže se těžko nahmatávají a popisy jsou černé na černém pozadí, což je typický příklad vítězství designu nad užitností.
Na zadní stěně vedle LCD je vlevo zmíněné tlačítko pro přepínání EVF-LCD-stavový displej a pod ním tlačítko pro režim zobrazení. Těch je několik – s údaji i bez údajů, živý histogram, mřížka pro přesné nastavení svislic a horizontál a pak je tam pozoruhodný srovnávací režim, kdy vidíme poslední snímek a nový snímek i s údaji. Třetí tlačítko funguje, když zapneme scénické režimy – pak s jeho stisknutím a zadním rollerem nastavíme tu potřebnou.
Vpravo od displeje je čtyřcestný volič s funkcemi: nahoře volba alba při prohlížení, vpravo volba velikosti, dolů makro, vlevo blesk. Pod ním je tlačítko pro okamžitý náhled.
Pro pravou ruku je nahoře ještě uzávěr expozice a ostření. Ale pozor: při automatickém režimu funguje jako uzávěr spoušť napůl namáčknutá, kdežto při ostatních režimech musíme použít pro uzávěr zaostření tento miniaturním, do těla zapuštěný knoflíček, stisknutelný za cenu vyvrácení palce. Když ale pohneme zoomem, uzávěr spadne a musíme opět ostřit. Arrrgh. Naštěstí je možné ostřit manuálně, ale naneštěstí je obraz v EVF natolik (jako vždycky) nekvalitní, že ostření „na matnici“ je sen mladé dívky.

Menu je přístupné po stisknutí středového tlačítka čtyřcestného voliče. Má tři oddíly, fotografický, přehrávací a setup (nastavení přístroje). Někdo se rozhodl zlepšit systém menu, takže je to zařízeno tak, že to co je aktuálně zvoleno je v středové ose obrazovky, takže všechna menu se pořád přesouvají a nevíte, kde jste.

Vlevo scéna nasvícená žárovkou při automatickém režimu, vpravo při manuálním nastavení.

Jak se s ním fotí
Nejdřív to dobré: obrazový výkon je vynikající, snímky jsou ostré, barvy příjemně syté, ale nepřehnané. V automatickém režimu zvládá i žárovkové světlo tak, že chybu lze snadno napravit. Velmi příjemně přístroj překvapil stran šumu – při 400 ISO je zanedbatelný, při 200 ISO nepatrný, přičemž právě v tomto ohledu mívaly 8 Mpx EVF přístroje od začátku problémy. Fialové kontury zde jsou, ale musíme mít na paměti, že je to osmimegový snímek a to co vidíme na monitoru ve 100% je fakticky obrovská zvětšenina, jakou nikdy nenecháme dělat a pokud ano, nebudeme na ni koukat tak zblízka, jako je monitor. Soudková vada při snímcích zblízka na 28 mm ohnisko se projevuje. Přístroj nabíhá velmi svižně, za 1,3 sec. V testu na elektronické stopky na monitoru zpoždění dopadlo dobře, při namáčknuté spoušti 0,1 sec, bez 0,7 sec, což při takovém objektivu lůze považovat za úspěch – při širokém ohnisku. Zato v terénu je ostření velmi zdlouhavé a při použití dlouhého ohniska můžeme na živou fotografii zapomenout. Příjemné je, že při zoomování máme v elektronickém hledáčku o ekvivalentu ohniska v mm.

Už jsem se zmiňoval o zvláštnosti s uzávěrem ostření, tento prvek pokládám za vážný nedostatek. Výrobce si to nemyslí, naopak soudě podle návodu to pokládá za přednost: tímto tlačítkem (k němuž potřbeujete vratiprst) doporučuje nabírat expozici – souhlasil bych, kdyby tlačítko bylo nahmatatelné a přístupné. Expoziční kompenzace +-2 EV se aktivuje také tímto tlačítkem a dále pak prstencem na objektivu. Čistě teoreticky bychom měliaxpozici ladit podle histogramu, bohužel při zkouškách se ukázalo, že histogram je k ničemu. Pro názornost přikládám srovnání – histogram ofocený z displeje versus realita – histogram snímku pořízeného při +2EV, přičemž histogram fotoaparátu naznačuje ideálně nastavenou expozici. Na ukázce je nahoře to co bylo na displeji, dole histogram Zoner Photo Studia 8 téhož snímku, pořízeného s kompenzací + 2EV. Samozřejmě, že takový snímek je expozičně naprosto ujetý do přeexpozice. Děkuji pěkně, na takový histogram na displeji nejen že není spolehnutí, ten je skutečně jen na ty pověstné dvě věci.

No a samozřejmě i absence stabilizátoru bude vnímána velmi negativně. Je tu sice indikace rizika roztřesení, ale co naplat, bez stabilizátoru je třeba fotit při 420 mm aspoň 1/500 sec, abychom měli naději na ostrý snímek. Na statické snímky je tento přístroj výborný, dělá krásné obrázky, ale fotit s tím něco, co se pohybuje rychleji než pevninská kra je značně problematické.

Ukázka soudkové vady při 28 mm a výřez z kraje obrazu při zobrazení 1:1 ukazuje fialové kontury – jsou v praxi zanedbatelné.

Shrnutí
Samsung Pro 815 je velký, těžký, robustní přístroj s elektronickým hledáčkem, patnáctinásobným vysoce světelným zoomem a snímačem 8 Mpx. Je vhodný k pořizování kvalitních statických snímků, vzhledem k problematické ovladatelnosti a pomalosti ostření při delším ohnisku je nevhodný pro živou fotografii.

Pro a proti:

Ukázky:
1,2,3 při slunečném počasí, 4 v protisvětle, 5, 6 rozsah jasů, 7 interiér, 8 a 9 pestré barvy, 10 při 400 ISO.

1		2
3		4
5		6
7		8
9		10