Jak vypadá pětimegový kompakt za méně než tři tisíce? Zvědavost mi nedala a prozkoumal jsem tenhle zajímavý aparátek. Jeho základní specifikace jsou imponující. Rozlišení 14,2 mega, pětinásobný zoom s ekvivalentem 26 – 130 mm, tedy od velmi slušně širokoúhlého do mírného teleobjektivu.
Jak vypadá pětimegový kompakt za méně než tři tisíce? Zvědavost mi nedala a prozkoumal jsem tenhle zajímavý aparátek. Jeho základní specifikace jsou imponující. Rozlišení 14,2 mega, pětinásobný zoom s ekvivalentem 26 – 130 mm, tedy od velmi slušně širokoúhlého do mírného teleobjektivu. LCD má „jen“ 2,7 palce, ovšem podstatný je rozměr 94 x 54 x 19 mm, to je opravdu mrňous, který se snadno vejde do kapsičky košile. Má ještě jeden displej vpředu, to proto, aby se snadno fotil autoportrét – nebo takové ty dvojičky „na nataženou ruku“. Zapisuje, a to je další zvláštnost, na kartu microSD, zatím jsem tyhle karty potkal jen v mobilech, a škodolibec by poznamenal, že fotky z tohoto foťáku se od obrázků z mobilu zas tak moc neliší. Video má rozlišení 1280 x 720. Mnohé z toho je slibné, kde je čertovo kopýtko?
Tato otázka asi napadne kde koho. Od maličkého kompaktu za necelé tři tisíce nemůžeme čekat zázraky a nemá smysl ho výkonnostně srovnávat s G12 od Canonu. Je to prostě levný obrazový zápisníček s mrňavým čipem 1/2,3 (je to CCD, aspoň že tak). Jeho optika je také jednoduchá a oba jeho displeje jsou také velmi prostinké. To vše je třeba mít na paměti a při recenzování tedy musím nastavit laťky a měřítka jinak než obvykle, kdy zde posuzuji především technicky špičkové modely. Takže otázka zní, kolik muziky ze sebe dovede vyloudit tento levný přístroj.
Ovládání a menu
Už při první prohlídce zjistíme, že to není jen tak prostinký mačkálek. Jeho tělo s viditelně kovovými částmi budí dojem solidnosti a pečlivého dílenského zpracování. Na horní stěně je spoušť, tlačítko pro zapínání a také tlačítko pro aktivaci předního displeje s úhlopříčkou 1,5 palce. Ten má na sobě jakousi zrcadlovou fólii, takže se v ní vidíte i bez aktivace LCD. Na zadní stěně vpravo od displeje jsou další ovládací prvky. Nahoře je ovládání zoomu, tlačí se nahoru a dolů. Vlevo pod ním je tlačítko pro menu, vedle něho volič režimu snímání. Následuje čtyřcestný volič s funkcemi pro režim zobrazení na displeji, vpravo samospoušť, dole makro, vlevo blesk. Dole je pak tlačítko pro přehrávání a funkční tlačítko Fn. Takže vida, skřítek má zcela dospělé ovládání.
Režimy snímání jsou čtyři, plný automat (smart auto), program (automatika s nastavitelnými parametry), scénické předvolby a video. Smart auto je napojeno na scénické režimy, těch je celkem patnáct, a po analýze scény nastaví odpovídající parametry, ve fotu i ve videu.
Program umožňuje obvyklé volby, tedy ISO, nastavení bílé, volbu režimu měření expozice i ostření. Je tu položka „inteligentní filtr“, ten se mi bohužel nepodařilo rozchodit a nepomohl mi ani manuál, který je dosti podrobný (na přiloženém CD). Snad mi některý čtenář poradí, moje patnáctiletá zkušenost recenzenta zde selhala. Filtry „miniatura“, rybí oko, skica apod. Ale lze použít v režimu prohlížení, kde to má výhodu, že se filtrovaný obrázek uloží a ten původní zůstane zachovaný. Ve výbavě je i bracketing (postupné snímání 3 fotek s různou expozicí) a vysokorychlostní sekvence, ovšem v nízkém rozlišení.
K roztomilým blbinkám patří detekce úsměvu a mrknutí a po pořízení 5 fotek milované tváře lze dotyčného zařadit mezi preferované, na něž bude zaostřeno především. V menu čeká jediný zálud, je tam nastavení sytosti, doostření a kontrastu, ale vyskočit zz toho se musí stisknutím tlačítka menu, nikoli čtyřcestným voličem. Zde hrozí nemilé rozhození obrazu, pokud vyskakujete chybně. Nechybí tu ani zvuková poznámka, to je hodno pozornosti, protože tahle funkce v poslední době z kompaktů vymizela a pokládám ji za velmi užitečnou (třebaže jsme ji nikdy v životě nepoužil, ovšem ke své škodě).Jinak je menu přehledné, samozřejmě v češtině.
Jak se s ním fotí
Tady se musím nadýchnout k předmluvě.
Je to foťák za tři tisíce, přes Heureku ho pořídíte ještě levněji. Slouží k základnímu obrazovému záznamu. Je maličký, neobtěžuje, a všechno potřebné umí. Je docela rychlý na to, že stojí tři tisíce.
Jen ty obrázky jsou v kvalitativní relaci ceny. Nemá smysl se nad tím pozastavovat, každý si udělá názor z přiložených ukázek. Je to dostatečné pro zábavu, pro web, případně pro nenáročný tisk.
Upřímně, myslím si, že všechny kompakty by měly v zásadě sloužit k zábavě – čímž nemyslím kategorii kompaktů s výměnnou optikou. Je nesmysl na ně klást nároky jako na zrcadlovku a aplikaci RAW zde pokládám za slušně řečeno redundantní. Tenhle foťáček za tři litry nic nepředstírá a nic neslibuje. Vesele fotí, obrázky jsou v krajích neostré, šum je už při 400 ISO vidět, no a co, přece s tím nepůjdeme fotit amazonské Indiány pro National Geographic.
Ledaže by jo, ale to by se muselo hodně umět… 🙂
Ukázky:
1 a 2 rozsah zoomu (optického), 3 digitální zoom, 4 až 6 běžné světlo, 7 s bleskem, 8 střední kvalita, 9 vysoká kvalita, 10 při 400 ISO, 11 foceno na přední displej, 12 na přední displej fotila v automatickém režimu pětiletá Kačenka.
| 1 |
 |
2 |
 |
| 3 |
 |
4 |
 |
| 5 |
 |
6 |
 |
| 7 |
 |
8 |
 |
| 9 |
 |
10 |
 |
| 11 |
 |
12 |
 |
