Nezařazené

Samsung Digimax V5

Je to kovový kompakt s rozumnými rozměry x 56 x 36.5mm – chlubí se možností devíti druhy napájení! Nejlepší je ale klasická NiMH AA, ve dvou kusech. Záznam je na SD karty anebo na Memory Stick Duo, tedy duální slot, SD zaručeno do 512 MB, MSD do 128 MB, což je po čertech málo. LCD displej má úhlopříčku 1.5´´. K příjemnostem přístroje patří rychlé USB 2.0 spojení s počítačem. Snímač má úhlopříčku 1 /1,8´´, hledáček je průhledový. Objektiv je prestižní od Schneidera (3xzoom plus 4 x digitální).

Ovládání a menu
Přístroj se zapíná šoupátkem na horní stěně. Kovový kotouč pod zadní hranou slouží k volbě režimu (scénické režimy, priorita času/clony/manuál, automat, program, uživatelské nastavení, noční scéna, video a magnetofon) – jak vidno, umí toho hodně. Na zadní stěně je čtyřsměrný volicí kotouč pro pohyb v menu s potvrzováním uprostřed a dole okamžitý náhled.

Menu je přehledné, dobře čitelné, se střízlivou výraznou grafikou dobře viditelnou i ve slunečním světle. Nejčastější volitelné funkce jsou přístupné z horního tlačítka vlevo od displeje – zdola nahoru to jsou expoziční kompenzace, nastavení bílé (včetně ruční) ISO a ovládání barevnosti přes kanály. Dalším tlačítkem se zapíná manuální ostření a tím docela dole se zapíná/vypíná displej.
Zatímco menu je dobře čitelné, ovládání přes tlačítko vlevo nahoře je trochu ošemetné, lze si ale na ně zvyknout.

V praxi
Náběh je neobvykle pomalý, 4,7 je dnes opravdu hodně a že nám k tomu zahraje úvodní znělka je chabá náplast. Zpoždění dosahující hodnoty při namáčknutí 0,5 sec je velmi nepříjemné, bez namáčknutí hodnota přesahuje vteřinu a to už máme pocit, že jsme se vrátili do starých časů. Naštěstí je obraz pěkný, ostrý, nedělá ostudu pětimegovému rozlišení. Také úroveň šumu při 400 ISO je velmi slušná. Diktafon s dlouhou výdrží (až 2 hod.) je příjemný dodatek. Věru to není žádný rychlík, ale v rukou uvážlivého fotoamatéra mohou vzniknout pěkné snímky.

Ukázky, Žofinka je při 400 ISO

Je to kovový kompakt s rozumnými rozměry x 56 x 36.5mm – chlubí se možností devíti druhy napájení! Nejlepší je ale klasická NiMH AA, ve dvou kusech. Záznam je na SD karty anebo na Memory Stick Duo, tedy duální slot, SD zaručeno do 512 MB, MSD do 128 MB, což je po čertech málo. LCD displej má úhlopříčku 1.5´´. K příjemnostem přístroje patří rychlé USB 2.0 spojení s počítačem. Snímač má úhlopříčku 1 /1,8´´, hledáček je průhledový. Objektiv je prestižní od Schneidera (3xzoom plus 4 x digitální).

Ovládání a menu
Přístroj se zapíná šoupátkem na horní stěně. Kovový kotouč pod zadní hranou slouží k volbě režimu (scénické režimy, priorita času/clony/manuál, automat, program, uživatelské nastavení, noční scéna, video a magnetofon) – jak vidno, umí toho hodně. Na zadní stěně je čtyřsměrný volicí kotouč pro pohyb v menu s potvrzováním uprostřed a dole okamžitý náhled.

Menu je přehledné, dobře čitelné, se střízlivou výraznou grafikou dobře viditelnou i ve slunečním světle. Nejčastější volitelné funkce jsou přístupné z horního tlačítka vlevo od displeje – zdola nahoru to jsou expoziční kompenzace, nastavení bílé (včetně ruční) ISO a ovládání barevnosti přes kanály. Dalším tlačítkem se zapíná manuální ostření a tím docela dole se zapíná/vypíná displej.
Zatímco menu je dobře čitelné, ovládání přes tlačítko vlevo nahoře je trochu ošemetné, lze si ale na ně zvyknout.

V praxi
Náběh je neobvykle pomalý, 4,7 je dnes opravdu hodně a že nám k tomu zahraje úvodní znělka je chabá náplast. Zpoždění dosahující hodnoty při namáčknutí 0,5 sec je velmi nepříjemné, bez namáčknutí hodnota přesahuje vteřinu a to už máme pocit, že jsme se vrátili do starých časů. Naštěstí je obraz pěkný, ostrý, nedělá ostudu pětimegovému rozlišení. Také úroveň šumu při 400 ISO je velmi slušná. Diktafon s dlouhou výdrží (až 2 hod.) je příjemný dodatek. Věru to není žádný rychlík, ale v rukou uvážlivého fotoamatéra mohou vzniknout pěkné snímky.

Ukázky, Žofinka je při 400 ISO