|
Už potřetí posílám pohlednice z ostrova Fuenteventura, druhého co do velikosti v Kanárských ostrovech. Fotím tu Panasonicem GF1 a pevným ohniskem 20 mm = 40 mm ekv. Jsem na prázdninách a nechci sebou tahat všechno nádobíčko. Dnes to budou pohlednice z pouště. Tedy… z pouštičky. Fuenteventura vypadá trochu jako hubená myš, hlavičku má nahoře, tedy na severu a ocásek dole. Zprava, tedy od pevniny, sem vítr zanáší pouštní písek ze Sahary. U města Corralejo se vytvořila pidipoušť, dlouhá asi 15 km. Má všechny náležitosti pouště – kromě velikosti. Poušť jsme fotil v Ománu a v Kalifornii a v Peru, jaké poučení mi mohla dát tahle poušt velikosti kapesníku? Fotit se má ráno nebo večer, když jsou dlouhé stíny. Vrazili jsme ráno, kvůli horku, Ovšem s těmi stíny je to tu problém… Je to fakt pidipoušť a duny jsou zde nizoučké a málo strmé, takže ty správné kontrasty tady neuvidíte. Po sluníčku, tedy se sluncem v zádech, má to smysl? Ano, pokud pracujeme s liniemi a plochami. Nebe bylo bez obláčku, a třebaže to není ideální atmosférický jev, k poušti se celkem dobře hodí. Pak stačí zachovávat základní kompoziční zásady, především dělení plochy na třetiny, umístění nápadného objektu do průsečíku třetin – a čím je celek jednodušší, tím líp.  Zkusme ale jít do protisvětla. Při tomto řešení je toho třeba hlídat víc. Předešle to byly jenom plochy, ale teď je nutné pracovat s prostorem, protože protisvětlo odhalí plastičnost terénu. No a jsme u odvěkého problému, jak převést trojrozměrný prostor do dvou rozměrů obrázku. Zde jsem vsadil na silnou úhlopříčku, tou se nikdy nic nezkazí.  Nicméně, přece jen jsme trochu zalitoval, že nemám širší ohnisko. Zahodit foťák do žita? Nic takového. Pomůžu si panoramováním a Zoner Photo Studio dva obrázky sestaví do jednoho…  Předpokládá to samozřejmě manuální nastavení expozice, ale to je v podstatě běžná rutina při jakémkoli panoramatickém fotografování. Poušť, to není jen písek a nebe… Jsou to také rostliny. V poušti toho roste podivuhodně mnoho a tvary těch otužilých bylin jsou někdy roztodivné. A fotogenické…  Podle stop zjistíte, kolik živočichů tu je… Zaujala mě stopa – rostliny. Je to jen maličký kořínek, nitka, vlákno, ale jak tím vítr mele, vzniká oblouček, na některých místech dokonce kolečko. A docela zajímavý abstraktní obrazec.  Taková je to tedy poušť, tady na Fuenteventura. Není velká, aby tu zmizela celá armáda nebo aspoň aby se ztratila karavana… Ani ty tu nejsou, ani velbloudi… Ba dokonce i těmi velbloudy mohu posloužit. Ovšem narazili jsme na ně jinde než na poušti, u jedné vesnice. Choval je tam nějaký kretén, uvázané, strážené pěti psy na metrových řetězech.  |
|
Už potřetí posílám pohlednice z ostrova Fuenteventura, druhého co do velikosti v Kanárských ostrovech. Fotím tu Panasonicem GF1 a pevným ohniskem 20 mm = 40 mm ekv. Jsem na prázdninách a nechci sebou tahat všechno nádobíčko. Dnes to budou pohlednice z pouště. Tedy… z pouštičky. Fuenteventura vypadá trochu jako hubená myš, hlavičku má nahoře, tedy na severu a ocásek dole. Zprava, tedy od pevniny, sem vítr zanáší pouštní písek ze Sahary. U města Corralejo se vytvořila pidipoušť, dlouhá asi 15 km. Má všechny náležitosti pouště – kromě velikosti. Poušť jsme fotil v Ománu a v Kalifornii a v Peru, jaké poučení mi mohla dát tahle poušt velikosti kapesníku? Fotit se má ráno nebo večer, když jsou dlouhé stíny. Vrazili jsme ráno, kvůli horku, Ovšem s těmi stíny je to tu problém… Je to fakt pidipoušť a duny jsou zde nizoučké a málo strmé, takže ty správné kontrasty tady neuvidíte. Po sluníčku, tedy se sluncem v zádech, má to smysl? Ano, pokud pracujeme s liniemi a plochami. Nebe bylo bez obláčku, a třebaže to není ideální atmosférický jev, k poušti se celkem dobře hodí. Pak stačí zachovávat základní kompoziční zásady, především dělení plochy na třetiny, umístění nápadného objektu do průsečíku třetin – a čím je celek jednodušší, tím líp. Zkusme ale jít do protisvětla. Při tomto řešení je toho třeba hlídat víc. Předešle to byly jenom plochy, ale teď je nutné pracovat s prostorem, protože protisvětlo odhalí plastičnost terénu. No a jsme u odvěkého problému, jak převést trojrozměrný prostor do dvou rozměrů obrázku. Zde jsem vsadil na silnou úhlopříčku, tou se nikdy nic nezkazí. Nicméně, přece jen jsme trochu zalitoval, že nemám širší ohnisko. Zahodit foťák do žita? Nic takového. Pomůžu si panoramováním a Zoner Photo Studio dva obrázky sestaví do jednoho… Předpokládá to samozřejmě manuální nastavení expozice, ale to je v podstatě běžná rutina při jakémkoli panoramatickém fotografování. Poušť, to není jen písek a nebe… Jsou to také rostliny. V poušti toho roste podivuhodně mnoho a tvary těch otužilých bylin jsou někdy roztodivné. A fotogenické… Podle stop zjistíte, kolik živočichů tu je… Zaujala mě stopa – rostliny. Je to jen maličký kořínek, nitka, vlákno, ale jak tím vítr mele, vzniká oblouček, na některých místech dokonce kolečko. A docela zajímavý abstraktní obrazec. Taková je to tedy poušť, tady na Fuenteventura. Není velká, aby tu zmizela celá armáda nebo aspoň aby se ztratila karavana… Ani ty tu nejsou, ani velbloudi… Ba dokonce i těmi velbloudy mohu posloužit. Ovšem narazili jsme na ně jinde než na poušti, u jedné vesnice. Choval je tam nějaký kretén, uvázané, strážené pěti psy na metrových řetězech. |
