V souvislosti s recenzí na Nikon D750 jsem se trochu zabýval schopností přístroje snímat na vysoké ISO. Už v recenzi jsem konstatoval, že do 12800 ISO jsou výsledky velmi uspokojivé a pro praktické použití vyhovující. Nikona jsem zkoušel mimo jiné i v obtížných světelných podmínkách v koňské stáji – celkově nízká světelná hladina a občas extrémní rozdíly v jasech. Toto je typický příklad. Fotky jsem pořizoval souběžně v JPEG a RAW (NEF) formátu. Takto si přístroj poradil s velkým rozpětím jasů při 8000 ISO, na proklik máte originální obrázek.
V souvislosti s recenzí na Nikon D750 jsem se trochu zabýval schopností přístroje snímat na vysoké ISO. Už v recenzi jsem konstatoval, že do 12800 ISO jsou výsledky velmi uspokojivé a pro praktické použití vyhovující. Nikona jsem zkoušel mimo jiné i v obtížných světelných podmínkách v koňské stáji – celkově nízká světelná hladina a občas extrémní rozdíly v jasech. Toto je typický příklad. Fotky jsem pořizoval souběžně v JPEG a RAW (NEF) formátu. Takto si přístroj poradil s velkým rozpětím jasů při 8000 ISO, na proklik máte originální obrázek.
Po úpravě v Zoneru 14 dostanu velmi uspokojivý obrázek:
V konvertoru NX-D jsem získal z RAW tento výsledek:
Porovnáme-li původní JPEG a výsledkem konverze, je zřejmé, že se konverze vyplácí, na ukázce je vpravo konvertovaný snímek. Záleží i na stupni odšumění – vždy jde o kompromis. Pokud bychom obrázek tiskli, šum nebude na výsledku vadit, i tento výřez ve 100% zvětšení je v podstatě výřez z plachty přes metr široké.
V druhém kole jsem upravil RAW v Camera Raw Photoshopu.
Porovnáním obou výsledků si myslím, že výsledek v CR je přece jen zřetelnější, nicméně i zde záleží na individuálním přístupu a nastavených kritériích. Lze dosáhnout menšího šumu, ale mému vkusu jsou ty vymydlené obrázky protivné, připadají mi umělé.
V Camera RAW jsem upravoval i následující dva obrázky. Tento je při 12800 ISO, v protisvětle:
Limitu praktické použitelnosti se zde dosahuje při 25600 ISO – foceno malým okénkem stáje, upraveno v Adobe CR a odšuměno.
Nicméně jde o extrém – vysoké ISO se dá použít i za vyšších světelných hladin – k dosažení krátké expoziční doby! Pak ovšem ten šum není zdaleka tak limitující, jako v nízkých světelných hladinách. A závěrem podotknu, že schopnost zvládat vysoké ISO je jedna z velkých předností fulll frame systémů.
