|
Během dubna jsou k vidění v pražském skleníku Fata Morgana v Tróji exotičtí motýli. Líhnou se tam a v kouzelném prostředí umělého pralesa vyhledávají jeden druhého, snoubí se a lásku korunují smrtí. Je to úchvatná podívaná. Vypravil jsem se tam s mobilem Sony Ericsson W705.¨Podívanou jsem zažil už loni. Zaujala mě snovost a prchavost celého toho dění a napadlo mě, že nedokonalým zobrazením mobilu získám materiál pro nějaké další ztvárnění. Na ukázkách je vždy originál „jak ho mobil stvořil“ a zpracovaný snímek , jak ho stvořil Photoshop. Vždy uvádím dvojici a pod ní povídání, které k ní patří.
První motýl, kterého jsem viděl, byl mrtvý, ležel připláclý na mokré podlaze. Připadal mi snový, neskutečný. Hodně jsem ho tedy zesvětlil a rozmázl filtrem rozostření-rozmazání.
Druhý mrtvý motýl ležel v koutě, poblíž nohy skřínky, ve které se vylíhl – před hodinami, spíš před minutami. Díval jsem se na něho průhledem mezi čepelemi travin. Napadlo mě ty čepele zvýraznit zvýšenou sytostí a motýla světelně potlačit. Čepele jsem tedy přenesl do vrstvy, zvýšil jim sytost a rozostřil Gaussovým rozostřením. Spodek jsem ztmavil, jednak násobením a pak přemalováním velkým měkkým štětcem černou barvou.
Tento motýl (a všichni následující) byl živý. Seděl na okně skleníku prozářeném jarním sluncem. Nikdy se k němu nedostane. Nikdy mu nepředvede svoje barvy. Proto jsem duplikoval vrstvy, prolnul v režimu násobit a nástrojemhouba jsem zvýšil sytost zelených skvrn na jeho křídlech.
Černý motýl s červenými skvrnami přitáhl moji pozornost, když sedal na červenou kytku. Duplikoval jsem vrstvy a horní rozmazal Gaussovým, rozostřením. Pak následovala maska a černá barva nanášená měkkým štětcem odkryla ostrou kytku a jakž takž ostré žilky na křídlech.
Tihle obrovští modří motýli jsou hlavní atrakcí! Zde mě zaujala jakási geometričnost – motýl jako trojúhelník ve vybrání listů. Duplikoval jsem vrstvy, prolnul režimem násobit a pomocí masky odkryl jasně barevného motýla.
Zde jsem se pokusil jasně barevného motýla odpíchnout od pozadí tak, že jsem potlačil barevnost pozadí a zvýraznil barvu křídel. Opět: duplikovat vrstvu, tu horní jsem desaturoval, překryl maskou a černá barva na těle a křídlech motýla vytáhla jasné barvy ze spodní vrstvy.
Tahle fotka se mi líbí asi nejvíc – taky jsem tu duplikoval vrstvy a prolnul násobením – ale pak jsem filtrem rozostřit – rozmazat upravil spodní okraj křídel.
Na závěr falešná letovka. Zase to jsou dvě vrstvy, jedna rozostřená tím rozmazáním a motýl zůstal ostrý. tyhle výběry je opravdu nejlíp dělat pomocí masky, jinak je to moc pracná věc s nejistým výsledkem _ kdežto ve vrstvách a maskách tak dlouho malujete, dokud nejste spokojení. |
|
Během dubna jsou k vidění v pražském skleníku Fata Morgana v Tróji exotičtí motýli. Líhnou se tam a v kouzelném prostředí umělého pralesa vyhledávají jeden druhého, snoubí se a lásku korunují smrtí. Je to úchvatná podívaná. Vypravil jsem se tam s mobilem Sony Ericsson W705.¨Podívanou jsem zažil už loni. Zaujala mě snovost a prchavost celého toho dění a napadlo mě, že nedokonalým zobrazením mobilu získám materiál pro nějaké další ztvárnění. Na ukázkách je vždy originál „jak ho mobil stvořil“ a zpracovaný snímek , jak ho stvořil Photoshop. Vždy uvádím dvojici a pod ní povídání, které k ní patří.
První motýl, kterého jsem viděl, byl mrtvý, ležel připláclý na mokré podlaze. Připadal mi snový, neskutečný. Hodně jsem ho tedy zesvětlil a rozmázl filtrem rozostření-rozmazání.
Druhý mrtvý motýl ležel v koutě, poblíž nohy skřínky, ve které se vylíhl – před hodinami, spíš před minutami. Díval jsem se na něho průhledem mezi čepelemi travin. Napadlo mě ty čepele zvýraznit zvýšenou sytostí a motýla světelně potlačit. Čepele jsem tedy přenesl do vrstvy, zvýšil jim sytost a rozostřil Gaussovým rozostřením. Spodek jsem ztmavil, jednak násobením a pak přemalováním velkým měkkým štětcem černou barvou.
Tento motýl (a všichni následující) byl živý. Seděl na okně skleníku prozářeném jarním sluncem. Nikdy se k němu nedostane. Nikdy mu nepředvede svoje barvy. Proto jsem duplikoval vrstvy, prolnul v režimu násobit a nástrojemhouba jsem zvýšil sytost zelených skvrn na jeho křídlech.
Černý motýl s červenými skvrnami přitáhl moji pozornost, když sedal na červenou kytku. Duplikoval jsem vrstvy a horní rozmazal Gaussovým, rozostřením. Pak následovala maska a černá barva nanášená měkkým štětcem odkryla ostrou kytku a jakž takž ostré žilky na křídlech.
Tihle obrovští modří motýli jsou hlavní atrakcí! Zde mě zaujala jakási geometričnost – motýl jako trojúhelník ve vybrání listů. Duplikoval jsem vrstvy, prolnul režimem násobit a pomocí masky odkryl jasně barevného motýla.
Zde jsem se pokusil jasně barevného motýla odpíchnout od pozadí tak, že jsem potlačil barevnost pozadí a zvýraznil barvu křídel. Opět: duplikovat vrstvu, tu horní jsem desaturoval, překryl maskou a černá barva na těle a křídlech motýla vytáhla jasné barvy ze spodní vrstvy.
Tahle fotka se mi líbí asi nejvíc – taky jsem tu duplikoval vrstvy a prolnul násobením – ale pak jsem filtrem rozostřit – rozmazat upravil spodní okraj křídel.
Na závěr falešná letovka. Zase to jsou dvě vrstvy, jedna rozostřená tím rozmazáním a motýl zůstal ostrý. tyhle výběry je opravdu nejlíp dělat pomocí masky, jinak je to moc pracná věc s nejistým výsledkem _ kdežto ve vrstvách a maskách tak dlouho malujete, dokud nejste spokojení. |
