S Canonem v ZOO

V pražské Zoologické zahradě se v úterý 16. června sešli příznivci fotografie a Canonu zvlášť. Proběhla tu i fotografická soutěž. Spolu s Liborem Kopečným a Ondřejem Prosickým jsme coby porotci fotky vybírali a vybrali. Zde můj komentář.

Autorů bylo asi 140, každý mohl odevzdat jednu fotku. První místo získala Martina Bažantová touto fotkou šéfa zdejších goril Richarda. My jako porotci jsme ji viděli „na výšku“, ale teď si uvědomuji, že asi toto je ta správná poloha.

Ostrost je posazena na spodní oko a to je hlavní síla té fotky: má výraz. U fotografování zvířat je důležité, aby na snímku byla emoce: zvířecí svět je emocí plný a je žádoucí je zachytit! Důležité je i to, že oči jsou šikmo, ne ve svislici nad sebou, i to přispívá k dynamice snímku.

Druhá cena vyvolala emoce diváků – a i dnes si myslím, že jsme si coby porotci nejdřív měli precizovat zadání. Fotka je sice výborná, to nechci zlehčovat, Norbert Mikš si zde vybral téma zdánlivě neatraktivní a zvládl ho skvěle, o to by nic. Fotka je ale evidentně upravovaná. Ono tedy, kdyby upravovaná nebyla, jistě by nás jako porotce zaujala taky. Je to přímo školní ukázka správné kompozice, ti šneci jsou v silném obrazovém místě, pozadí je klidné, pásmo ostrosti je ideální, takže je dost možné, že by tu druhou cenu fotka dostala i bez úpravy.

Jenže co je to platné, upravovaná byla. Čímž nechci tvrdit, že si ji autor přinesl z domova – ono se tam v ZOO horlivě notebookovalo, viděl jsem to na vlastní oči! Ale příště by v zadání mělo být jednoznačně řečeno – odevzdává se fotka bez úpravy. I když, je to těžké: je konverze z RAW úprava? Kdo zkontroluje, zdali šlo o konverzi „podle fotoaparátu“, anebo zda se dělaly úpravy parametrů? A má konverze bez úprav parametrů smysl? To je přece jeden z hlavních důvodů, proč fotit v RAWu, že se parametry mohou měnit. Ach jo. Dodatek
Bohužel, chci věřit že nedopatřením zadal Norbert Mikš tuhle fotku do soutěže, ačkoli je to fotka staršího data, viz galerii Fotoaparátu. Myslím, že je třeba tuto druhou cenu anulovat, jelikož fotka nesplňuje základní kritérium soutěže. Obracím se v tomto smyslu na pořadatele, tedy na firmu Canon a myslím že by bylo správné, kdyby se i pan Mikš ozval a ceny se vzdal.
Ondřej Neff

Dodatek z večera 19.6.
Výsledek byl anulován a pan Mikš byl vyrozuměn o následcích svého nekorektního jednání. Jeho další účast v soutěži Canon je nežádoucí, bylo mu sděleno.

Propozice soutěže, jak byly publikovány:

Od 13:00 do 16:00 bude probíhat soutěž o nejzajímavější snímek dne. Tématem by přirozeně měl být některý z chovanců zoologické zahrady. Podmínkou tedy je mít vlastní paměťovou kartu, na kterou budou účastníci soutěže přes den fotografovat a svůj favorizovaný snímek stáhnou v tiskovém centru u hlavního vchodu do centrálního počítače. Z technických důvodů můžeme do soutěže zařazovat pouze snímky ve formátu JPEG. Formáty Tiff ani RAW není z praktických důvodů možné přijímat.
Po 16. hodině bude soutěž uzavřena a porota, složená z přednášejících i zástupců Canonu CZ vybere vítězné snímky. Vyhlášení vítězů a předání cen proběhne v 17.30 hodin v Přednáškovém sále.
Není tu tedy napsáno, že snímky nesmí být upravovány, ale je tu napsáno, že to jde o snímek dne. Dodatek 24.6.
S panem Mikšem jsem se spojil. Vysvětluje celou věc tím, že i předešlého roku porota hodnotila fotky ne vždy ten den pořízené. “ Jsem pravidelným účastníkem akcí s Canonem a poprvé jsem dostal odvahu zúčastnit se soutěže a moc mě mrzí , že tímto nešťastným způsobem,“ uzavírá svůj mail a doplňuje ho omluvou. Dodám ještě, že o jeho upřímnosti nepochybuji a jediný závěr pro mě je ten, že je třeba více precizovat podmínky soutěží, aby nedocházelo k nedorozuměním.

Třetí cenu získala Tereza Barteková. I její fotka gaviála je upravovaná, i ta pak vyvolala ony emoce a kritiky právě proto, že je upravovaná.

K tomu bych ale řekl, že by mě ta fotka zaujala i bez převedení do čb a bez rámečku kolem. Vtipně upozorňuje na to podstatné, co na tomhle zvířeti je, totiž na jeho podivné čelisti a jejich zakončení, na pilovité zuby, které mu dodávají ještě více předpotopní vzezření, než jakým se pyšlí ostatní krokodýlí havěť. Takže znovu, je to výborný snímek i bez úpravy.

Čtvrtá cena je opět dílo autorky, tedy fotku pořídila Hana Kabešová. Je to fotka zdánlivě neefektní, nejsou na ní žádná divoká exotická zvířata – a to je právě ten půvab, jímž nás zaujala. Dvě čerstvě vylíhlá ptáčátka v hnízdě – centrální kompozice je naprosto účelná, protože umocňuje ideu hnízda, místa ohraničeného a skrytého vůči ostatnímu světu.

Tahle fotka je neupravovaná a věřím, že autorka pak doma k úpravě sáhla – bude třeba poněkud světelně oslabit pozadí. Přepaly tam pokud se pamatuju na originál nebyly, takže by neměl být žádný problém jít se světlem trochu dolů, ale ne moc, jen „čuť, čuť“.

Páté místo získal Ladislav Snovický. Myslím si tedy, že v první desítce, možná dvacítce byly kvality velmi vyrovnané a že „pořadí“ je v podstatě zavádějící věc, protože všechny ty fotky jsou výborné. Takto i tato fotka, založená na monochromatičnosti. Tyhle velké detaily zvířat jsou vždy působivé a je to jen věc odvahy a invence „jít blíž“.

Fotka je výborně komponovaná – důležité na příklad je i to, že oko „kouká ven“, třebaže poučky varují před „koukáním z formátu“. Tady, že ta struktura „kouká ven“ navozuje pocit, že máme před sebou živou bytost.

Je dobře, že každý ta fotka je hodně jinak řešená, že autorské přístupy jsou tu pestré. Těším ze na příští červen – akce se koná každý rok, letos to bylo tuším po páté. No a musí se jasně říct, jak to s těmi úpravami má být, aby nebyly hořkosti a mrzutosti. Zoologická zahrada a focení v ní má být ku radosti a nikoli ku zlosti a hořkosti.

V pražské Zoologické zahradě se v úterý 16. června sešli příznivci fotografie a Canonu zvlášť. Proběhla tu i fotografická soutěž. Spolu s Liborem Kopečným a Ondřejem Prosickým jsme coby porotci fotky vybírali a vybrali. Zde můj komentář.

Autorů bylo asi 140, každý mohl odevzdat jednu fotku. První místo získala Martina Bažantová touto fotkou šéfa zdejších goril Richarda. My jako porotci jsme ji viděli „na výšku“, ale teď si uvědomuji, že asi toto je ta správná poloha.

Ostrost je posazena na spodní oko a to je hlavní síla té fotky: má výraz. U fotografování zvířat je důležité, aby na snímku byla emoce: zvířecí svět je emocí plný a je žádoucí je zachytit! Důležité je i to, že oči jsou šikmo, ne ve svislici nad sebou, i to přispívá k dynamice snímku.

Druhá cena vyvolala emoce diváků – a i dnes si myslím, že jsme si coby porotci nejdřív měli precizovat zadání. Fotka je sice výborná, to nechci zlehčovat, Norbert Mikš si zde vybral téma zdánlivě neatraktivní a zvládl ho skvěle, o to by nic. Fotka je ale evidentně upravovaná. Ono tedy, kdyby upravovaná nebyla, jistě by nás jako porotce zaujala taky. Je to přímo školní ukázka správné kompozice, ti šneci jsou v silném obrazovém místě, pozadí je klidné, pásmo ostrosti je ideální, takže je dost možné, že by tu druhou cenu fotka dostala i bez úpravy.

Jenže co je to platné, upravovaná byla. Čímž nechci tvrdit, že si ji autor přinesl z domova – ono se tam v ZOO horlivě notebookovalo, viděl jsem to na vlastní oči! Ale příště by v zadání mělo být jednoznačně řečeno – odevzdává se fotka bez úpravy. I když, je to těžké: je konverze z RAW úprava? Kdo zkontroluje, zdali šlo o konverzi „podle fotoaparátu“, anebo zda se dělaly úpravy parametrů? A má konverze bez úprav parametrů smysl? To je přece jeden z hlavních důvodů, proč fotit v RAWu, že se parametry mohou měnit. Ach jo. Dodatek
Bohužel, chci věřit že nedopatřením zadal Norbert Mikš tuhle fotku do soutěže, ačkoli je to fotka staršího data, viz galerii Fotoaparátu. Myslím, že je třeba tuto druhou cenu anulovat, jelikož fotka nesplňuje základní kritérium soutěže. Obracím se v tomto smyslu na pořadatele, tedy na firmu Canon a myslím že by bylo správné, kdyby se i pan Mikš ozval a ceny se vzdal.
Ondřej Neff

Dodatek z večera 19.6.
Výsledek byl anulován a pan Mikš byl vyrozuměn o následcích svého nekorektního jednání. Jeho další účast v soutěži Canon je nežádoucí, bylo mu sděleno.

Propozice soutěže, jak byly publikovány:

Od 13:00 do 16:00 bude probíhat soutěž o nejzajímavější snímek dne. Tématem by přirozeně měl být některý z chovanců zoologické zahrady. Podmínkou tedy je mít vlastní paměťovou kartu, na kterou budou účastníci soutěže přes den fotografovat a svůj favorizovaný snímek stáhnou v tiskovém centru u hlavního vchodu do centrálního počítače. Z technických důvodů můžeme do soutěže zařazovat pouze snímky ve formátu JPEG. Formáty Tiff ani RAW není z praktických důvodů možné přijímat.
Po 16. hodině bude soutěž uzavřena a porota, složená z přednášejících i zástupců Canonu CZ vybere vítězné snímky. Vyhlášení vítězů a předání cen proběhne v 17.30 hodin v Přednáškovém sále.
Není tu tedy napsáno, že snímky nesmí být upravovány, ale je tu napsáno, že to jde o snímek dne. Dodatek 24.6.
S panem Mikšem jsem se spojil. Vysvětluje celou věc tím, že i předešlého roku porota hodnotila fotky ne vždy ten den pořízené. “ Jsem pravidelným účastníkem akcí s Canonem a poprvé jsem dostal odvahu zúčastnit se soutěže a moc mě mrzí , že tímto nešťastným způsobem,“ uzavírá svůj mail a doplňuje ho omluvou. Dodám ještě, že o jeho upřímnosti nepochybuji a jediný závěr pro mě je ten, že je třeba více precizovat podmínky soutěží, aby nedocházelo k nedorozuměním.

Třetí cenu získala Tereza Barteková. I její fotka gaviála je upravovaná, i ta pak vyvolala ony emoce a kritiky právě proto, že je upravovaná.

K tomu bych ale řekl, že by mě ta fotka zaujala i bez převedení do čb a bez rámečku kolem. Vtipně upozorňuje na to podstatné, co na tomhle zvířeti je, totiž na jeho podivné čelisti a jejich zakončení, na pilovité zuby, které mu dodávají ještě více předpotopní vzezření, než jakým se pyšlí ostatní krokodýlí havěť. Takže znovu, je to výborný snímek i bez úpravy.

Čtvrtá cena je opět dílo autorky, tedy fotku pořídila Hana Kabešová. Je to fotka zdánlivě neefektní, nejsou na ní žádná divoká exotická zvířata – a to je právě ten půvab, jímž nás zaujala. Dvě čerstvě vylíhlá ptáčátka v hnízdě – centrální kompozice je naprosto účelná, protože umocňuje ideu hnízda, místa ohraničeného a skrytého vůči ostatnímu světu.

Tahle fotka je neupravovaná a věřím, že autorka pak doma k úpravě sáhla – bude třeba poněkud světelně oslabit pozadí. Přepaly tam pokud se pamatuju na originál nebyly, takže by neměl být žádný problém jít se světlem trochu dolů, ale ne moc, jen „čuť, čuť“.

Páté místo získal Ladislav Snovický. Myslím si tedy, že v první desítce, možná dvacítce byly kvality velmi vyrovnané a že „pořadí“ je v podstatě zavádějící věc, protože všechny ty fotky jsou výborné. Takto i tato fotka, založená na monochromatičnosti. Tyhle velké detaily zvířat jsou vždy působivé a je to jen věc odvahy a invence „jít blíž“.

Fotka je výborně komponovaná – důležité na příklad je i to, že oko „kouká ven“, třebaže poučky varují před „koukáním z formátu“. Tady, že ta struktura „kouká ven“ navozuje pocit, že máme před sebou živou bytost.

Je dobře, že každý ta fotka je hodně jinak řešená, že autorské přístupy jsou tu pestré. Těším ze na příští červen – akce se koná každý rok, letos to bylo tuším po páté. No a musí se jasně říct, jak to s těmi úpravami má být, aby nebyly hořkosti a mrzutosti. Zoologická zahrada a focení v ní má být ku radosti a nikoli ku zlosti a hořkosti.