Nezařazené

S bleskem na slunci

Podnět mi dal náš čtenář pan I.B., který se mi svěřil se svými potížemi s chováním systémového blesku při focení na slunci. Jeto problém poměrně speciální, nicméně snad vás zaujme. Pan I.B.píše:

Fotím reportáž za slunečného dne, poměrně rychlé akce. Mám nastavenou prioritu času, časy mnohem kratší než je synchronizační čas blesku, dosvěcuji si systémovým bleskem v režimu rychlé synchronizace. Při jednom záběru ve stínu se mi stane, že automatika nastaví delší čas než je synchronizační čas blesku (u mne 1/250), takže blesk vypne režim rychlé synchronizace a bleskne normálně, jedním krátkým zábleskem. Následující záběr fotím už zase na sluníčku, takže čas se vrátí do oblasti časů mnohem kratších, než je synchronizační. A teď – co má udělat blesk. Podle mě by se měl zase automaticky vrátit do režimu rychlé synchronizace, ten jsem přece povolil v menu. Myslíte si to taky? A jak se v praxi chová v téhle situaci váš blesk?
Ptám se proto, že já používám Sigmu EF 530 DG Super (tělo Canon EOS 40 D) a ten v popsané situaci rychlou synchronizaci vypne, ale už nenahodí zpět. Ta se musí znova zapnout ručně, na což se musí myslet a zdržuje to. Já to považuji za chybu, manuál od blesku se z toho hezky vyvléká doporučením, že v režimu rychlé synchronizace se má fotit jen s prioritou času nebo manuálně. Stejně se k tomu staví. Sigma v Americe, tvrdí, že to není chyba, kterou by bylo nutné řešit a odkazují mě na tvrzení z manuálu.

Oč tu běží:
(Lze přeskočit) Zábleskové zařízení musí vykrýt celé políčko ať už filmu, nebo snímače. Existuje ale limit nejkratší doby osvitu, kdy štěrbinová závěrka odhalí celou plochu. Podle konstrukce aparátu to bývá různé, dnes je to nejčastěji 1/200 sec, jinde 1/250 sec. Jakmile je osvit kratší (na př. 1/500), štěrbinová závěrka zúží vzdálenost mezi lamelami a osvit se děje postupně. Paradoxně pak je obrázek exponován – dejme tomu – 1/500, ale ta pětisetina se projeví v různých částech obrazu jindy.

Co s bleskem v takových případech?
V\ycházím ze zkušenosti svého blesku Canon Speedlite 430EXII. Tam je na to speciální tlačítko, nastavíte si tam “blesk+H” neboli High Speed:

Ty druhé šipčičky znamenají “druhou lamelu”, tedy takovou synchronizaci, kdy blesk spustí těsně před tím, než druhá lamela zakryje citlivou plochu. Jakmile se nastaví tahle H synchronizace, lze fotit i velmi krátkou dobou osvitu. Na následující ukázce je vlevo doba osvitu 1/100 sec, vpravo 1/6400 sec a oba snímky jsou stejně exponované.

Proč se fotí na sluníčku s bleskem? Kvůli prosvětlení stínů, to především. Zde je ukázka fotky bez blesku:

No a teď k té Sigmě. Tady ji máme v plné parádě:

Jak vidno, není zde tlačítko pro “fast synchro”. To je třeba nastavit v menu přístroje – jak náš čtenář píše. Ono to tak bývá, že blesk lze řídit z menu fotoaparátu i ovládacími prvky na blesku. Takže Sigma bude fotit i při krátkých časech tak, jak ukázáno výše, jenže jakmile automatika přejde na delší čas, fotoaparát se přepne na standardní režim a už se zpátky nevrátí. Takže bohužel hoši od Sigmy v Americe mají pravdu, když se drží zásady “to není chyba, to je vlastnost”.
Že je to vlastnost nepříjemná, o tom nebudiž pochybováno. Podotknu ještě, že řečená Sigma stojí na internetu 5770 Kč a ten můj Canon 6000 (červen 2010). Ušetřily se dvě stovky… ehm, ehm…

Podnět mi dal náš čtenář pan I.B., který se mi svěřil se svými potížemi s chováním systémového blesku při focení na slunci. Jeto problém poměrně speciální, nicméně snad vás zaujme. Pan I.B.píše:

Fotím reportáž za slunečného dne, poměrně rychlé akce. Mám nastavenou prioritu času, časy mnohem kratší než je synchronizační čas blesku, dosvěcuji si systémovým bleskem v režimu rychlé synchronizace. Při jednom záběru ve stínu se mi stane, že automatika nastaví delší čas než je synchronizační čas blesku (u mne 1/250), takže blesk vypne režim rychlé synchronizace a bleskne normálně, jedním krátkým zábleskem. Následující záběr fotím už zase na sluníčku, takže čas se vrátí do oblasti časů mnohem kratších, než je synchronizační. A teď – co má udělat blesk. Podle mě by se měl zase automaticky vrátit do režimu rychlé synchronizace, ten jsem přece povolil v menu. Myslíte si to taky? A jak se v praxi chová v téhle situaci váš blesk?
Ptám se proto, že já používám Sigmu EF 530 DG Super (tělo Canon EOS 40 D) a ten v popsané situaci rychlou synchronizaci vypne, ale už nenahodí zpět. Ta se musí znova zapnout ručně, na což se musí myslet a zdržuje to. Já to považuji za chybu, manuál od blesku se z toho hezky vyvléká doporučením, že v režimu rychlé synchronizace se má fotit jen s prioritou času nebo manuálně. Stejně se k tomu staví. Sigma v Americe, tvrdí, že to není chyba, kterou by bylo nutné řešit a odkazují mě na tvrzení z manuálu.

Oč tu běží:
(Lze přeskočit) Zábleskové zařízení musí vykrýt celé políčko ať už filmu, nebo snímače. Existuje ale limit nejkratší doby osvitu, kdy štěrbinová závěrka odhalí celou plochu. Podle konstrukce aparátu to bývá různé, dnes je to nejčastěji 1/200 sec, jinde 1/250 sec. Jakmile je osvit kratší (na př. 1/500), štěrbinová závěrka zúží vzdálenost mezi lamelami a osvit se děje postupně. Paradoxně pak je obrázek exponován – dejme tomu – 1/500, ale ta pětisetina se projeví v různých částech obrazu jindy.

Co s bleskem v takových případech?
V\ycházím ze zkušenosti svého blesku Canon Speedlite 430EXII. Tam je na to speciální tlačítko, nastavíte si tam “blesk+H” neboli High Speed:

Ty druhé šipčičky znamenají “druhou lamelu”, tedy takovou synchronizaci, kdy blesk spustí těsně před tím, než druhá lamela zakryje citlivou plochu. Jakmile se nastaví tahle H synchronizace, lze fotit i velmi krátkou dobou osvitu. Na následující ukázce je vlevo doba osvitu 1/100 sec, vpravo 1/6400 sec a oba snímky jsou stejně exponované.

Proč se fotí na sluníčku s bleskem? Kvůli prosvětlení stínů, to především. Zde je ukázka fotky bez blesku:

No a teď k té Sigmě. Tady ji máme v plné parádě:

Jak vidno, není zde tlačítko pro “fast synchro”. To je třeba nastavit v menu přístroje – jak náš čtenář píše. Ono to tak bývá, že blesk lze řídit z menu fotoaparátu i ovládacími prvky na blesku. Takže Sigma bude fotit i při krátkých časech tak, jak ukázáno výše, jenže jakmile automatika přejde na delší čas, fotoaparát se přepne na standardní režim a už se zpátky nevrátí. Takže bohužel hoši od Sigmy v Americe mají pravdu, když se drží zásady “to není chyba, to je vlastnost”.
Že je to vlastnost nepříjemná, o tom nebudiž pochybováno. Podotknu ještě, že řečená Sigma stojí na internetu 5770 Kč a ten můj Canon 6000 (červen 2010). Ušetřily se dvě stovky… ehm, ehm…

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: