Zaslal nám čtenář P.B. dotaz, zda je přístroj, který není vybavený ručním nastavením bílé, nepoužitelný k vážné práci. Je to otázka složitější, než by se zdálo na první pohled.
Nejdříve připomenu, oč jde. Takzvané bílé světlo mívá za různých okolností různé hodnoty. Jiné e ve dne v poledne venku, jiné je v žárovkovém osvětlení uvnitř, jiné je večer nebo ráno, jiné je, když je pod mrakem. Vidíme to i prostým zrakem – někdy je světlo zřetelně bělejší, jindy nažloutlé.
Ve fotografické praxi hovoříme o vyvážení bílé. Jde o to, že mají být vyvážené tři barevné kanály, červený, zelený a modrý. Jakmile fotografujeme bílou nebo téměř bílou barvu, za ideálních okolností mají kanály RGB mít hodnoty blízké 255 – a každý z nich stejnou hodnotu.
Když fotografujeme „grayskale“, tedy v odstínech šedi, všechny tři kanály mají stejnou hodnotu, o nic jiného tu nejde.
Příroda je ovšem barevná. Důležité je, abychom měli čeho se chytit a „na něco“ nastavit vyvážení kanálů. V profesionální praxi s e používá „neutrální šedé“. Ta má odrazivost 18%. a navíc obsahuje pigmenty, které pak ideálním způsobem pohlcují světlo, takže nepřevládá žádná barevná složka. Pokud tabulku nemáme nebo pokud ji nechceme sebou nosit do terénu, nastavujeme rovnováhu kanálů na nějaké bílé ploše. Jsou tři režimy, jak se to dělá.
Automat je základní nastavení. Přístroj si sám volí vyvážení bílé. Některý to dělá líp, jiný hůř – proto se varuji nějaké paušální odpovědi. I vcelku jednoduchý Sony U20, nyní už historický přístroj, má podivuhodnou schopnost automaticky nastavit bílou automaticky. Profesionální Canony to dovedou tak dobře, že „profíci“ se obvykle o nastavení bílé nestarají a jedou v automatu. Proto je třeba prozkoumat nový přístroj a vyzkoušet, jak se chová v automatickém režimu za různých podmínek. Fotografujte automatem bílou předlohu ve dne, v žárovkovém a zářivkovém osvětlení, pod markem a za soumraku a s bleskem a uvidíte, jak si přístroj počíná. Moderní aparáty to dovedou lépe než starší konstrukce, vývoj jde i v tomto směru kupředu.
Předvolby jsou další řešení – nabízí se zpravidla denní světlo / pod mrakem / žárovka / zářivka to jsou základní volby, někdy má zářivka 3 hodnoty plus blesk. Obecně ale blesk je svým barevným složením velmi podobný dennímu světlu. Výhodu mají přístroje, které mají menu řešené tak, že při nastavování předvoleb vidíme na displeji výsledek – barevnost obrázku se mění, takže si můžeme vyzkoušet, jaká předvolba pasuje na dané osvětlení.
Ruční nastavení umožňuje manuálně nastavit na konkrétní osvětlení. Navíc, opravdu hodně bohatě vybavené přístroje dovedou dolaďovat i tu ruční předvolbu a nastavovat ji více do červené, do modré atd.
Tolik shrnutí.
Jaká je praxe
Musím opakovat, že jsou lepší a horší aparáty a že obecně platí, že moderní výrobky renomovaných výrobců přinášejí obvykle lepší výsledky, než nějaké laciné kreace „no name“ producentů anebo výrobky staršího konstrukčního data.
Ruční nastavení je samozřejmě přesnější, než trefování do předvolby. Otázka ale je, nakolik je velký rozdíl. Obvykle totiž při nastavování vidíme, že by se v dané situaci hodila ta či ona předvolba, ale protože máme možnost bílou nastavit ručně, přejdeme „pro jistotu“ do manuálu.
Pokud přístroj manuál nemá a je to aparát vyrobený dobrou firmou, dá se předpokládat, že zvládne prakticky jakékoli běžné osvětlení. Ruční nastavení je užitečná nadhodnota, avšak jeho absence není žádná katastrofa. I kdyby nakrásně došlo k nějaké odchylce, bude v takovém rozmezí, kdy je možno i v jednoduchém editoru chybu napravit.
Dolaďování bílé ve fotoaparátu je značně problematické proto, že ho provádíme podle informace získané z LVD displeje. To je velmi nedokonalý interpret barev, takže smysluplnost těchto funkcí je velmi diskutabilní. Když vidím na displeji profi přístroje plošný graf kde mohu nastavovat bílou v barevném prostoru, ptám se – a podle čeho mám poznat, že to dělám dobře? Podle displeje? To bych se taky mohl ptát vedle v trafice!
Shrnutí
Nastavení vyvážené bílé pomocí předvoleb je v praxi dostačující řešení a eventuální chyby lze snadno odstranit v editoru. Pokud někdo potřebuje „absolutní jistotu“, je třeba mu doporučit fotografování v RAW formátu – pak si může v editoru jemně doladit barevnost stoprocentně podle svých představ. Je to rozhodně lepší řešení, než laborace s laděním ručně nastavené bílé v imaginárním barveném prostoru.
Zaslal nám čtenář P.B. dotaz, zda je přístroj, který není vybavený ručním nastavením bílé, nepoužitelný k vážné práci. Je to otázka složitější, než by se zdálo na první pohled.
Nejdříve připomenu, oč jde. Takzvané bílé světlo mívá za různých okolností různé hodnoty. Jiné e ve dne v poledne venku, jiné je v žárovkovém osvětlení uvnitř, jiné je večer nebo ráno, jiné je, když je pod mrakem. Vidíme to i prostým zrakem – někdy je světlo zřetelně bělejší, jindy nažloutlé.
Ve fotografické praxi hovoříme o vyvážení bílé. Jde o to, že mají být vyvážené tři barevné kanály, červený, zelený a modrý. Jakmile fotografujeme bílou nebo téměř bílou barvu, za ideálních okolností mají kanály RGB mít hodnoty blízké 255 – a každý z nich stejnou hodnotu.
Když fotografujeme „grayskale“, tedy v odstínech šedi, všechny tři kanály mají stejnou hodnotu, o nic jiného tu nejde.
Příroda je ovšem barevná. Důležité je, abychom měli čeho se chytit a „na něco“ nastavit vyvážení kanálů. V profesionální praxi s e používá „neutrální šedé“. Ta má odrazivost 18%. a navíc obsahuje pigmenty, které pak ideálním způsobem pohlcují světlo, takže nepřevládá žádná barevná složka. Pokud tabulku nemáme nebo pokud ji nechceme sebou nosit do terénu, nastavujeme rovnováhu kanálů na nějaké bílé ploše. Jsou tři režimy, jak se to dělá.
Automat je základní nastavení. Přístroj si sám volí vyvážení bílé. Některý to dělá líp, jiný hůř – proto se varuji nějaké paušální odpovědi. I vcelku jednoduchý Sony U20, nyní už historický přístroj, má podivuhodnou schopnost automaticky nastavit bílou automaticky. Profesionální Canony to dovedou tak dobře, že „profíci“ se obvykle o nastavení bílé nestarají a jedou v automatu. Proto je třeba prozkoumat nový přístroj a vyzkoušet, jak se chová v automatickém režimu za různých podmínek. Fotografujte automatem bílou předlohu ve dne, v žárovkovém a zářivkovém osvětlení, pod markem a za soumraku a s bleskem a uvidíte, jak si přístroj počíná. Moderní aparáty to dovedou lépe než starší konstrukce, vývoj jde i v tomto směru kupředu.
Předvolby jsou další řešení – nabízí se zpravidla denní světlo / pod mrakem / žárovka / zářivka to jsou základní volby, někdy má zářivka 3 hodnoty plus blesk. Obecně ale blesk je svým barevným složením velmi podobný dennímu světlu. Výhodu mají přístroje, které mají menu řešené tak, že při nastavování předvoleb vidíme na displeji výsledek – barevnost obrázku se mění, takže si můžeme vyzkoušet, jaká předvolba pasuje na dané osvětlení.
Ruční nastavení umožňuje manuálně nastavit na konkrétní osvětlení. Navíc, opravdu hodně bohatě vybavené přístroje dovedou dolaďovat i tu ruční předvolbu a nastavovat ji více do červené, do modré atd.
Tolik shrnutí.
Jaká je praxe
Musím opakovat, že jsou lepší a horší aparáty a že obecně platí, že moderní výrobky renomovaných výrobců přinášejí obvykle lepší výsledky, než nějaké laciné kreace „no name“ producentů anebo výrobky staršího konstrukčního data.
Ruční nastavení je samozřejmě přesnější, než trefování do předvolby. Otázka ale je, nakolik je velký rozdíl. Obvykle totiž při nastavování vidíme, že by se v dané situaci hodila ta či ona předvolba, ale protože máme možnost bílou nastavit ručně, přejdeme „pro jistotu“ do manuálu.
Pokud přístroj manuál nemá a je to aparát vyrobený dobrou firmou, dá se předpokládat, že zvládne prakticky jakékoli běžné osvětlení. Ruční nastavení je užitečná nadhodnota, avšak jeho absence není žádná katastrofa. I kdyby nakrásně došlo k nějaké odchylce, bude v takovém rozmezí, kdy je možno i v jednoduchém editoru chybu napravit.
Dolaďování bílé ve fotoaparátu je značně problematické proto, že ho provádíme podle informace získané z LVD displeje. To je velmi nedokonalý interpret barev, takže smysluplnost těchto funkcí je velmi diskutabilní. Když vidím na displeji profi přístroje plošný graf kde mohu nastavovat bílou v barevném prostoru, ptám se – a podle čeho mám poznat, že to dělám dobře? Podle displeje? To bych se taky mohl ptát vedle v trafice!
Shrnutí
Nastavení vyvážené bílé pomocí předvoleb je v praxi dostačující řešení a eventuální chyby lze snadno odstranit v editoru. Pokud někdo potřebuje „absolutní jistotu“, je třeba mu doporučit fotografování v RAW formátu – pak si může v editoru jemně doladit barevnost stoprocentně podle svých představ. Je to rozhodně lepší řešení, než laborace s laděním ručně nastavené bílé v imaginárním barveném prostoru.
