| Ricoh vyrábí už tradičně velmi technicky vyspělé přístroje se zajímavými vlastnostmi. Drží se konceptu kompaktu, ovšem vyvíjí jejich optiku tak, že se výkonem začínají blížit přístrojům s širokorozsahovým zoomem. Proto jsme byli zvědavi na poslední přírůstek v řadě R.
Jaký je a komu je určen
březnu). Má snímač CCD 1/2,5´´ se 7.4 milióny pixelů fyzicky, 7.1 milióny efektivně, takže vytváří obrázky 3072 x 2304, 2592 x 1944, 2048 x 1536, 1280 x 960 a 640 x 480 s možností přepnout na poměr stran 4:3 nebo 3:2 (ten druhý je výhodný pro toho, kdo si často nechává dělat obrázky 10×15 cm). O kvalitu obrazu se stará procesor vybavený New Smooth Imaging Engine II i. Jeho objektiv má pozoruhodný rozsah, začíná na ekvivalentu 28 mm a jde až do 200 mm , přičemž obraz je stabilizovaný technologií „sensor shift, pohyblivý element je v těle přístroje, spojený se snímačem. Objektiv ostří od 30 cm, v makrorežimu až od 1 cm, světelný je F3.3 až F4.8 podle nastavení zoomu. Dodejme ještě, že ve své třídě je to nejširší rozsah zoomu momentálně dosažitelný na trhu. Ve vypnutém stavu je objektiv ukrytý za roletkou – dodejme ještě, že je nutno obdivovat tak „dlouhý“ objektiv ukrytý v těle silném jen 26 mm! Citlivost se pohybuje od 64 do 800 ISO, v krajním případě 1600 ISO, s dodatečným odstraněním šumu díky onomu Smooth Engine. nastavení bílé je z pěti předvoleb plus manuální. Ovládání a menu
Čtyři obrazovky má též setup, zde lze formátovat kartu, nastavit jas displeje, ale také zde lze definovat, co chceme mít pod tlačítkem ADJ. Doporučoval bych nechat tak, jak je, kompenzace, bílá a ISO jsou nejčastěji užívané parametry. V setupu lze nastavit i dvě uživatelská nastavení. Tato uživatelská nastavení jsou ale dostupná, jenom když přepneme na režim „scény“, pak volíme scénu pohybem nahoru na čtyřcestném voliči. Při běžném nastavení (režim foto) je horní pozice čtyřcestného voliče neobsazená a do „my setings“ se nedostaneme. To je bezesporu nešikovné řešení a je zajímavé, že chyby obvykle nebývají hardwarové, ale softwarové povahy. Scény jsou zde: portrét, sport, krajina, noční krajina, napravování sbíhání (když například fotíme na stěně visící obraz a na snímku je šišatý), textový mód (zostření písmen), zajímavá funkce „zoom makro“, jde o digitální zoom v makrorežimu (chválím, že i v tomto režimu lze nastavit samospoušť, je to důležité pro práci se stativem), dále vysoká citlivost a konečně uživatelské nastavení jedna a dvě. Menu je dobře čitelné a přehledné, scénické režimy jsou s nápovědou – ovšem čeština tu není. Jak se s ním fotí
Velmi příjemný je širokorozsahový zoom v kompaktu – se stabilizací. Na této ukázce vidíme výsledek, výřez 1:1, vlevo se stabilizací při plném výtahu zoomu v natažených pažích při 1/13 sec, druhý při stejné expozici s vypnutým stabilizátorem. Stabilizátor se vypíná v menu, nemá tlačítko, a defaultně je zapnutý, to je dobře, majitelé tohoto přístroje by ho neměli vypínat.
Šum je další sledovaný prvek: ano, při 1600 je markantní šum, při 800 ISO je patrný, ale už při 400 ISO přestává být problémem. Troufnu si dále tvrdit, že i při 800 ISO ho uvidí na zvětšenině A4 jen rys ostrovid a že nevyvolá poprask na návsi ani při 1600 ISO – je ostrý, nebourá kresbu. V běžných světelných podmínkách Ricoh Capilo R5 podává přirozené, nepříliš agresivní barvy. V první řadě 64 a 400 ISO, dole 800 a 1600 ISO
Shrnutí Pro a proti:
Ukázky:
|
| Ricoh vyrábí už tradičně velmi technicky vyspělé přístroje se zajímavými vlastnostmi. Drží se konceptu kompaktu, ovšem vyvíjí jejich optiku tak, že se výkonem začínají blížit přístrojům s širokorozsahovým zoomem. Proto jsme byli zvědavi na poslední přírůstek v řadě R.
Jaký je a komu je určen
březnu). Má snímač CCD 1/2,5´´ se 7.4 milióny pixelů fyzicky, 7.1 milióny efektivně, takže vytváří obrázky 3072 x 2304, 2592 x 1944, 2048 x 1536, 1280 x 960 a 640 x 480 s možností přepnout na poměr stran 4:3 nebo 3:2 (ten druhý je výhodný pro toho, kdo si často nechává dělat obrázky 10×15 cm). O kvalitu obrazu se stará procesor vybavený New Smooth Imaging Engine II i. Jeho objektiv má pozoruhodný rozsah, začíná na ekvivalentu 28 mm a jde až do 200 mm , přičemž obraz je stabilizovaný technologií „sensor shift, pohyblivý element je v těle přístroje, spojený se snímačem. Objektiv ostří od 30 cm, v makrorežimu až od 1 cm, světelný je F3.3 až F4.8 podle nastavení zoomu. Dodejme ještě, že ve své třídě je to nejširší rozsah zoomu momentálně dosažitelný na trhu. Ve vypnutém stavu je objektiv ukrytý za roletkou – dodejme ještě, že je nutno obdivovat tak „dlouhý“ objektiv ukrytý v těle silném jen 26 mm! Citlivost se pohybuje od 64 do 800 ISO, v krajním případě 1600 ISO, s dodatečným odstraněním šumu díky onomu Smooth Engine. nastavení bílé je z pěti předvoleb plus manuální. Ovládání a menu
Čtyři obrazovky má též setup, zde lze formátovat kartu, nastavit jas displeje, ale také zde lze definovat, co chceme mít pod tlačítkem ADJ. Doporučoval bych nechat tak, jak je, kompenzace, bílá a ISO jsou nejčastěji užívané parametry. V setupu lze nastavit i dvě uživatelská nastavení. Tato uživatelská nastavení jsou ale dostupná, jenom když přepneme na režim „scény“, pak volíme scénu pohybem nahoru na čtyřcestném voliči. Při běžném nastavení (režim foto) je horní pozice čtyřcestného voliče neobsazená a do „my setings“ se nedostaneme. To je bezesporu nešikovné řešení a je zajímavé, že chyby obvykle nebývají hardwarové, ale softwarové povahy. Scény jsou zde: portrét, sport, krajina, noční krajina, napravování sbíhání (když například fotíme na stěně visící obraz a na snímku je šišatý), textový mód (zostření písmen), zajímavá funkce „zoom makro“, jde o digitální zoom v makrorežimu (chválím, že i v tomto režimu lze nastavit samospoušť, je to důležité pro práci se stativem), dále vysoká citlivost a konečně uživatelské nastavení jedna a dvě. Menu je dobře čitelné a přehledné, scénické režimy jsou s nápovědou – ovšem čeština tu není. Jak se s ním fotí
Velmi příjemný je širokorozsahový zoom v kompaktu – se stabilizací. Na této ukázce vidíme výsledek, výřez 1:1, vlevo se stabilizací při plném výtahu zoomu v natažených pažích při 1/13 sec, druhý při stejné expozici s vypnutým stabilizátorem. Stabilizátor se vypíná v menu, nemá tlačítko, a defaultně je zapnutý, to je dobře, majitelé tohoto přístroje by ho neměli vypínat.
Šum je další sledovaný prvek: ano, při 1600 je markantní šum, při 800 ISO je patrný, ale už při 400 ISO přestává být problémem. Troufnu si dále tvrdit, že i při 800 ISO ho uvidí na zvětšenině A4 jen rys ostrovid a že nevyvolá poprask na návsi ani při 1600 ISO – je ostrý, nebourá kresbu. V běžných světelných podmínkách Ricoh Capilo R5 podává přirozené, nepříliš agresivní barvy. V první řadě 64 a 400 ISO, dole 800 a 1600 ISO
Shrnutí Pro a proti:
Ukázky:
|
