Nezařazené

Ricoh Caplio R30 (recenze)

Milovníkům zajímavých technických řešení nabídla firma Ricoh už loni na podzim kompakt s neobvykle výrazným rozsahem zoomu 1:7.1. Nyní přichází na trh umírněná verze s rozsahem 1:5,7. Hned zkraje ale mohu oznámit radostnou zvěst – zlepšil se obraz!

Jaký je a komu je určen
Recenzent by nejraději použil “copy and paste”, do té míry jsou si podobné modely R3 a R30. Jde o pětimegový přístroj s maximálním rozlišením

2560 x 1920 bodů, dále též 2048 x 1563, 1280 x 960, 640 x 480, lze přepínat mezi poměrem stran 4:3 a 3:2, přičemž užší verzi použijeme při fotografování obrázků, určených pro zvětšeniny na pohlednice 10×15 cm (ty mají poměr stran 3:2). Snímač CCD má 5.2 Mpx fyzicky, k tvorbě obrazu použije jen 4,9 milionů pixelů. Citlivost se pohybuje od 64 do 800 ISO. Objektiv má rozsah ohniska od 28 do 160 mm při světelnosti F3.3 – F4.8 , ostrá od 30 cm, v makru od 1 cm. Má zvláštní konstrukci “Double Retracting Lens System”, což znamená, že se jakoby rozloží, aby se mohl při vypnutí přístroje naskládat do malého prostoru. Zoom Macro Function nastaví optimální ohnisko pro daný makrozáběr.

Rychlost závěrky má rozsah od 8 sec do 1/2000 sec. Systém měření expozice je obvyklý tedy plná plocha (zonální multiměření), priorita středu, bodové měření. Video má rozměr 320×240 při 15/30 fps bez omezení délky, samospoušť zpožďuje 2 nebo 10 sec.
Přístroj má 28 MB vnitřní paměti, zapisuje na SD karty. Napájí ho lithium iontový aku, rozměry jsou 95 x 53 x 26 mm, váha 180 g.

Design přístroje je technický, elegantní. Zkoušený přístroj byl v “champagne” barvě kovového povrchu, existuje též v černém provedení. Na přední stěně dominuje kovové okruží, za roletou je schován objektiv. Není zde obvyklý úchop, pokud za něj neprohlásíme zvýrazněný pravý okraj. Při pohledu shora je však přístroj jakoby ohnutý – právě tento designérský trik usnadňuje držení. Na zadní stěně je 2,5´´ velký displej a vpravo od něho ovládací prvky – je to úhledné, funkční a velmi pěkné.
Co chybí? Ano, stabilizátor obrazu. V recenzi na “trojku” jsem ji moc nepochválil… Na tomto přístroji není vůbec, a není po čem truchlit vzhledem k výkonu na R3, i když… lepší řešení bych viděl, kdyby zde byla zlepšená , tedy funkční stabilizace…

Ovládání a menu
Přístroj se zapíná malým tlačítkem blízko hrany přístroje na jeho horní stěně, nedaleko spouště. Na zadní stěně je vpravo nahoře ovládání zoomu, a podél displeje shora: přepínač režimů foto / video /záznam zvuku, pod tím je prohlížení, ještě níže tlačítko ADJ, jímž se zapínají tři hlavní ovládací prvky nezbytné k fotografování – expoziční kompenzace, nastavení bílé a nastavení citlivosti. Ještě níže je tlačítko, jímž se v režimu focení zapíná samospoušť 10 / 2 sec zpoždění, v režimu prohlížení koš (=mazání). Dole je nastavení displeje – vypnout, zapnout bez údajů, zapnout s údaji, zapnout s údaji a histogramem, zapnout s mřížkou. Histogram se zapíná automaticky, jakmile začneme nastavovat kompenzaci (=korekci) naměřené expozice, což jsem chválil už posledně a zopakuji i dnes.

Tlačítko adj nás pustí do expoziční kompenzace a po opětovném stisknutí do nastavení bílé. Při korigování expozice histogram skutečně reaguje, takže je dobrou pomůckou, i při svých malých rozměrech. Defaultně je tu jen expoziční kompenzace a nastavení bílé. Přes menu -> setup lze donastavit třetí a čtvrtou pozici, což vřele doporučuji. Příjemné je, že když si do.nastavíme tuto třetí a čtvrtou pozici, nastavení přežije i příkaz “restore to default”, tedy návrat do základního nastavení.
Menu je velmi prosté, graficky jednoduché, se čtyřmi obrazovkami. Nastavuje se zde :
1) velikost obrazu a kvalita, způsob ostření (vicebodové, bodové, “snap” – vhodné pro rychlou odezvu spouště, manuální a nekonečno), způsob měření expozice (celoplošné, priorita středu, bodové,), nakonec sériové focení. V normálním režimu má odstupy 0,4 sec, pak je zde ale S-CONT, to je 16 snímků s odstupy 0,1 sec na jednom okně od okamžiku stisku spouště a M-CONT což je totéž s tím rozdílem, že přístroj zaznamená 16 snímků dozadu od okamžiku uvolnění stisknuté spouště.
2) zde se nastavuje barevnost (normál, živá, redukovaná a čb), bracketing, časosběrné snímání (v nastavitelných intervalech), dlouhá expozice od 1 do 8 sec a zvuková poznámka.
3) Tato obrazovka nabízí zápis data a času, ale též kompenzaci expozice, WB, je to zastrčené, protože se předpokládá používání tlačítka ADJ. Bohužel pro ISO musíme jít až sem. Zde se nastavuje i limit dlouhého času, defaultně je 1/8c, lze nastavit i 1/2 sec. Delší časy přístroj nabízí až do 8 sec, víme, že se nastavují o obrazovku výše.
4) poslední obrazovka umožňuje návrat do základního nastavení. Tady je jedna, řekl bych – šílenost : toto základní nastavení znamená, že přístroj začne fotit v jednomegové rozlišení v horší kvalitě. Smysl toho nechápu, nepodařilo se mi zjistit, kde by tato nepříjemnost šla vypnout. Je třeba na ni myslet a při návratu na default si dát práci s korektním nastavením velikosti obrazu dle svého přání.

Setup má též čtyři obrazovky.
1) formátování karty / vnitřní paměti, nastavení displeje, nastavení bracketingu (postupné expozice s různými hodnotami). Zde je možno navolit, cop chceme na 1 a 2. volitelnou pozici pro ADJ: to je důležitá funkce, protože vedle základních funkcí kompenzace a WB lze nastavit na další dvě pozice: ISO, velikost obrazu, kvalitu, způsob ostření, doostření,, měření expozice, sériové focení,, bracketing, zvukovou poznámku. Nelze nastavit kontrast – to na tomto přístroji nejde nastavit.
2) vypínání přístroje po stanovené době, pípání, síla zvuku, náhledový obrázek po expozici, číslování snímků (po každé od 1, nebo “pořád pryč”).
3) Nastavení data, času, jazyku (čtyři rozsypané čaje, žádná čeština), video, a zoomování po krocích.

Toto je zajímavá funkce, která umožňuje skákat po hodnotách 28 – 35 – 50 – 85 – 105 – 135 – 160, zoom musíme ovládat opakováním tisknutím kolébky.
4) nastavení USB a velikost ikon na displeji.

Specifické menu poskytuje čtyřcestný volič při stisknutí “nahoru”. Tím se dostaneme do nabídky scénických režimů, – kromě obvyklého portrétu, krajiny a “noční krajiny” s flešem jsem už u trojky chválil “skew correction”, kdy aparát srovná pravoúhlý objekt, například reprodukci obrazu. Pravda, za cenu značného zhoršení obrazové kvality. “Text mode” je černobílý se zvýšeným kontrastem a “zoom macro” využívá digitálního zoomu v makru. Nakonec je “high sensitivity”, kdy přístroj nastaví 800 ISO.

Vlevo zešikma braný obraz, vpravo upravený přímo ve fotoaparátu. Je třeba myslet na dost “masa” kolem – kvůli ořezu.



Jak se s ním fotí
Jako obvykle, nejdříve časy. Start za 1,2 sec, spoušť s namáčknutím s neměřitelným zpožděním, bez namáčknutí za 0,2 sec.Režim SNAP zaostří na 2,5 sec, takže teoreticky by měl zrychlit odezvu, ale ani tentokrát jsem žádnou diferenci neobjevil. Ovladatelnost je stejná, jako u minulého modelu, takže mohu opakovat: Zoomování je poněkud rychlé a jednotlivé skoky jsou od sebe značně vzdálené, takže je těžké nastavit přesný záběr. Tlačítko ADJ velmi usnadňuje práci přímým přístupem do kompenzace a WB, ale velká škoda, že taky ne do ISO, event. do velikosti obrazu, babrání v menu je poněkud klopotné. Příjemné je tlačítko samospouště, protože samospoušť s prodlevou 2 sec snižuje nebezpečí rozhýbání aparátu “stržením” při stisknutí spouště. Čtyřcestný volič, který slouží hlavně k pohybu v menu, při směru “vpravo” při focení ukáže poslední snímek, dolů jde na makro a vlevo ovládá blesk, kde nechybí slow (do pomalého času).
Posledně jsem vytýkal chabý stabilizátor, nuže, ten zde není a je vymalováno, není co kritizovat! Zlepšil se obraz, to je nejdůležitější zjištění. V terénu se automatika drží oblasti vysokých jasů. Obraz tedy vychází sytý, ale bez přepálených jasů a to je podstatné. Jen ve vysloveně prudkém protisvětle to má za následek celkově tmavší obraz, ale ani to není na závadu.
Aberace, tedy přesněji fialové kontury se projevovaly méně, než u modelu R3 a v praxi nebude hrál roli.
Šum, toto vděčné téma pro diskuse, je zde velmi slušný: datově zůstává podivuhodně vyrovnaný100/200/400/800 ISO daly výsledky 1,9/2,0/2,0/2,0. Při zobrazení 1:1 na monitoru samozřejmě šum zřetelný je, ale na výsledné fotografii nebude hrát roli (obrázky jsou klikací, můžete si je stáhnout).

100 ISO 200 ISO
400 ISO 800 ISO


Přístroj je velmi dobře ovladatelný, výkonný a v provozu bezproblémový. Vynikající je i výdrž akumulátoru – 300 snímků v pohodě. Výhrady bych měl jen vcelku nepodstatné. Přirozeně, že bych si přál rozšířenou ovladatelnost na prioritu času/clony a plný manuál, myslím, že tento přístroj by si to zasloužil. To ovšem není výtka vůči chybě, to je prostě otázka koncepce přístroje. Za chybu ale můžeme pokládat nízké rozlišení videa (320 na 240 nebo 160 na 120 bodů ve formátu avi, a to je dnes málo). Přístroj má stativový závit mimo osu a neudrží se na ministativu. Za cenu 9444 i s DPH ho lze koupit na př. přímo od dovozce. Přístroj se jinak těžko shání a je to škoda, že tato značka není u nás tak rozšířená, jak by si pro kvalitu i originalitu řešení zasloužila.

Shrnutí:
Vše je vlastně řečeno v předchozím odstavci. Ricoh Caplio R30 mě potěšil po všechn stránkách, jak vzhledově, tak výkonem. Jeho objektiv začíná na ekvivalentu 28 mm, což znamená velmi široký úhel záběru – a 160 mm je příjemné portrétní ohnisko. Světelnost je možná slabší, ale mám raději slabší světelnost, než slabší kresbu. I při 800 ISO je obraz velmi dobrý. Mohu tedy aparát vřele doporučit.

Ukázky:
1,2, rozsah zoomu , 3, 4,za sluníčka, 5, 6, velké světelné rozdíly, 7, 8 protisvětlo, 9 šero, 10 pleťovka, 11 800 ISO, 12 makro

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12


Milovníkům zajímavých technických řešení nabídla firma Ricoh už loni na podzim kompakt s neobvykle výrazným rozsahem zoomu 1:7.1. Nyní přichází na trh umírněná verze s rozsahem 1:5,7. Hned zkraje ale mohu oznámit radostnou zvěst – zlepšil se obraz!

Jaký je a komu je určen
Recenzent by nejraději použil “copy and paste”, do té míry jsou si podobné modely R3 a R30. Jde o pětimegový přístroj s maximálním rozlišením

2560 x 1920 bodů, dále též 2048 x 1563, 1280 x 960, 640 x 480, lze přepínat mezi poměrem stran 4:3 a 3:2, přičemž užší verzi použijeme při fotografování obrázků, určených pro zvětšeniny na pohlednice 10×15 cm (ty mají poměr stran 3:2). Snímač CCD má 5.2 Mpx fyzicky, k tvorbě obrazu použije jen 4,9 milionů pixelů. Citlivost se pohybuje od 64 do 800 ISO. Objektiv má rozsah ohniska od 28 do 160 mm při světelnosti F3.3 – F4.8 , ostrá od 30 cm, v makru od 1 cm. Má zvláštní konstrukci “Double Retracting Lens System”, což znamená, že se jakoby rozloží, aby se mohl při vypnutí přístroje naskládat do malého prostoru. Zoom Macro Function nastaví optimální ohnisko pro daný makrozáběr.

Rychlost závěrky má rozsah od 8 sec do 1/2000 sec. Systém měření expozice je obvyklý tedy plná plocha (zonální multiměření), priorita středu, bodové měření. Video má rozměr 320×240 při 15/30 fps bez omezení délky, samospoušť zpožďuje 2 nebo 10 sec.
Přístroj má 28 MB vnitřní paměti, zapisuje na SD karty. Napájí ho lithium iontový aku, rozměry jsou 95 x 53 x 26 mm, váha 180 g.

Design přístroje je technický, elegantní. Zkoušený přístroj byl v “champagne” barvě kovového povrchu, existuje též v černém provedení. Na přední stěně dominuje kovové okruží, za roletou je schován objektiv. Není zde obvyklý úchop, pokud za něj neprohlásíme zvýrazněný pravý okraj. Při pohledu shora je však přístroj jakoby ohnutý – právě tento designérský trik usnadňuje držení. Na zadní stěně je 2,5´´ velký displej a vpravo od něho ovládací prvky – je to úhledné, funkční a velmi pěkné.
Co chybí? Ano, stabilizátor obrazu. V recenzi na “trojku” jsem ji moc nepochválil… Na tomto přístroji není vůbec, a není po čem truchlit vzhledem k výkonu na R3, i když… lepší řešení bych viděl, kdyby zde byla zlepšená , tedy funkční stabilizace…

Ovládání a menu
Přístroj se zapíná malým tlačítkem blízko hrany přístroje na jeho horní stěně, nedaleko spouště. Na zadní stěně je vpravo nahoře ovládání zoomu, a podél displeje shora: přepínač režimů foto / video /záznam zvuku, pod tím je prohlížení, ještě níže tlačítko ADJ, jímž se zapínají tři hlavní ovládací prvky nezbytné k fotografování – expoziční kompenzace, nastavení bílé a nastavení citlivosti. Ještě níže je tlačítko, jímž se v režimu focení zapíná samospoušť 10 / 2 sec zpoždění, v režimu prohlížení koš (=mazání). Dole je nastavení displeje – vypnout, zapnout bez údajů, zapnout s údaji, zapnout s údaji a histogramem, zapnout s mřížkou. Histogram se zapíná automaticky, jakmile začneme nastavovat kompenzaci (=korekci) naměřené expozice, což jsem chválil už posledně a zopakuji i dnes.

Tlačítko adj nás pustí do expoziční kompenzace a po opětovném stisknutí do nastavení bílé. Při korigování expozice histogram skutečně reaguje, takže je dobrou pomůckou, i při svých malých rozměrech. Defaultně je tu jen expoziční kompenzace a nastavení bílé. Přes menu -> setup lze donastavit třetí a čtvrtou pozici, což vřele doporučuji. Příjemné je, že když si do.nastavíme tuto třetí a čtvrtou pozici, nastavení přežije i příkaz “restore to default”, tedy návrat do základního nastavení.
Menu je velmi prosté, graficky jednoduché, se čtyřmi obrazovkami. Nastavuje se zde :
1) velikost obrazu a kvalita, způsob ostření (vicebodové, bodové, “snap” – vhodné pro rychlou odezvu spouště, manuální a nekonečno), způsob měření expozice (celoplošné, priorita středu, bodové,), nakonec sériové focení. V normálním režimu má odstupy 0,4 sec, pak je zde ale S-CONT, to je 16 snímků s odstupy 0,1 sec na jednom okně od okamžiku stisku spouště a M-CONT což je totéž s tím rozdílem, že přístroj zaznamená 16 snímků dozadu od okamžiku uvolnění stisknuté spouště.
2) zde se nastavuje barevnost (normál, živá, redukovaná a čb), bracketing, časosběrné snímání (v nastavitelných intervalech), dlouhá expozice od 1 do 8 sec a zvuková poznámka.
3) Tato obrazovka nabízí zápis data a času, ale též kompenzaci expozice, WB, je to zastrčené, protože se předpokládá používání tlačítka ADJ. Bohužel pro ISO musíme jít až sem. Zde se nastavuje i limit dlouhého času, defaultně je 1/8c, lze nastavit i 1/2 sec. Delší časy přístroj nabízí až do 8 sec, víme, že se nastavují o obrazovku výše.
4) poslední obrazovka umožňuje návrat do základního nastavení. Tady je jedna, řekl bych – šílenost : toto základní nastavení znamená, že přístroj začne fotit v jednomegové rozlišení v horší kvalitě. Smysl toho nechápu, nepodařilo se mi zjistit, kde by tato nepříjemnost šla vypnout. Je třeba na ni myslet a při návratu na default si dát práci s korektním nastavením velikosti obrazu dle svého přání.

Setup má též čtyři obrazovky.
1) formátování karty / vnitřní paměti, nastavení displeje, nastavení bracketingu (postupné expozice s různými hodnotami). Zde je možno navolit, cop chceme na 1 a 2. volitelnou pozici pro ADJ: to je důležitá funkce, protože vedle základních funkcí kompenzace a WB lze nastavit na další dvě pozice: ISO, velikost obrazu, kvalitu, způsob ostření, doostření,, měření expozice, sériové focení,, bracketing, zvukovou poznámku. Nelze nastavit kontrast – to na tomto přístroji nejde nastavit.
2) vypínání přístroje po stanovené době, pípání, síla zvuku, náhledový obrázek po expozici, číslování snímků (po každé od 1, nebo “pořád pryč”).
3) Nastavení data, času, jazyku (čtyři rozsypané čaje, žádná čeština), video, a zoomování po krocích.

Toto je zajímavá funkce, která umožňuje skákat po hodnotách 28 – 35 – 50 – 85 – 105 – 135 – 160, zoom musíme ovládat opakováním tisknutím kolébky.
4) nastavení USB a velikost ikon na displeji.

Specifické menu poskytuje čtyřcestný volič při stisknutí “nahoru”. Tím se dostaneme do nabídky scénických režimů, – kromě obvyklého portrétu, krajiny a “noční krajiny” s flešem jsem už u trojky chválil “skew correction”, kdy aparát srovná pravoúhlý objekt, například reprodukci obrazu. Pravda, za cenu značného zhoršení obrazové kvality. “Text mode” je černobílý se zvýšeným kontrastem a “zoom macro” využívá digitálního zoomu v makru. Nakonec je “high sensitivity”, kdy přístroj nastaví 800 ISO.

Vlevo zešikma braný obraz, vpravo upravený přímo ve fotoaparátu. Je třeba myslet na dost “masa” kolem – kvůli ořezu.



Jak se s ním fotí
Jako obvykle, nejdříve časy. Start za 1,2 sec, spoušť s namáčknutím s neměřitelným zpožděním, bez namáčknutí za 0,2 sec.Režim SNAP zaostří na 2,5 sec, takže teoreticky by měl zrychlit odezvu, ale ani tentokrát jsem žádnou diferenci neobjevil. Ovladatelnost je stejná, jako u minulého modelu, takže mohu opakovat: Zoomování je poněkud rychlé a jednotlivé skoky jsou od sebe značně vzdálené, takže je těžké nastavit přesný záběr. Tlačítko ADJ velmi usnadňuje práci přímým přístupem do kompenzace a WB, ale velká škoda, že taky ne do ISO, event. do velikosti obrazu, babrání v menu je poněkud klopotné. Příjemné je tlačítko samospouště, protože samospoušť s prodlevou 2 sec snižuje nebezpečí rozhýbání aparátu “stržením” při stisknutí spouště. Čtyřcestný volič, který slouží hlavně k pohybu v menu, při směru “vpravo” při focení ukáže poslední snímek, dolů jde na makro a vlevo ovládá blesk, kde nechybí slow (do pomalého času).
Posledně jsem vytýkal chabý stabilizátor, nuže, ten zde není a je vymalováno, není co kritizovat! Zlepšil se obraz, to je nejdůležitější zjištění. V terénu se automatika drží oblasti vysokých jasů. Obraz tedy vychází sytý, ale bez přepálených jasů a to je podstatné. Jen ve vysloveně prudkém protisvětle to má za následek celkově tmavší obraz, ale ani to není na závadu.
Aberace, tedy přesněji fialové kontury se projevovaly méně, než u modelu R3 a v praxi nebude hrál roli.
Šum, toto vděčné téma pro diskuse, je zde velmi slušný: datově zůstává podivuhodně vyrovnaný100/200/400/800 ISO daly výsledky 1,9/2,0/2,0/2,0. Při zobrazení 1:1 na monitoru samozřejmě šum zřetelný je, ale na výsledné fotografii nebude hrát roli (obrázky jsou klikací, můžete si je stáhnout).

100 ISO 200 ISO
400 ISO 800 ISO


Přístroj je velmi dobře ovladatelný, výkonný a v provozu bezproblémový. Vynikající je i výdrž akumulátoru – 300 snímků v pohodě. Výhrady bych měl jen vcelku nepodstatné. Přirozeně, že bych si přál rozšířenou ovladatelnost na prioritu času/clony a plný manuál, myslím, že tento přístroj by si to zasloužil. To ovšem není výtka vůči chybě, to je prostě otázka koncepce přístroje. Za chybu ale můžeme pokládat nízké rozlišení videa (320 na 240 nebo 160 na 120 bodů ve formátu avi, a to je dnes málo). Přístroj má stativový závit mimo osu a neudrží se na ministativu. Za cenu 9444 i s DPH ho lze koupit na př. přímo od dovozce. Přístroj se jinak těžko shání a je to škoda, že tato značka není u nás tak rozšířená, jak by si pro kvalitu i originalitu řešení zasloužila.

Shrnutí:
Vše je vlastně řečeno v předchozím odstavci. Ricoh Caplio R30 mě potěšil po všechn stránkách, jak vzhledově, tak výkonem. Jeho objektiv začíná na ekvivalentu 28 mm, což znamená velmi široký úhel záběru – a 160 mm je příjemné portrétní ohnisko. Světelnost je možná slabší, ale mám raději slabší světelnost, než slabší kresbu. I při 800 ISO je obraz velmi dobrý. Mohu tedy aparát vřele doporučit.

Ukázky:
1,2, rozsah zoomu , 3, 4,za sluníčka, 5, 6, velké světelné rozdíly, 7, 8 protisvětlo, 9 šero, 10 pleťovka, 11 800 ISO, 12 makro

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12


Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: