Nezařazené

Ricoh Caplio R3

„R“ řada Ricohu v každém novém modelu přináší nějakou zajímavost. Tentokrát je to sedminásobný zoom v kompaktu a „anti shake mode“, přičemž výrobce se vyhýbá označení „optický stabilizátor“. Pojďme si tedy tento neobvyklý fotoaparát prohlédnout.

Jaký je a komu je určen
Jde jednoznačně o kompakt, tedy přístroj kapesního formátu 95 x 53 x 26 mm (165 g). Jeho design je střízlivý – černé kovové tělo s výrazným kovovým okružím na

přední stěně. Za roletou která se zasouvá do stran je skryt objektiv s rozsahem odpovídajícím 28 až 200 mm kinofilmového přístroje, světelný F3.3 – F4.8. Ostří od 30 cm, v makrorežimu od 1 cm. Snímačem je CCD s úhlopříčkou 1/2,5´´ s 5,2 Mpx fyzicky, 4,9 Mpx efektivně, je to tedy pětimegový ultrazoom, schopný vytvářet obrázky velké 2560 x 1920 a dále pak 2048 x 1563, 1280 x 960, 640 x 480, v nejvyšším rozlišení jak v poměru stran 4:3, nebo v kinofilmovém poměru 3:2, který je vhodný pro tisk na pohlednicový formát 10×15 cm. Zápis je v JPEG nebo v TIFF formátu. Úctyhodný je i rozsah citlivosti 64, 100, 200, 400 až 800 ISO. Nastavení bílé má pět předvoleb a manuál, měření je zonální, s prioritou středu a bodové. Video je na dnešní poměry ošizené, má jen 320×240 bodů s frekvencí 15 nebo 30 fps, zato v délce záznamu omezeném kartou. Ta je SD/MMC, nebo interní paměť 26 MB. Je tedy žádoucí dokoupit kartu, za minimální rozumnou kapacitu pokládám 256 MB, co je navíc – tím lépe. Průhledový hledáček zde pochopitelně není, ale ani ne EVF – vše zastane velký 21,5´´ displej (114 tisíc pixelů). Napájení je lithium-iontový aku, nabíječka je pochopitelně v základní dodávce. Vestavěný blesk je samozřejmost, o které se snad ani nemusím šířit.

Ovládání a menu
Přístroj se zapíná malým tlačítkem blízko hrany přístroje na jeho horní stěně, nedaleko spouště. Kousek dál od spouště je tlačítko pro zapnutí stabilizace. Ta, jak je sdělováno výrobcem, posouvá snímač – tedy šlo by o podobný systém, jaký nabízí v řadě modelů včetně zrcadlovek Konica Minolta.
Na zadní stěně je vpravo nahoře ovládání zoomu, a podél displeje shora: přepínač režimů foto / video /záznam zvuku, pod tím je prohlížení, ještě níže tlačítko ADJ, jímž se zapínají tři hlavní ovládací prvky nezbytné k fotografování – expoziční kompenzace, nastavení bílé a nastavení citlivosti. Ještě níže je tlačítko, jímž se v režimu focení zapíná samospoušť 10 / 2 sec zpoždění, v režimu prohlížení koš (=mazání). Dole je nastavení displeje – vypnout, zapnout bez údajů, zapnout s údaji, zapnout s údaji a histogramem, zapnout s mřížkou. Histogram se zapíná automaticky, jakmile začneme nastavovat kompenzaci (=korekci) naměřené expozice, což zasluhuje velkou pochvalu.

Menu je velmi prosté, graficky jednoduché, se čtyřmi obrazovkami. Nastavuje se zde :
1) velikost obrazu a kvalita, způsob ostření (vicebodové, bodové, „snap“ – vhodné pro rychlou odezvu spouště, manuální a nekonečno), způsob měření expozice (celoplošné, priorita středu, bodové,), nakonec sériové focení. V normálním režimu má odstupy 0,4 sec, pak je zde ale S-CONT, to je 16 snímků s odstupy 0,1 sec na jednom okně od okamžiku stisku spouště a M-CONT což je totéž s tím rozdílem, že přístroj zaznamená 16 snímků dozadu od okamžiku uvolnění stisknuté spouště.
2) zde se nastavuje barevnost (normál, živá, redukovaná a čb), bracketing, časosběrné snímání (v nastavitelných intervalech) a zvuková poznámka.
3) Tato obrazovka nabízí zápis data a času, ale též kompenzaci expozice, WB a ISO, je to zastrčené, protože se předpokládá používání tlačítka ADJ. Zde se nastavuje i limit dlouhého času, defaultně je 1/8c, lze nastavit i 1/2 sec. Delší časy přístroj nabízí až do 8 sec.
4) poslední obrazovka umožňuje návrat do základního nastavení.

Specifické menu poskytuje čtyřcestný volič při stisknutí „nahoru“. Tím se dostaneme do nabídky scénických režimů, které si též zaslouží velkou pochvalu. V poslední době jsme totiž svědky nesmyslné přehršli „scén“, mnohdy od sebe nerozeznatelných. Tyto scény jsou ale velmi specifické a funkční – kromě obvyklého portrétu, krajiny a „noční krajiny“ s flešem je zde „skew correction“. Jak to funguje vidíte zde na ukázce – aparát srovná pravoúhlý objekt, typicky reprodukci obrazu. Pravda, za cenu značného zhoršení obrazové kvality. „Text mode“ je černobílý se zvýšeným kontrastem a „zoom macro“ využívá digitálního zoomu v makru. Nakonec je „high sensitivity“, kdy přístroj nastaví 800 ISO.

Ukázka „narovnávátka: vlevo snímek vyfocený ze strany, vpravo po úpravě. Obrázky jsou zmenšeny na 800 bodů šíře.

Jak se s ním fotí
Nejdříve dobré zprávy. Přístroj je rychlý, za 1,2 sec fotí, zpoždění spouště je s namáčknutím stopkami na monitoru neměřitelné, bez namáčknutí dosahovalo hodnot cca 0,15 (průměr 10 měření). V režimu SNAP (zaostřeno na 2,5 m, tedy bez zaostřování) byl výsledek stejný.
Ovladatelnost je vynikající. Zoomování je poněkud rychlé a jednotlivé skoky jsou od sebe značně vzdálené, takže je těžké nastavit přesný záběr. Je třeba si zvyknout na používání tlačítka ADJ, to velmi usnadňuje práci. Příjemné je tlačítko samospouště, protože samospoušť s prodlevou 2 sec snižuje nebezpečí rozhýbání aparátu „stržením“ při stisknutí spouště. Čtyřcestný volič, který slouží hlavně k pohybu v menu, při směru „vpravo“ při focení ukáže poslední snímek, dolů jde na makro a vlevo ovládá blesk, kde nechybí slow (do pomalého času).
Nadchlo mě „narovnávátko“, to je pozoruhodná hračka a líbí se mi volba scén, jak bylo zmíněno nahoře. Makro od centimetru je vynikající. Moc se mi líbí sériové focení ve všech třech režimech.

A teď to horší.
Zklamání způsobil nejdřív stabilizátor. Že by ustál patnáctinu s nataženými pažemi, to ani náhodou – zápasil jsem s ostrostí při plně vyzoomovaném objektivu a horko těžko jsem nalezl jakž takž ostrý obrázek do ukázkové galerie. Jenže ani obrazová kvalita není nic moc. I v zonálním režimu měření má přístroj tendenci k přepalům. V širokém úhlu vinětuje (tmavé rohy) a má fialové kontury. Spolehlivě bez šumu je při 64 ISO, při 100 ISO to začíná, 200 ISO je na hraně použitelnosti a 400 / 800 je bída s nouzí. To je krutá daň zaplacená za nesmyslný hon za megapixely. Kdyby to byl pořádný třímegáč bez šumu, jásal bych nad tímto přístrojem a odpustil bych mu i to, že nemá poloautomatiku (prioritu clony a času) a manuál. Takže chtě nechtě musím souhlasit se závěrem kolegů z PhotographyBlog, že je škoda takové příležitosti a že se těším na R4, kde budou tyto fatální nedostatky odstraněny.

Shrnutí
Ricoh Caplio R3 je vynikajícím způsobem konstruovaný a ovladatelný pětimegový ultrazoom s rozměry kompaktu. I naprostý laik se brzy zapracuje a naučí se využívat jeho možností. Slabinou je kvalita obrazu, zejména při vysokém ISO.

Pro a proti
Pro:
Malé rozměry ultrazoomového aparátu
vynikající ovladatelnost
rychlost
inteligentně řešené scénické předvolby
rychlé sériové fotografování

Proti:
Pochybná obrazová kvalita, zejména vysoký šum
problematická stabilizace obrazu

Ukázky:
1,2 – ukázka rozsahu zoomu – na sněhu bylo foceno s automatikou, 3,4 příroda, 5, 6 ve městě – pokus o zvládnutí přístroje s vyzoomovaným objektivem, expozice se přizpůsobila nejvyššímu jasu, 7 soumrak při 200 ISO, 8 soumrak při 64 ISO, 9 v scénickém režimu vysoké citlivosti 800 ISO, 10 při rozlišení 1 Mpx.

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10




„R“ řada Ricohu v každém novém modelu přináší nějakou zajímavost. Tentokrát je to sedminásobný zoom v kompaktu a „anti shake mode“, přičemž výrobce se vyhýbá označení „optický stabilizátor“. Pojďme si tedy tento neobvyklý fotoaparát prohlédnout.

Jaký je a komu je určen
Jde jednoznačně o kompakt, tedy přístroj kapesního formátu 95 x 53 x 26 mm (165 g). Jeho design je střízlivý – černé kovové tělo s výrazným kovovým okružím na

přední stěně. Za roletou která se zasouvá do stran je skryt objektiv s rozsahem odpovídajícím 28 až 200 mm kinofilmového přístroje, světelný F3.3 – F4.8. Ostří od 30 cm, v makrorežimu od 1 cm. Snímačem je CCD s úhlopříčkou 1/2,5´´ s 5,2 Mpx fyzicky, 4,9 Mpx efektivně, je to tedy pětimegový ultrazoom, schopný vytvářet obrázky velké 2560 x 1920 a dále pak 2048 x 1563, 1280 x 960, 640 x 480, v nejvyšším rozlišení jak v poměru stran 4:3, nebo v kinofilmovém poměru 3:2, který je vhodný pro tisk na pohlednicový formát 10×15 cm. Zápis je v JPEG nebo v TIFF formátu. Úctyhodný je i rozsah citlivosti 64, 100, 200, 400 až 800 ISO. Nastavení bílé má pět předvoleb a manuál, měření je zonální, s prioritou středu a bodové. Video je na dnešní poměry ošizené, má jen 320×240 bodů s frekvencí 15 nebo 30 fps, zato v délce záznamu omezeném kartou. Ta je SD/MMC, nebo interní paměť 26 MB. Je tedy žádoucí dokoupit kartu, za minimální rozumnou kapacitu pokládám 256 MB, co je navíc – tím lépe. Průhledový hledáček zde pochopitelně není, ale ani ne EVF – vše zastane velký 21,5´´ displej (114 tisíc pixelů). Napájení je lithium-iontový aku, nabíječka je pochopitelně v základní dodávce. Vestavěný blesk je samozřejmost, o které se snad ani nemusím šířit.

Ovládání a menu
Přístroj se zapíná malým tlačítkem blízko hrany přístroje na jeho horní stěně, nedaleko spouště. Kousek dál od spouště je tlačítko pro zapnutí stabilizace. Ta, jak je sdělováno výrobcem, posouvá snímač – tedy šlo by o podobný systém, jaký nabízí v řadě modelů včetně zrcadlovek Konica Minolta.
Na zadní stěně je vpravo nahoře ovládání zoomu, a podél displeje shora: přepínač režimů foto / video /záznam zvuku, pod tím je prohlížení, ještě níže tlačítko ADJ, jímž se zapínají tři hlavní ovládací prvky nezbytné k fotografování – expoziční kompenzace, nastavení bílé a nastavení citlivosti. Ještě níže je tlačítko, jímž se v režimu focení zapíná samospoušť 10 / 2 sec zpoždění, v režimu prohlížení koš (=mazání). Dole je nastavení displeje – vypnout, zapnout bez údajů, zapnout s údaji, zapnout s údaji a histogramem, zapnout s mřížkou. Histogram se zapíná automaticky, jakmile začneme nastavovat kompenzaci (=korekci) naměřené expozice, což zasluhuje velkou pochvalu.

Menu je velmi prosté, graficky jednoduché, se čtyřmi obrazovkami. Nastavuje se zde :
1) velikost obrazu a kvalita, způsob ostření (vicebodové, bodové, „snap“ – vhodné pro rychlou odezvu spouště, manuální a nekonečno), způsob měření expozice (celoplošné, priorita středu, bodové,), nakonec sériové focení. V normálním režimu má odstupy 0,4 sec, pak je zde ale S-CONT, to je 16 snímků s odstupy 0,1 sec na jednom okně od okamžiku stisku spouště a M-CONT což je totéž s tím rozdílem, že přístroj zaznamená 16 snímků dozadu od okamžiku uvolnění stisknuté spouště.
2) zde se nastavuje barevnost (normál, živá, redukovaná a čb), bracketing, časosběrné snímání (v nastavitelných intervalech) a zvuková poznámka.
3) Tato obrazovka nabízí zápis data a času, ale též kompenzaci expozice, WB a ISO, je to zastrčené, protože se předpokládá používání tlačítka ADJ. Zde se nastavuje i limit dlouhého času, defaultně je 1/8c, lze nastavit i 1/2 sec. Delší časy přístroj nabízí až do 8 sec.
4) poslední obrazovka umožňuje návrat do základního nastavení.

Specifické menu poskytuje čtyřcestný volič při stisknutí „nahoru“. Tím se dostaneme do nabídky scénických režimů, které si též zaslouží velkou pochvalu. V poslední době jsme totiž svědky nesmyslné přehršli „scén“, mnohdy od sebe nerozeznatelných. Tyto scény jsou ale velmi specifické a funkční – kromě obvyklého portrétu, krajiny a „noční krajiny“ s flešem je zde „skew correction“. Jak to funguje vidíte zde na ukázce – aparát srovná pravoúhlý objekt, typicky reprodukci obrazu. Pravda, za cenu značného zhoršení obrazové kvality. „Text mode“ je černobílý se zvýšeným kontrastem a „zoom macro“ využívá digitálního zoomu v makru. Nakonec je „high sensitivity“, kdy přístroj nastaví 800 ISO.

Ukázka „narovnávátka: vlevo snímek vyfocený ze strany, vpravo po úpravě. Obrázky jsou zmenšeny na 800 bodů šíře.

Jak se s ním fotí
Nejdříve dobré zprávy. Přístroj je rychlý, za 1,2 sec fotí, zpoždění spouště je s namáčknutím stopkami na monitoru neměřitelné, bez namáčknutí dosahovalo hodnot cca 0,15 (průměr 10 měření). V režimu SNAP (zaostřeno na 2,5 m, tedy bez zaostřování) byl výsledek stejný.
Ovladatelnost je vynikající. Zoomování je poněkud rychlé a jednotlivé skoky jsou od sebe značně vzdálené, takže je těžké nastavit přesný záběr. Je třeba si zvyknout na používání tlačítka ADJ, to velmi usnadňuje práci. Příjemné je tlačítko samospouště, protože samospoušť s prodlevou 2 sec snižuje nebezpečí rozhýbání aparátu „stržením“ při stisknutí spouště. Čtyřcestný volič, který slouží hlavně k pohybu v menu, při směru „vpravo“ při focení ukáže poslední snímek, dolů jde na makro a vlevo ovládá blesk, kde nechybí slow (do pomalého času).
Nadchlo mě „narovnávátko“, to je pozoruhodná hračka a líbí se mi volba scén, jak bylo zmíněno nahoře. Makro od centimetru je vynikající. Moc se mi líbí sériové focení ve všech třech režimech.

A teď to horší.
Zklamání způsobil nejdřív stabilizátor. Že by ustál patnáctinu s nataženými pažemi, to ani náhodou – zápasil jsem s ostrostí při plně vyzoomovaném objektivu a horko těžko jsem nalezl jakž takž ostrý obrázek do ukázkové galerie. Jenže ani obrazová kvalita není nic moc. I v zonálním režimu měření má přístroj tendenci k přepalům. V širokém úhlu vinětuje (tmavé rohy) a má fialové kontury. Spolehlivě bez šumu je při 64 ISO, při 100 ISO to začíná, 200 ISO je na hraně použitelnosti a 400 / 800 je bída s nouzí. To je krutá daň zaplacená za nesmyslný hon za megapixely. Kdyby to byl pořádný třímegáč bez šumu, jásal bych nad tímto přístrojem a odpustil bych mu i to, že nemá poloautomatiku (prioritu clony a času) a manuál. Takže chtě nechtě musím souhlasit se závěrem kolegů z PhotographyBlog, že je škoda takové příležitosti a že se těším na R4, kde budou tyto fatální nedostatky odstraněny.

Shrnutí
Ricoh Caplio R3 je vynikajícím způsobem konstruovaný a ovladatelný pětimegový ultrazoom s rozměry kompaktu. I naprostý laik se brzy zapracuje a naučí se využívat jeho možností. Slabinou je kvalita obrazu, zejména při vysokém ISO.

Pro a proti
Pro:
Malé rozměry ultrazoomového aparátu
vynikající ovladatelnost
rychlost
inteligentně řešené scénické předvolby
rychlé sériové fotografování

Proti:
Pochybná obrazová kvalita, zejména vysoký šum
problematická stabilizace obrazu

Ukázky:
1,2 – ukázka rozsahu zoomu – na sněhu bylo foceno s automatikou, 3,4 příroda, 5, 6 ve městě – pokus o zvládnutí přístroje s vyzoomovaným objektivem, expozice se přizpůsobila nejvyššímu jasu, 7 soumrak při 200 ISO, 8 soumrak při 64 ISO, 9 v scénickém režimu vysoké citlivosti 800 ISO, 10 při rozlišení 1 Mpx.

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10