Režimy blesku

Výsledek je vidět na tomto obrázku:

Objekt je více méně správně exponován (blesk dovede dávkovat sílu záblesku, ovšem okolí je moc tmavé až černé. Proč? Protože synchronizační doba osvitu 1/30 sec je příliš krátká na to, aby se okolí dokonale prokreslilo. Navíc je tu problém tzv. červených očí. Blesk má svůj reflektor blízko objektivu, takže světlo dopadne na prokrvenou sítnici a ta je pak na obrázku vidět. Zde je zvětšený výřez z první zukázky:

Proto výrobci zavedli redukci červených očí.

Automatický režim blesku s redukcí červených očí
V tomto režimu blesk pracuje v zásadě stejně, jako v první případě: nastaví synchronizační čas a odpálí blesk, avšak „na několikrát“. Zároveň se softwarově při generování obrázku odstraní červeň z očí.

Výsledek je v podstatě stejný, jen ty červené oči zmizely. Navíc, je velká prodleva od okamžiku stisknutí spouště k expozici – subjekt se zpravidla lekne, trhne sebou, ztratí výraz, má úplně jiné gesto. Použití tohoto režimu je tedy značně diskutabilní.

Vypnutý blesk
V tomto režimu blesk nepracuje ani ve velmi nízké hladině osvětlení. Blesk někdy dokonce musíme vypnout – někde je to dokonce nařízeno, například v muzeu nebo v zoologické zahradě. Automatika ovšem nastavuje dlouhou dobu osvitu – v našem případě vyhodnotila světlo a nastavila 1/10 sec. Hrozí nebezpečí rozhýbání snímku. Leccos zachrání stabilizace. Tento režim má výhodu v tom, že prokreslí celou scénu!

Na této ukázce je prokreslené vše, jsou tu ale dvě technické vady. V důsledku dvojího osvětlení (holčička je částečně ozářena žárovkou, sousední místnost je osvětlena jen denním světlem) jsou tóny sousední místnosti namodralé. No a dlouhý čas nestačil zachytit dostatečně ostře pohyb hlavy holčičky Dominiky. Nicméně obrázek působí přirozeněji, než oba předešlé – proto doporučuji přinejmenším zkoušet, experimentovat s fotografováním bez blesku.

Vynucený blesk
To je opak: v tomto režimu přístroj nastaví synchronizační čas a blesk funguje bez ohledu na světelnou hladinu, tedy i za plného slunce. Pro tento režim tu nemám ukázku, protože by vypadala úplně stejně, jako první ukázka. Tento režim má smysl – někdy – za slunečného počasí v protisvětle, kdy prozáříme stíny a zachováme kresbu v jasech.

Blesk do pomalého času
Zde je označen ikonkou panáčka a hvězdičky – je to piktogram užívaný i jinými výrobci. V tomto režimu blesk spustí bez ohledu na světelnou hladinu – stejně jako vynucený blesk, avšak nenastavuje synchronizační čas, nýbrž respektuje automatem nastavenou hodnotu doby osvitu a k té jen přidá svoje osvětlení.

Má to jedinou nevýhodu – červené oči. Některé přístroje proto nabízejí i blesk do pomalého času (někdy se označuje jako slow flash s redukcí červených očí. Jev sice odstraní, ovšem za cenu prodlevy a obtěžování. Osobně si myslím, že je snazší červené oči vyretušovat.

Blesku do pomalého času můžeme využívat i venku za sunečného počasí – v protisvětle a k projasnění stínů. O této technice si povíme někdy jindy.

Výsledek je vidět na tomto obrázku:

Objekt je více méně správně exponován (blesk dovede dávkovat sílu záblesku, ovšem okolí je moc tmavé až černé. Proč? Protože synchronizační doba osvitu 1/30 sec je příliš krátká na to, aby se okolí dokonale prokreslilo. Navíc je tu problém tzv. červených očí. Blesk má svůj reflektor blízko objektivu, takže světlo dopadne na prokrvenou sítnici a ta je pak na obrázku vidět. Zde je zvětšený výřez z první zukázky:

Proto výrobci zavedli redukci červených očí.

Automatický režim blesku s redukcí červených očí
V tomto režimu blesk pracuje v zásadě stejně, jako v první případě: nastaví synchronizační čas a odpálí blesk, avšak „na několikrát“. Zároveň se softwarově při generování obrázku odstraní červeň z očí.

Výsledek je v podstatě stejný, jen ty červené oči zmizely. Navíc, je velká prodleva od okamžiku stisknutí spouště k expozici – subjekt se zpravidla lekne, trhne sebou, ztratí výraz, má úplně jiné gesto. Použití tohoto režimu je tedy značně diskutabilní.

Vypnutý blesk
V tomto režimu blesk nepracuje ani ve velmi nízké hladině osvětlení. Blesk někdy dokonce musíme vypnout – někde je to dokonce nařízeno, například v muzeu nebo v zoologické zahradě. Automatika ovšem nastavuje dlouhou dobu osvitu – v našem případě vyhodnotila světlo a nastavila 1/10 sec. Hrozí nebezpečí rozhýbání snímku. Leccos zachrání stabilizace. Tento režim má výhodu v tom, že prokreslí celou scénu!

Na této ukázce je prokreslené vše, jsou tu ale dvě technické vady. V důsledku dvojího osvětlení (holčička je částečně ozářena žárovkou, sousední místnost je osvětlena jen denním světlem) jsou tóny sousední místnosti namodralé. No a dlouhý čas nestačil zachytit dostatečně ostře pohyb hlavy holčičky Dominiky. Nicméně obrázek působí přirozeněji, než oba předešlé – proto doporučuji přinejmenším zkoušet, experimentovat s fotografováním bez blesku.

Vynucený blesk
To je opak: v tomto režimu přístroj nastaví synchronizační čas a blesk funguje bez ohledu na světelnou hladinu, tedy i za plného slunce. Pro tento režim tu nemám ukázku, protože by vypadala úplně stejně, jako první ukázka. Tento režim má smysl – někdy – za slunečného počasí v protisvětle, kdy prozáříme stíny a zachováme kresbu v jasech.

Blesk do pomalého času
Zde je označen ikonkou panáčka a hvězdičky – je to piktogram užívaný i jinými výrobci. V tomto režimu blesk spustí bez ohledu na světelnou hladinu – stejně jako vynucený blesk, avšak nenastavuje synchronizační čas, nýbrž respektuje automatem nastavenou hodnotu doby osvitu a k té jen přidá svoje osvětlení.

Má to jedinou nevýhodu – červené oči. Některé přístroje proto nabízejí i blesk do pomalého času (někdy se označuje jako slow flash s redukcí červených očí. Jev sice odstraní, ovšem za cenu prodlevy a obtěžování. Osobně si myslím, že je snazší červené oči vyretušovat.

Blesku do pomalého času můžeme využívat i venku za sunečného počasí – v protisvětle a k projasnění stínů. O této technice si povíme někdy jindy.